Určit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu určit.
Význam: Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.
oznámit <co> (policii)
Udělat hlášení policii o
shodit <koho>
Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.
uvést <co>
Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.
označit
Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.
prozradit <co>
Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.
zbavit se <čeho>
Odstranit, opustit, zbavit se čeho.
stanovit <co>
Stanovit: vymezit, určit, definovat.
vymezit
Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.
vytyčit
Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.
vytknout
Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.
nominovat
Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.
zjistit <co>
Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.
rozpoznat
Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.
Podobná synonyma
doprovázet <koho>
Doprovázet znamená provázet někoho, držet se s ním a provádět ho po celou dobu.
čekat <na koho n. co>
Očekávat; předpokládat nebo doufat, že něco nebo někdo se stane/objeví.
oblbovat <koho>
Oblbovat
zničit <koho>
Zničit
zbavit oděvu
Oděv odstranit, obnažit, odhalit.
rozdráždit <koho>
Rozdráždit znamená vyvolat nepříjemné emoce nebo vzrušení u druhého člověka.
zabít <koho>
Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.
intervenovat <za koho>
Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.
přesvědčovat <koho o čem>
Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.
vyčenichat <koho n. co>
Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.
unavit <koho>
Unavit
připravit <koho o co>
Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.
mít užitek <z čeho>
Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.
pozbývat <čeho>
Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.
povýšit <koho>
Povýšit znamená posunout někoho na vyšší pozici, přidělit jim vyšší postavení nebo zvýšit jejich hodnost.
probudit <koho>
Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.
vyhánět <koho>
Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.
upouštět <od čeho>
Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.
upadnout <do čeho>
Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).
zaopatřit <koho>
Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.
naléhat <na koho>
Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.
oznámit
Zveřejnit, oznámit, sdělit veřejnosti; informovat o něčem.
napodobovat <koho>
Imitovat; dělat to samé jako někdo jiný, pozorovat a kopírovat jeho postupy.
navštívit <koho>
Navštívit znamená přijít do místa, kde se někdo nachází, a strávit tam čas.
vrážet <do čeho>
Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.
dostat se <z čeho n. odkud>
Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.
vyslechnout <koho n. co>
Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.
týkat se <čeho>
Týkat se znamená být související s něčím, podílet se na něčem nebo být zaměřeným na něco.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.
zamilovat se <do koho>
Zamilovat se