Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

dbalý <čeho>

Dbalý je označení pro osobu, která je pečlivá a dbá na detail, přičemž se snaží o dosažení vysoké kvality a spolehlivosti.

pošoustat <koho>

Pošoustat je slangový výraz pro okrádání nebo podvádění někoho.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: trvat na něčem; požadovat něco s odhodláním a pevnou vůlí.

ničit <koho>

Ničit znamená likvidovat nebo poškozovat fyzickou nebo duševní podstatu druhého člověka.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky ho usmrtit, zničit jeho život.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

zapadat <do čeho>

Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně ho napadat nebo mu činit problémy.

jmenovat (profesorem)

Udělit titul profesora, jmenovat někoho profesorem.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená setkat se s ním nečekaně, být si blízko.

oznámit

Oznámit znamená sdělit něco nahlas, aby se to dozvěděli ostatní.

vzít <koho> (do vazby)

Převzít do vazby, zajmout, chytit.

ujmout se <koho>

Ujmout se někoho znamená převzít zodpovědnost za něj a starat se o něj, což může znamenat poskytnout pomoc nebo podporu.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

zbít <koho>

Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

zneklidňovat <koho>

Zneklidňovat znamená vyvolávat u druhé osoby pocity strachu nebo úzkosti.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.

vytknout si (cíl)

Uvědomit si své chyby a vytknout si je, aby se pracovalo na jejich odstranění.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout osobu nebo skupinu.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

znetvořit <koho n. co>

Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

vypravit <koho n. co>

Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout = odstranit něco z něčeho násilným trháním.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

jmenovat

Pojem jmenovat znamená označit něco nebo někoho jménem, udělit někomu název nebo určit něčí pozici.