Jistý - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

určitý

Určitý: vymezený, ustanovený, konkrétní; specifický, omezený, jasně stanovený.

nepochybný

Bez pochyb: nezpochybnitelný, jistý, nezpochybnitelný, důvěryhodný.

zaručený

Zaručený znamená jistý, potvrzený, certifikovaný, díky čemuž je daná věc spolehlivá a bezpečná.

neklamný

Neklamný - pravdivý, jasný, bezmyšlenkový, jednoznačný, bezpochybný.

evidentní

Zřejmý, jasný; nezpochybnitelný, jako by bylo zjevné.

pravdivý

Pravdivý znamená přesný, správný a upřímný.

nepopiratelný

Nepopiratelný = neměnný, nezpochybnitelný, bezpodmínečný, nesporný.

přesvědčený <o čem>

Přesvědčený je člověk, který má pevné názory a víru v něco, o čem je přesvědčen, že je správné.

pevný

Pevný znamená trvalý, stálý, odolný a odolný proti změnám.

nekolísavý

Nekolísavý, tj. stabilní, neměnný, konzistentní; rovnoměrný, beze změny.

spolehlivý

Spolehlivý je někdo, kdo je důvěryhodný, zodpovědný a schopný splnit své sliby.

bezpečný

Bezpečný znamená ochranu před možným nebezpečím nebo škodou. Je to stav, kdy je osoba nebo věc chráněna před riziky.

zabezpečený

Zabezpečený znamená bezpečný, chráněný, ochráněný před neoprávněným přístupem a nebezpečím.

zajištěný

Zajištěný je používán k označení čehož si můžeme být jistí, že je bezpečné a zaručené.

stanovený

určený

Určený: omezený; stanovený; přesně definovaný; vybraný; odvozený.

sjednaný

Sjednaný - dohodnutý, předem stanovený, uzavřený konsens.

dohodnutý

Dohodnutý je vyjádření smluvní dohody mezi dvěma stranami, jejíž cílem je dosáhnout oboustranné shody.

smluvený

Smluvený znamená dohodnutý, domluvený.

nějaký

Nějaký odkazuje k něčemu nebo k někomu určitému, ale ne tak konkrétnímu jako např. "ten" nebo "tento".

některý

Některý: adjektivum znamenající "jeden, několik nebo některé" ze skupiny nebo celku.

kterýsi

Kterýsi znamená některý, nějaký; něčí, něco; specifický, zvláštní; jiný než ostatní.

jakýsi

Jakýsi: představující nebo označující něco neurčitého; nekonkrétní, nejasné, neurčité.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

tresť

Tresť je výraz, který se používá pro označení třetího řádu nebo kategorie čehokoliv.

trest

Trest je odsuzující postih za protiprávní chování, který může být v podobě peněžní pokuty, odnětí svobody nebo jiných forem sankce.

nepodmíněný

Nepodmíněný se označuje pro něco, k čemu nejsou připojeny žádné podmínky nebo omezení.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

soudem stanovený

Soudem stanovený označuje rozhodnutí nebo verdikt, který byl vynesen soudním orgánem.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znak, který je třeba k něčemu použít; je nezbytný pro splnění určitého účelu.

přesně určený

Přesně určený: určitý, jasně stanovený; přesně definovaný, bez možnosti pochybností.

přesvědčený

Přesvědčený je člověk, který se pevně drží svého názoru a věří, že je správný.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

interval (stanovený)

Interval je časový nebo prostorový úsek mezi dvěma body nebo událostmi.

pravdivý poznatek

Pravdivý poznatek je prohlášení nebo závěr, který je správný a důvěryhodný, protože je podložený důkazy a dalšími informacemi.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

ukázat se jako (spolehlivý)

Být spolehlivý, důvěryhodný a dodržovat své sliby.

jakýsi (člověk)

Někdo nebo něco nezávislého či neutrálního, co nemá jasnou identitu.