Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

zadržet <koho n. co>

Zadržet znamená uchopit, zabránit pohybu nebo odstranit něco.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

rozesmutnit <koho>

Ztratit naději a smutek; rozesmutnit znamená vyvolat smutek, zklamání a zoufalství u člověka.

zmocňovat se <čeho>

Užívat si něčeho nezákonně, bez povolení nebo oprávnění.

nevšimnout si <čeho>

Nezaregistrovat, nevšimnout si čeho.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

uvolnit <z čeho>

Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit znamená odstranit všechny překážky, bloky a omezení.

vycvičit <koho>

Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.

podarovat <koho čím>

Podarovat znamená darovat někomu něco, být užitečným a ukázat lásku.

oznámit <co>

Oznámit znamená sdělit, prozradit něco jiným.

upozorňovat <koho na co>

Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

mít ohled <na koho>

Mít ohled na někoho znamená respektovat jeho názor a přihlížet k jeho potřebám.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho, držet se s ním a provádět ho po celou dobu.

oznámit

Oznámit znamená sdělit veřejně nebo nahlas nějakou informaci, událost nebo rozhodnutí.

zasáhnout <koho>

Zasáhnout znamená ovlivnit situaci či člověka silou, aby se události vyvinuly do požadovaného směru.

vytáhnout <co na koho>

Vytáhnout: zvednout, či zmocnit se čeho (osoby, předmětu) silou, násilím nebo podvodem.

zbavit rozumu

Zbavit rozumu znamená ztratit schopnost uvažovat, koncentrovat se nebo rozhodovat.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

zmást <koho>

Zmást znamená zmatit tak, že se bude mít obtížně orientovat mezi skutečností a fikcí.

chránit se <čeho>

Bránit se nebezpečí, škodlivým vlivům nebo poškození.

vytknout <co>

Vytknout znamená kritizovat; odsuzovat druhého za jeho jednání nebo projev.

využít <čeho>

Využít: zúročit, využít, zneužít, použít; použít pro vlastní prospěch.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejné úrovně nebo výkonu jako ten, koho se snažíme dostihnout.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

pohoršit <koho>

Pohoršit znamená urážet, znevažovat, hanět nebo dráždit jiného člověka.