Determinovat - synonyma

vymezovat (člověka)

Vymezování člověka znamená omezovat a stanovovat jeho chování a povinnosti.

určovat

Stanovovat, definovat, určovat polohu, pořadí, vztahy a podmínky.

stanovovat

Stanovovat znamená určit, definovat nebo vymezit limity, pravidla nebo hranice.

omezit

Omezit znamená omezovat, ohraničovat, stanovovat meze nebo limit.

vymezit

Vymezit znamená určit hranice nebo definovat požadavky na něco.

určit

Určit: stanovit, vymezit; odhadnout, definovat, vybrat jednoznačnou možnost.

obklopit

Obklopit znamená obalit nebo obalovat něco nebo někoho; obklopit znamená obklopovat, obíhat nebo obepínat něco nebo někoho.

ovroubit

Ovroubit znamená upevnit, zafixovat nebo zabezpečit.

nejlepší přítel člověka

Nejlepší přítel člověka je osoba, která je nejvíce spojena s osobou a je pro ní vždy tam, když je potřeba.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

stanovovat <co>

Stanovovat: ustanovit, definovat, určit.

stanovovat (předem)

Stanovovat znamená určovat předem pravidla, podmínky nebo očekávaná výsledky.

vymezit <co>

Vymezit: označit hranice, stanovit lípy, omezit, určit.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

podstata (člověka)

Podstata člověka je jeho jádro, jeho nejvnitřnější a základní vlastnosti, které jsou často spojeny s jeho charakterem, hodnotami a životním způsobem.

určovat <co kam>

Určovat znamená stanovit nebo vymezit, co někam patří, co se kam hodí nebo jak se něco má provést.

vymezovat

Označovat hranice, stanovovat meze nebo definovat pojmy a vztahy mezi nimi.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

určovat totožnost

Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

omezit <v čem>

Omezit: stanovit hranice, určit limity; snížit, zmenšit, omezovat.

omezit <co>

Omezit znamená omezit něco, co je nepřístupné nebo omezit používání něčeho.

omezit (zásoby)

Omezit znamená snížit množství čeho, což se obvykle týká zásob.

určovat svou polohu

Určovat polohu znamená odhadovat svou pozici na základě okolních faktorů, jako je například mapa, navigace nebo vnímání.

omezit se

Omezit se znamená omezovat své chování, jednání nebo činnosti, aby se dosáhlo zamýšleného cíle.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

omezit (výrobu)

Omezit výrobu znamená snížit počet produkovaných výrobků na minimum.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.