Jistý - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

určitý

Určitý: vymezený, ustanovený, konkrétní; specifický, omezený, jasně stanovený.

nepochybný

Bez pochyb: nezpochybnitelný, jistý, nezpochybnitelný, důvěryhodný.

zaručený

Zaručený znamená jistý, potvrzený, certifikovaný, díky čemuž je daná věc spolehlivá a bezpečná.

neklamný

Neklamný - pravdivý, jasný, bezmyšlenkový, jednoznačný, bezpochybný.

evidentní

Zřejmý, jasný; nezpochybnitelný, jako by bylo zjevné.

pravdivý

Pravdivý znamená přesný, správný a upřímný.

nepopiratelný

Nepopiratelný = neměnný, nezpochybnitelný, bezpodmínečný, nesporný.

přesvědčený <o čem>

Přesvědčený je člověk, který má pevné názory a víru v něco, o čem je přesvědčen, že je správné.

pevný

Pevný znamená trvalý, stálý, odolný a odolný proti změnám.

nekolísavý

Nekolísavý, tj. stabilní, neměnný, konzistentní; rovnoměrný, beze změny.

spolehlivý

Spolehlivý je někdo, kdo je důvěryhodný, zodpovědný a schopný splnit své sliby.

bezpečný

Bezpečný znamená ochranu před možným nebezpečím nebo škodou. Je to stav, kdy je osoba nebo věc chráněna před riziky.

zabezpečený

Zabezpečený znamená bezpečný, chráněný, ochráněný před neoprávněným přístupem a nebezpečím.

zajištěný

Zajištěný je používán k označení čehož si můžeme být jistí, že je bezpečné a zaručené.

stanovený

určený

Určený: omezený; stanovený; přesně definovaný; vybraný; odvozený.

sjednaný

Sjednaný - dohodnutý, předem stanovený, uzavřený konsens.

dohodnutý

Dohodnutý je vyjádření smluvní dohody mezi dvěma stranami, jejíž cílem je dosáhnout oboustranné shody.

smluvený

Smluvený znamená dohodnutý, domluvený.

nějaký

Nějaký odkazuje k něčemu nebo k někomu určitému, ale ne tak konkrétnímu jako např. "ten" nebo "tento".

některý

Některý: adjektivum znamenající "jeden, několik nebo některé" ze skupiny nebo celku.

kterýsi

Kterýsi znamená některý, nějaký; něčí, něco; specifický, zvláštní; jiný než ostatní.

jakýsi

Jakýsi: představující nebo označující něco neurčitého; nekonkrétní, nejasné, neurčité.

soudem stanovený

Soudem stanovený označuje rozhodnutí nebo verdikt, který byl vynesen soudním orgánem.

ukázat se jako (spolehlivý)

Být spolehlivý, důvěryhodný a dodržovat své sliby.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

přesvědčený

Přesvědčený je člověk, který se pevně drží svého názoru a věří, že je správný.

tresť

Třesť je stav, který se projevuje náhlým, krátkodobým a silným třesem těla, který může být způsoben psychickým stresem, úzkostí nebo léky.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

přesně určený

Přesně určený: určitý, jasně stanovený; přesně definovaný, bez možnosti pochybností.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znak, který je třeba k něčemu použít; je nezbytný pro splnění určitého účelu.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

dohodnutý (cena)

Dohodnutý znamená, že se obě strany shodly na ceně.

trest

Trest je postih, který se uděluje za porušení zákona, obecně sdělených pravidel nebo dohodnutých smluv.

nepodmíněný

Nepodmíněný se označuje pro něco, k čemu nejsou připojeny žádné podmínky nebo omezení.

stanovený počet

Stanovený počet znamená konkrétní množství určité věci, které je stanoveno předem.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

naprostý (smutek)

Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

jakýsi (člověk)

Někdo nebo něco nezávislého či neutrálního, co nemá jasnou identitu.