Jistý - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

nezbytný

Nezbytný znamená nezbytně nutný, nezbytně potřebný, nenahraditelný a absolutně nezbytný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

určitý

Určitý: vymezený, ustanovený, konkrétní; specifický, omezený, jasně stanovený.

nepochybný

Bez pochyb: nezpochybnitelný, jistý, nezpochybnitelný, důvěryhodný.

zaručený

Zaručený znamená jistý, potvrzený, certifikovaný, díky čemuž je daná věc spolehlivá a bezpečná.

neklamný

Neklamný - pravdivý, jasný, bezmyšlenkový, jednoznačný, bezpochybný.

evidentní

Zřejmý, jasný; nezpochybnitelný, jako by bylo zjevné.

pravdivý

Pravdivý znamená přesný, správný a upřímný.

nepopiratelný

Nepopiratelný = neměnný, nezpochybnitelný, bezpodmínečný, nesporný.

přesvědčený <o čem>

Přesvědčený je člověk, který má pevné názory a víru v něco, o čem je přesvědčen, že je správné.

pevný

Pevný znamená trvalý, stálý, odolný a odolný proti změnám.

nekolísavý

Nekolísavý, tj. stabilní, neměnný, konzistentní; rovnoměrný, beze změny.

spolehlivý

Spolehlivý je někdo, kdo je důvěryhodný, zodpovědný a schopný splnit své sliby.

bezpečný

Bezpečný znamená ochranu před možným nebezpečím nebo škodou. Je to stav, kdy je osoba nebo věc chráněna před riziky.

zabezpečený

Zabezpečený znamená bezpečný, chráněný, ochráněný před neoprávněným přístupem a nebezpečím.

zajištěný

Zajištěný je používán k označení čehož si můžeme být jistí, že je bezpečné a zaručené.

stanovený

určený

Určený: omezený; stanovený; přesně definovaný; vybraný; odvozený.

sjednaný

Sjednaný - dohodnutý, předem stanovený, uzavřený konsens.

dohodnutý

Dohodnutý je vyjádření smluvní dohody mezi dvěma stranami, jejíž cílem je dosáhnout oboustranné shody.

smluvený

Smluvený znamená dohodnutý, domluvený.

nějaký

Nějaký odkazuje k něčemu nebo k někomu určitému, ale ne tak konkrétnímu jako např. "ten" nebo "tento".

některý

Některý: adjektivum znamenající "jeden, několik nebo některé" ze skupiny nebo celku.

kterýsi

Kterýsi znamená některý, nějaký; něčí, něco; specifický, zvláštní; jiný než ostatní.

jakýsi

Jakýsi: představující nebo označující něco neurčitého; nekonkrétní, nejasné, neurčité.

pravdivý údaj

trest

Trest je postih, který je udělen za porušení pravidel nebo zákonů a může se pohybovat od napomenutí až po vězení.

tresť

Tresť je výraz, který se používá pro označení třetího řádu nebo kategorie čehokoliv.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

pravdivý poznatek

Pravdivý poznatek je prohlášení nebo závěr, který je správný a důvěryhodný, protože je podložený důkazy a dalšími informacemi.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

dohodnutý (cena)

Dohodnutý znamená, že se obě strany shodly na ceně.

stanovený počet

Stanovený počet znamená konkrétní množství určité věci, které je stanoveno předem.

soudem stanovený

Soudem stanovený označuje rozhodnutí nebo verdikt, který byl vynesen soudním orgánem.

interval (stanovený)

Interval je časový nebo prostorový úsek mezi dvěma body nebo událostmi.

přesvědčený

Přesvědčený: přesvědčený o něčem; pevný a trvalý v postoji vůči něčemu.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

počet (pevný)

Počet je číslo nebo konkrétní množství určitého pojmu. Používá se k měření vztahů nebo jako míra pro srovnání.

jakýsi (člověk)

Někdo nebo něco nezávislého či neutrálního, co nemá jasnou identitu.

ukázat se jako (spolehlivý)

Být spolehlivý, důvěryhodný a dodržovat své sliby.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

nepodmíněný

Nepodmíněný: bez ohledu na jakékoli podmínky nebo předpoklady; bezpodmínečný, absolutní.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

pevný (ruka)

Silný, robustní, s dobrou fyzickou sílou.

naprostý (smutek)

Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.