Naprostý - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

jistý

Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

úplný

Úplný znamená úplný, kompletní nebo dokonalý, bez chyby nebo nedostatku.

absolutní

Absolutní je pojem označující bez podmínek, neomezené, nezávislé na čemkoliv a nezměnitelné.

totální

Totální: úplné, bez omezení, absolutní, kompletní.

stoprocentní

Stoprocentní je bezezbytku nebo absolutně úplné; naprosto bezchybné, nebo jednoznačné.

bezpodmínečný

Bezpodmínečný = nezávislý na podmínkách, absolutní, neomezený.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

naprosto jistý

Naprosto jistý: absolutně spolehlivý, bez pochyb, nejistota nepřichází v úvahu.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znamení, které je nezbytné pro splnění nějakého účelu nebo cíle. Je to znamení, jehož použití je nezbytné, aby se dosáhlo žádoucího výsledku.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

trest

Trest je postih, který se uděluje za porušení zákona, obecně sdělených pravidel nebo dohodnutých smluv.

nepodmíněný

Nepodmíněný: bez ohledu na jakékoli podmínky nebo předpoklady; bezpodmínečný, absolutní.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

tresť

Třesť je stav, který se projevuje náhlým, krátkodobým a silným třesem těla, který může být způsoben psychickým stresem, úzkostí nebo léky.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

úplný (tma)

Absolutní, úplné ticho nebo tma; bez jakékoliv formy světla nebo zvuku.