Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

probouzet <koho>

Probouzet znamená probouzet k činnosti nebo vědomí; obnovovat jeho energii a pozornost.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

zanechat <čeho>

Zanechat: ponechat, pozůstat po, zůstat v účinnosti, předat něco dál.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

prozradit

Prozradit znamená odhalit informace, které předtím nebyly známé.

účastnit se <čeho>

Být součástí čehosi; dělat něco společně s ostatními nebo se na něm podílet.

uctívat <koho n. co>

Uctívat je vyjádřením úcty, obdivu nebo vážnosti k někomu či něčemu.

krmit <koho n. co>

Krmit: dávat potravu; dodávat živin; podporovat činnosti a procesy.

jmenovat

Jmenovat znamená uvést jméno nebo jména něčí nebo něčeho, například když někoho pověříte odpovědností.

porazit <koho>

Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.

odvádět <koho>

Odvádět znamená přesměrovat nebo odstranit nějakou osobu nebo věc z místa, kde se nachází.

přinucovat <koho k čemu>

Přinucování je nucení k něčemu, co se musí provést, aby se dosáhlo cíle.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat provádět či dodržovat určitou činnost, udělat od ní krok zpět.

sešlehat <koho>

Sešlehat znamená fyzicky zúžit nebo dát dohromady dvě nebo více osob na základě jejich vzájemných vztahů.

vyrazit <koho>

Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

uklidnit <koho>

Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.

vyčerpávat <koho> (nervově)

Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

oživit <koho n

Znovu probudit k životu, obnovit činnost, oživit.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, energii nebo odhodlání dané osoby.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

oznamovat <co> (policii)

Oznamovat policii: informovat o podezřelých činech, incidentech nebo kriminálních aktivitách.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.