Určit - synonyma

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

označit

Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky ho usmrtit, zničit jeho život.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

uvést do pořádku

Uvést do pořádku znamená upravit nebo zorganizovat něco, aby bylo správné, uspořádané nebo funkční.

podporovat (přednostně) <koho>

Podporovat znamená přispívat silou, časem a/nebo finančně k úspěchu někoho.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

mrzet <koho>

Mrzet znamená projevovat hlubokou lítost, smutek nebo zklamání nad něčím nebo někým.

zřídit <koho> (nemoc)

Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.

vyndat <co z čeho>

Vyndat: odebrat (co) z (čeho) pomocí vyjmutí, vytažení.

navnaďovat <koho>

Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.

zasahovat <do čeho>

Intervenovat, zasahovat do něčeho s cílem změnit stav nebo výsledek.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečovat o něco, dbát na to, přihlížet k tomu, být zodpovědný za něco.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

prozradit

Prozradit je oznámit nebo odhalit informace, které byly dříve tajné.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

uvést do souladu

Uvést do souladu znamená uspořádat nebo sjednotit, aby všechny části byly ve stejném stavu.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

pověřovat <koho>

Pověřovat znamená dát někomu právo nebo zodpovědnost za něco.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

požadovat výkon <od koho>

Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

uctívat <koho>

Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

povyšovat se <nad koho>

Povyšovat se : vystavovat se nadřazenosti nad někoho jiného, ukazovat jeho nedostatečnost.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.