Určit - synonyma

omezit

Omezit znamená omezovat, ohraničovat, stanovovat meze nebo limit.

vymezit

Vymezit znamená určit hranice nebo definovat požadavky na něco.

determinovat

Determinovat znamená stanovit, určit, definovat nebo jasně specifikovat cíl nebo cíle.

obklopit

Obklopit znamená obalit nebo obalovat něco nebo někoho; obklopit znamená obklopovat, obíhat nebo obepínat něco nebo někoho.

ovroubit

Ovroubit znamená upevnit, zafixovat nebo zabezpečit.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

balamutit <koho>

Balamutit koho znamená ponižovat, urážet, očerňovat a podráždit toho člověka.

probouzet <koho>

Probouzet znamená probouzet k činnosti nebo vědomí; obnovovat jeho energii a pozornost.

prohlásit <koho čím>

Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.

vyvolat <koho> (ve škole)

Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

žalovat <na koho>

Žalovat: stěžovat si na někoho/něco před soudem nebo jinou autoritou.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

vrtat <do koho>

Vrtat (do koho/čeho) znamená buďto fyzicky vrtat do materiálu, nebo figurativně dotazovat se, dotazovat se někoho na něco.

vynutit <co z koho>

Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.

přesvědčit <koho>

Uvést někoho do přesvědčení, že něco je pravda nebo správné.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

lákat <koho>

Lákat znamená přitahovat něco/někoho příjemnými slovy nebo jinými prostředky, aby se přiblížilo určitému cíli.

naučit <koho co>

Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.

vyučovat <koho>

Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.

vylákat <koho>

Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest člověku za provedenou protiprávní činnost.

obořit se <na koho>

Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

vyvolat <koho>

Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.

odvracet se <od koho>

Vyhýbat se člověku nebo situaci; vytvářet si odstup.

dozírat <na koho>

Dozírat na někoho znamená bedlivě sledovat jeho činy a pohyby.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

strčit <do koho>

Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.

spasit <koho>

Zachránit člověka nebo situaci z nebezpečí nebo nežádoucího stavu.

dostávat <koho z čeho>

Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.

jmenovat

Uvést jméno, funkci, titul nebo pozici někoho.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.