Determinovat - synonyma

vymezovat (člověka)

Vymezování člověka znamená omezovat a stanovovat jeho chování a povinnosti.

určovat

Stanovovat, definovat, určovat polohu, pořadí, vztahy a podmínky.

stanovovat

Stanovovat znamená určit, definovat nebo vymezit limity, pravidla nebo hranice.

omezit

Omezit znamená omezovat, ohraničovat, stanovovat meze nebo limit.

vymezit

Vymezit znamená určit hranice nebo definovat požadavky na něco.

určit

Určit: stanovit, vymezit; odhadnout, definovat, vybrat jednoznačnou možnost.

obklopit

Obklopit znamená obalit nebo obalovat něco nebo někoho; obklopit znamená obklopovat, obíhat nebo obepínat něco nebo někoho.

ovroubit

Ovroubit znamená upevnit, zafixovat nebo zabezpečit.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

určovat způsob léčení

Určovat způsob léčení: rozhodování o metodách léčby nebo terapii, které nejvíce vyhovují pacientovi.

souhrn všech činů člověka

Souhrn činů člověka je vyjádření jeho celkového jednání, činů a postojů.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

určovat (úředně)

Určovat znamená stanovit přesnou hodnotu, vlastnost nebo pořadí, obvykle úředně nebo na základě předepsaných pravidel.

omezit <co>

Omezit znamená omezit něco, co je nepřístupné nebo omezit používání něčeho.

určovat a označovat míry

Určování a označování měřítek je proces definování a identifikace měřítek pro hodnocení a porovnání.

vymezit (dohodu)

Vymezit znamená definovat a stanovit hranice nebo limity pro nějakou dohodu.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

podstata (člověka)

Podstata člověka je jeho jádro, jeho nejvnitřnější a základní vlastnosti, které jsou často spojeny s jeho charakterem, hodnotami a životním způsobem.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

obklopit (hradbou)

Ohradit, obmáčet (hradbou), omezit pohyb; obklopit čímsi (hradbou) pro ochranu.

určovat totožnost

Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

určovat (viníka)

Určovat znamená odhalit nebo vybrat něco konkrétního jako příčinu nebo viníka.

omezit se

Omezit se znamená omezovat svou činnost, chování nebo spotřebu, aby bylo možné dosáhnout určitého cíle.

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

omezit (výrobu)

Omezit výrobu znamená snížit počet produkovaných výrobků na minimum.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.