Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

strojit <koho>

Strojit znamená upravovat, dolaďovat a vylepšovat něčí vzhled, chování či dovednosti.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

líbat <koho>

Líbat je fyzická a obvykle romantická činnost, kdy se dva lidé dotýkají rty.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout do práce a uzavřít s ním pracovní smlouvu.

zastat se <koho>

Zastat se někoho znamená podporovat ho, stát se jeho obhájcem a bránit jeho práva.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést a připravovat někoho k dospělosti a zodpovědnosti, poskytovat mu hodnoty a návyky.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, manipulovat nebo usilovat o zisk nespravedlivou cestou.

usmrcovat <koho>

Usmrcovat znamená způsobit smrt člověku nebo jinému živému tvoru.

upustit <od čeho>

Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijímat, převzít, zaujmout postoj k čemu.

ukrýt <koho n. co>

Ukrýt znamená skrýt, odkrýt nebo zamaskovat, aby se neukázalo, co skrývá.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: získat, dosáhnout úspěchu, dosažení cíle; dosáhnout výsledku, výhodu; dosáhnout očekávaného výsledku.

podnítit <koho n. co>

Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

oznámit

Oznámit znamená sdělit něco druhé osobě, například informace, zprávu nebo výsledek.

polapit <koho>

Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

žalovat <koho>

Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.

velebit <koho>

Velebit je sloveso označující chválu, uznání nebo oslavu někoho či něčeho.

být příčinou <čeho>

Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco (nárokovat, požadovat, vyžadovat).