Naprostý - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

jistý

Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

úplný

Úplný znamená úplný, kompletní nebo dokonalý, bez chyby nebo nedostatku.

absolutní

Absolutní je pojem označující bez podmínek, neomezené, nezávislé na čemkoliv a nezměnitelné.

totální

Totální: úplné, bez omezení, absolutní, kompletní.

stoprocentní

Stoprocentní je bezezbytku nebo absolutně úplné; naprosto bezchybné, nebo jednoznačné.

bezpodmínečný

Bezpodmínečný = nezávislý na podmínkách, absolutní, neomezený.

trest

Trest je odsuzující postih za protiprávní chování, který může být v podobě peněžní pokuty, odnětí svobody nebo jiných forem sankce.

tresť

Tresť je výraz, který se používá pro označení třetího řádu nebo kategorie čehokoliv.

nepodmíněný

Nepodmíněný: bez ohledu na jakékoli podmínky nebo předpoklady; bezpodmínečný, absolutní.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znamení, které je nezbytné pro splnění nějakého účelu nebo cíle. Je to znamení, jehož použití je nezbytné, aby se dosáhlo žádoucího výsledku.

úplný (tma)

Absolutní, úplné ticho nebo tma; bez jakékoliv formy světla nebo zvuku.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

naprosto jistý

Naprosto jistý: absolutně spolehlivý, bez pochyb, nejistota nepřichází v úvahu.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.