Nezbytný - synonyma

bezvýhradný

Bezvýhradný znamená bez podmínek, neomezený nebo absolutní.

naprostý

Naprostý: absolutní, plný, úplný, kompletní, dokonalý, bezezbytku.

nutný

Nutný je to, co je nezbytné; to, co je naléhavě potřebné, nebo co je nevyhnutelné.

jistý

Jistý znamená jistý, nesporný, bezesporu pravdivý, nezpochybnitelný, nezvratný.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

nevyhnutelný

Neměnný, nezbytný; nutný, nevyhnutelný znamená, že nelze jednat jinak než ve stanoveném směru.

nepostradatelný

Nepostradatelný = nezbytný, důležitý; nesmírně cenný, téměř nenahraditelný.

potřebný

Potřebný: nutný, důležitý, nezbytný, nezapomenutelný.

tresť

Třesť je stav, který se projevuje náhlým, krátkodobým a silným třesem těla, který může být způsoben psychickým stresem, úzkostí nebo léky.

trest

Trest je forma sankce, která může mít podobu například peněžitého postihu, vězení či doživotního zákazu.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

naprosto jistý

Naprosto jistý: absolutně spolehlivý, bez pochyb, nejistota nepřichází v úvahu.

naprostý (smutek)

Naprostý smutek je nejhlubší forma trpkosti, ztráta naděje a beznadějnost.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

nepodmíněný

Nepodmíněný se označuje pro něco, k čemu nejsou připojeny žádné podmínky nebo omezení.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znak, který je třeba k něčemu použít; je nezbytný pro splnění určitého účelu.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

nevyhnutelný (porážka)

Nezadržitelný, nutný, nevyhnutelný - všechny tyto slova shrnují význam slova "nevyhnutelný", což znamená předem stanovenou, neměnnou, nezbytnou porážku.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.