Jistý - synonyma
Celkem nalezeno 28 synonym ke slovu jistý.
Význam: Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.
bezvýhradný
Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.
naprostý
Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.
nutný
Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.
nezbytný
Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.
nepodmíněný (trest)
Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.
určitý
Určitý: vymezený, ustanovený, konkrétní; specifický, omezený, jasně stanovený.
nepochybný
Bez pochyb: nezpochybnitelný, jistý, nezpochybnitelný, důvěryhodný.
zaručený
Zaručený znamená jistý, potvrzený, certifikovaný, díky čemuž je daná věc spolehlivá a bezpečná.
neklamný
Neklamný - pravdivý, jasný, bezmyšlenkový, jednoznačný, bezpochybný.
evidentní
Zřejmý, jasný; nezpochybnitelný, jako by bylo zjevné.
pravdivý
Pravdivý znamená přesný, správný a upřímný.
nepopiratelný
Nepopiratelný = neměnný, nezpochybnitelný, bezpodmínečný, nesporný.
přesvědčený <o čem>
Přesvědčený je člověk, který má pevné názory a víru v něco, o čem je přesvědčen, že je správné.
pevný
Pevný znamená trvalý, stálý, odolný a odolný proti změnám.
nekolísavý
Nekolísavý, tj. stabilní, neměnný, konzistentní; rovnoměrný, beze změny.
spolehlivý
Spolehlivý je někdo, kdo je důvěryhodný, zodpovědný a schopný splnit své sliby.
bezpečný
Bezpečný znamená ochranu před možným nebezpečím nebo škodou. Je to stav, kdy je osoba nebo věc chráněna před riziky.
zabezpečený
Zabezpečený znamená bezpečný, chráněný, ochráněný před neoprávněným přístupem a nebezpečím.
zajištěný
Zajištěný je používán k označení čehož si můžeme být jistí, že je bezpečné a zaručené.
určený
Určený: omezený; stanovený; přesně definovaný; vybraný; odvozený.
sjednaný
Sjednaný - dohodnutý, předem stanovený, uzavřený konsens.
dohodnutý
Dohodnutý je vyjádření smluvní dohody mezi dvěma stranami, jejíž cílem je dosáhnout oboustranné shody.
smluvený
Smluvený znamená dohodnutý, domluvený.
nějaký
Nějaký odkazuje k něčemu nebo k někomu určitému, ale ne tak konkrétnímu jako např. "ten" nebo "tento".
některý
Některý: adjektivum znamenající "jeden, několik nebo některé" ze skupiny nebo celku.
kterýsi
Kterýsi znamená některý, nějaký; něčí, něco; specifický, zvláštní; jiný než ostatní.
jakýsi
Jakýsi: představující nebo označující něco neurčitého; nekonkrétní, nejasné, neurčité.
Podobná synonyma
počet (pevný)
Počet je číslo nebo konkrétní množství určitého pojmu. Používá se k měření vztahů nebo jako míra pro srovnání.
odbýt si trest
Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.
přesvědčený
Přesvědčený: přesvědčený o něčem, pevně přesvědčený o svých názorech a principech.
tresť
Třesť je stav, který se projevuje náhlým, krátkodobým a silným třesem těla, který může být způsoben psychickým stresem, úzkostí nebo léky.
naprostý (smutek)
Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.
dostat (trest)
Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.
nutný znak
Nutný znak je symbol nebo znamení, které je nezbytné pro splnění nějakého účelu nebo cíle. Je to znamení, jehož použití je nezbytné, aby se dosáhlo žádoucího výsledku.
trest
Trest je postih, který se uděluje za porušení zákona, obecně sdělených pravidel nebo dohodnutých smluv.
ukázat se jako (spolehlivý)
Být spolehlivý, důvěryhodný a dodržovat své sliby.
odpykat (trest)
Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.
přesně určený
Přesně určený: určitý, jasně stanovený; přesně definovaný, bez možnosti pochybností.
uložit <komu> (trest)
Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.
nést trest
Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.
odbýt si (trest)
Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.
nepodmíněný
Nepodmíněný: bez ohledu na jakékoli podmínky nebo předpoklady; bezpodmínečný, absolutní.
naprostý (vítězství)
Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.
tvrdý (trest)
Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.
pravdivý názor
Názor, který je založen na faktech a je pravdivý.
trest (vězení)
Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.
dohodnutý (cena)
Dohodnutý znamená, že se obě strany shodly na ceně.