Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

chránit <koho>

Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

vydělovat <co z čeho>

Vydělovat je oddělit část z celku.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.

vžít se <do čeho>

Vstoupit do čeho, zaujmout pozici, cítit se součástí něčeho.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se: hluboce vstoupit do čeho; zapojit se do čehokoli intenzivně.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

zaopatřit <koho čím>

Zajistit někomu potřebné věci či služby.

uvést

Uvést znamená zavést něco nového nebo změnit stávající stav; představit něco, co bylo dříve neznámé.

zamilovat si <koho>

Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zaznamenat, pozorovat, zaregistrovat nějakou informaci.

předcházet si <koho>

Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

zadržet <koho n. co>

Zadržet znamená uchopit, zabránit pohybu nebo odstranit něco.

pochválit <koho> (velmi)

Pochválit znamená ocenit jeho činy či výkon velmi slovy chvály.

instalovat <koho> (do funkce)

Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.

odříkat se <čeho>

Odříkat se: vyjadřovat odmítnutí, odstoupení od něčeho.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

označit (šifrou)

Označit: identifikovat, specifikovat nebo označit něco/někoho zvláštním způsobem.

vytknout <co>

Vytknout znamená kritizovat; odsuzovat druhého za jeho jednání nebo projev.