Bezpodmínečný - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

jistý

Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

úplný

Úplný znamená úplný, kompletní nebo dokonalý, bez chyby nebo nedostatku.

absolutní

Absolutní je pojem označující bez podmínek, neomezené, nezávislé na čemkoliv a nezměnitelné.

totální

Totální: úplné, bez omezení, absolutní, kompletní.

stoprocentní

Stoprocentní je bezezbytku nebo absolutně úplné; naprosto bezchybné, nebo jednoznačné.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

naprosto jistý

Naprosto jistý: absolutně spolehlivý, bez pochyb, nejistota nepřichází v úvahu.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

trest

Trest je postih, který je udělen za porušení pravidel nebo zákonů a může se pohybovat od napomenutí až po vězení.

tresť

Třesť je pohyb, kdy se nějaký předmět nebo část těla rychle zvedá a opět klesá, často neovladatelně.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

nepodmíněný

Nepodmíněný se označuje pro něco, k čemu nejsou připojeny žádné podmínky nebo omezení.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znak, který je třeba k něčemu použít; je nezbytný pro splnění určitého účelu.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

úplný (tma)

Absolutní, úplné ticho nebo tma; bez jakékoliv formy světla nebo zvuku.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

naprostý (smutek)

Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.