Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

oznámit

Oznámit znamená sdělit veřejně nebo nahlas nějakou informaci, událost nebo rozhodnutí.

vzdělat <koho>

Vzdělat: poskytnout někomu kvalitní vzdělání/vzdělávací zkušenosti.

stanovit (postup)

Ustanovení je proces stanovování pravidel, postupů nebo cílů pro nějakou situaci.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

ohodnotit <koho n. co>

Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.

vyjít <z čeho>

Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.

dožadovat se <čeho>

Žádat něco přísně nebo naléhavě; chtít něco dosáhnout s vytrvalostí.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

vybruslit <z čeho>

Vybruslit se dá z ledu, vody, bahna nebo jiného prostředí; znamená to rychle, hbitě se posouvat/plavat přes překážky.

použít <čeho>

Použít (čeho): vytvořit, zaměřit se nebo využít něco k uskutečnění určitého účelu.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

potěšit <koho>

Potěšit = uspokojit, udělat radost, přinést pocit štěstí; uspokojit touhu, snažit se uspokojit potřeby.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.

přilákat <koho>

Přilákat: vyvolat zájem a přitáhnout pozornost, vyvolat účast či zájem.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená přijmout druhou stranu, odejít ze stávající situace či pozice.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást o majetek nebo peníze násilím nebo lstí.

nedbat <čeho>

Nedbat <čeho> znamená nevšímat si, nebrat na vědomí, nerespektovat.

oblékat <koho>

Oblékat znamená obléknout nebo převléct do určitého druhu šatů, oblečení nebo uniformy.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

napomínat <koho>

Napomínat znamená vybízet nebo povzbuzovat ke správnému chování a jednání.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.