Bezvýhradný - synonyma

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

jistý

Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

úplný

Úplný znamená úplný a kompletní, bez chyb ani nedokončených částí.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znamení, které je nezbytné pro splnění nějakého účelu nebo cíle. Je to znamení, jehož použití je nezbytné, aby se dosáhlo žádoucího výsledku.

tresť

Tresť je třetí část nebo díl něčeho, např. knihy, filmu nebo rozhovoru.

naprosto jistý

Naprosto jistý: absolutně spolehlivý, bez pochyb, nejistota nepřichází v úvahu.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

nepodmíněný

Nepodmíněný: bez ohledu na jakékoli podmínky nebo předpoklady; bezpodmínečný, absolutní.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

naprostý (smutek)

Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.

trest

Trest je postih, který se uděluje za porušení zákona, obecně sdělených pravidel nebo dohodnutých smluv.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

úplný (tma)

Absolutní, úplné ticho nebo tma; bez jakékoliv formy světla nebo zvuku.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.