Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dostat se k cíli, dosáhnout úspěchu či výsledku.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.

otírat se <o koho> (v řeči)

Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

zpravovat <koho o čem>

Informovat někoho o něčem, sdělit mu nové informace.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

ujmout se <koho>

Ujmout se někoho znamená převzít zodpovědnost za něj a starat se o něj, což může znamenat poskytnout pomoc nebo podporu.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho a pomáhat mu při činnosti, aby dosáhl svého cíle.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

preferovat <koho n. co>

Vybrat si, upřednostnit, dát přednost.

zkrášlovat <koho n. co>

Zkrášlovat: upravovat někoho nebo něco tak, aby to vypadalo lépe a získalo na kráse.

oblažovat <koho>

Oblažovat znamená povzbuzovat, uklidňovat, utěšovat nebo přinášet útěchu.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest člověku za provedenou protiprávní činnost.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.

budit <koho>

Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

otázat se <koho na co>

Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.

pověřit <koho čím>

Pověřit znamená svěřit někomu odpovědnost nebo autoritu, aby mohl provádět určité úkoly nebo činnosti.

štvát <koho>

Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená omezit jeho svobodu pohybu a vzít jeho práva.

považovat si <čeho>

Vážit si něčeho; uznávat hodnotu nebo důležitost čehosi.

uvést do rozpaků

Uvést do rozpaků: způsobit nejistotu a zmatení; způsobit, že se člověk cítí trapně nebo nejistě.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.