Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

plísnit <koho>

Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.

velebit <koho>

Velebit je sloveso, které znamená oslavovat, chválit nebo vyzdvihovat někoho nebo něco.

dovtípit se <čeho>

Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.

prozradit

Prozradit znamená odhalit něco, co bylo dříve tajemstvím.

oznámit

Oznámit znamená sdělit něco důležitého, jako je například výsledek, rozhodnutí, zprávu nebo událost.

vyšetřovat <koho>

Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.

upouštět (od čeho)

Odcházet, opouštět, vzdávat se; přestat s něčím/někým spojeným, zanevřít na to.

smířit <koho>

Smířit se znamená přijmout skutečnost, že něco se už nemůže změnit, a najít klid v urovnání vztahu s druhou stranou.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

ponořit se <do čeho>

Ponořit se: hluboce vstoupit do čeho; zapojit se do čehokoli intenzivně.

okouzlovat <koho>

Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.

zabrat se <do čeho>

Zabrat se: začít intenzivně a s plnou energií pracovat na něčem.

ústit <do čeho>

Ústit znamená vyústit, přecházet z jednoho stavu do jiného.

požádat <koho o co>

Požádat = prosit někoho o něco; žádat o pomoc, předmět, informace nebo další služby.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.

přijímat <koho>

Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za nějaký čin nebo jednání.

poučovat <koho>

Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

tupit <koho>

Tupit znamená snižovat účinnost, oslabovat a zmírňovat sílu nebo účinek dané osoby.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

být součástí <čeho>

Být součástí čeho je zapojit se do činnosti nebo procesu, který je již zahájen.

zaplést <co do čeho>

Zaplést znamená dát dohromady něco, čeho výsledkem je nepřetržitý, složitý vztah.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odešel z určitých míst, aby se zbavil místa nebo situace.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.