Nastrčit - synonyma

nasadit (náhubek)

Nasadit (náhubek) znamená připojit náhubek k psímu krku nebo jinému zvířeti, aby se omezily jeho pohyby.

nasunout <co na co>

Nasunout: zasunout (něco) do něčeho; např. narukovák do rukávu, kartu do čtečky.

navléci

Navléci znamená obléci něco na něco jiného, například oblečení na tělo.

nastavit (nohu)

Nastavit nohu znamená dát nohu do správné polohy, aby byla stabilní a umožnila pohyb.

nalíčit

Nalíčit se znamená nanést make-up, aby se zdůraznil vzhled a vyjádřily se osobní preference.

nastražit

Nastražit znamená připravit, předcházet nebo být ve střehu na něco, co může nastat.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).

zaměnit (podvodně)

Zaměnit: vyměnit něco jiného za něco jiného, často podvodně.

zarazit <co kam>

Zarazit znamená zastavit, zabránit, zabrzdit, zpomalit nebo zabránit dalšímu postupu.

zatlouci

Zatlouci je fyzická akce prováděná pomocí nástroje (páky, kladiva, atd.), při které se něco tlačí do povrchu nebo do materiálu.

zapíchnout

Zapíchnout znamená fyzicky zabodnout nebo zarazit něco do něčeho.

vsunout <co kam>

Vsunout: vložit něco (např. předmět) do něčeho (např. otvoru).

zasunout

Zasunout znamená fyzicky posunout něco dovnitř, například zatáhnout zásuvku nebo zasunout klíč do zámku.

zastrčit

Zastrčit: uložit dovnitř, ukryt, zasunout, uzamknout.

vstrčit

Vstrčit znamená fyzicky zasunout, zabodnout nebo zasunout něco do něčeho jiného.

vložit

Vložit znamená přidat něco, co již existuje, do jiného prostředí nebo kontextu.

nasadit <co na co>

Nasadit znamená připevnit nebo přivést něco na jiný předmět nebo osobu.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

srazit se <s kým>

Srazit se s někým znamená schůzku s jinou osobou na určeném místě.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit do sebe nebo do něčeho jiného, fyzicky nebo symbolicky.

vpadnout <kam> (nečekaně)

Vpadnout: nečekaně vniknout do prostoru, např. do místnosti.

dát <komu> (facku)

Udeřit fyzickou silou do obličeje, být agresivní.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést a připravovat někoho k dospělosti a zodpovědnosti, poskytovat mu hodnoty a návyky.

poslat <koho kam>

Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.

učit <koho>

Učit se rozumí jako poskytnout někomu informace, znalosti nebo dovednosti tím, že se s ním tráví společný čas.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.

poučovat <koho>

Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.

štvát <koho>

Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

odjet <komu>

Odjet znamená odejít z místa, kde se někdo nachází, jinam.

nabít <komu>

Nabít znamená předat nebo doplnit něčemu energii nebo informace. V kontextu mezi lidmi znamená nabít někomu motivaci, energii nebo odvahu.

vychovat <koho>

Vychovat znamená kultivovat, připravovat člověka na dospělost, vytvářet určité návyky a postoje.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.

zvolit si <koho n. co>

Vybrat si, označit nebo určit někoho nebo něco, co je vhodné pro danou situaci.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

odstrašovat <koho>

Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

vykázat <komu> (místo)

Vykázat (místo) znamená vyžadovat, aby osoba opustila místo.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

žádat <koho o co>

Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.

odplatit <komu čím>

Vrátit stejnou platnost; provést stejnou činnost; protože někomu něco uděláno.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

buzerovat <koho>

Buzerovat znamená ponižovat někoho fyzickým nebo psychickým tlakem a obviňovat ho z nedostatků.

ulehčit <co komu>

Ulehčit: zjednodušit, usnadnit komu práci, úkol nebo situaci.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho.

přinucovat <koho k čemu>

Přinucování je nucení k něčemu, co se musí provést, aby se dosáhlo cíle.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.