Jistý - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

určitý

Určitý: vymezený, ustanovený, konkrétní; specifický, omezený, jasně stanovený.

nepochybný

Bez pochyb: nezpochybnitelný, jistý, nezpochybnitelný, důvěryhodný.

zaručený

Zaručený znamená jistý, potvrzený, certifikovaný, díky čemuž je daná věc spolehlivá a bezpečná.

neklamný

Neklamný - pravdivý, jasný, bezmyšlenkový, jednoznačný, bezpochybný.

evidentní

Zřejmý, jasný; nezpochybnitelný, jako by bylo zjevné.

pravdivý

Pravdivý znamená přesný, správný a upřímný.

nepopiratelný

Nepopiratelný = neměnný, nezpochybnitelný, bezpodmínečný, nesporný.

přesvědčený <o čem>

Přesvědčený je člověk, který má pevné názory a víru v něco, o čem je přesvědčen, že je správné.

pevný

Pevný znamená trvalý, stálý, odolný a odolný proti změnám.

nekolísavý

Nekolísavý, tj. stabilní, neměnný, konzistentní; rovnoměrný, beze změny.

spolehlivý

Spolehlivý je někdo, kdo je důvěryhodný, zodpovědný a schopný splnit své sliby.

bezpečný

Bezpečný znamená ochranu před možným nebezpečím nebo škodou. Je to stav, kdy je osoba nebo věc chráněna před riziky.

zabezpečený

Zabezpečený znamená bezpečný, chráněný, ochráněný před neoprávněným přístupem a nebezpečím.

zajištěný

Zajištěný je používán k označení čehož si můžeme být jistí, že je bezpečné a zaručené.

stanovený

určený

Určený: omezený; stanovený; přesně definovaný; vybraný; odvozený.

sjednaný

Sjednaný - dohodnutý, předem stanovený, uzavřený konsens.

dohodnutý

Dohodnutý je vyjádření smluvní dohody mezi dvěma stranami, jejíž cílem je dosáhnout oboustranné shody.

smluvený

Smluvený znamená dohodnutý, domluvený.

nějaký

Nějaký odkazuje k něčemu nebo k někomu určitému, ale ne tak konkrétnímu jako např. "ten" nebo "tento".

některý

Některý: adjektivum znamenající "jeden, několik nebo některé" ze skupiny nebo celku.

kterýsi

Kterýsi znamená některý, nějaký; něčí, něco; specifický, zvláštní; jiný než ostatní.

jakýsi

Jakýsi: představující nebo označující něco neurčitého; nekonkrétní, nejasné, neurčité.

nepodmíněný

Nepodmíněný: bez ohledu na jakékoli podmínky nebo předpoklady; bezpodmínečný, absolutní.

přesvědčený

Přesvědčený je člověk, který se pevně drží svého názoru a věří, že je správný.

stanovený počet

Stanovený počet znamená konkrétní množství určité věci, které je stanoveno předem.

dohodnutý (cena)

Dohodnutý znamená, že se obě strany shodly na ceně.

trest

Trest je odsuzující postih za protiprávní chování, který může být v podobě peněžní pokuty, odnětí svobody nebo jiných forem sankce.

tresť

Tresť je třetí část nebo díl něčeho, např. knihy, filmu nebo rozhovoru.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znak, který je třeba k něčemu použít; je nezbytný pro splnění určitého účelu.

pravdivý poznatek

Pravdivý poznatek je prohlášení nebo závěr, který je správný a důvěryhodný, protože je podložený důkazy a dalšími informacemi.

pravdivý názor

Názor, který je založen na faktech a je pravdivý.

soudem stanovený

Soudem stanovený označuje rozhodnutí nebo verdikt, který byl vynesen soudním orgánem.

přesně určený

Přesně určený: určitý, jasně stanovený; přesně definovaný, bez možnosti pochybností.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

jakýsi (člověk)

Někdo nebo něco nezávislého či neutrálního, co nemá jasnou identitu.

interval (stanovený)

Interval je časový nebo prostorový úsek mezi dvěma body nebo událostmi.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

naprostý (smutek)

Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.