Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

poštvat <koho na koho>

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.

upravovat <podle čeho>

Úprava: změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená učinit jej předmětem újmy/poškození na jeho reputaci nebo dobrém jménu.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

stanovit

Stanovit znamená určit, pevně určit, definovat nebo vymezit.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

dodělat <koho co>

Dodělat: dokončit, udělat konečné úpravy a opravy na něčem nebo někom.

šatit <koho>

Šatit znamená oblékat nebo oblékat někoho: přikrývat ho/ji oděvy, aby byl/a vhodně oblečený/a.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

oznámit

Ohlásit, vyhlásit něco veřejně; sdělit důležitou informaci.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: uchopit, obdržet a převzít moc nad něčím.

použít <co n. čeho>

Použít : využít něco k něčemu; umístit něco do něčeho; využít konkrétní věc k nějakému účelu.

zprdnout <koho>

Zprdnout se dá použít k popisu toho, když se někdo ztrapní, zesměšní nebo se stane předmětem posměchu.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

mít <koho za co>

Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

vytknout <co>

Vytknout: kritizovat, za něco někoho kárat, vyčítat.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

odpadnout <od čeho>

Zbavit se čeho; vzdát to; vzdát to s bojem; vzdát to bez boje; opustit to.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

vyčlenit <koho n. co>

Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.

být součástí <čeho>

Být součástí čeho je zapojit se do činnosti nebo procesu, který je již zahájen.

začlenit <koho n. co kam>

Začlenit znamená umístit kohosi (nebo něco) do již existující struktury nebo systému.

zbavit opatrnosti

Zbavit se opatrnosti znamená nebrat ohledy na rizika a dělat věci bez obav.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.