Mizet - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu mizet.
Význam: Mizet znamená ztrácet se nebo mizet, postupně se vzdalovat nebo zmizet z dohledu.
ztrácet se
Ztrácet se znamená být zmatený a ztracený, zapomenout, kam se ubíráme, a být v neznámé situaci.
zanikat
Zanikat znamená postupně a nevratně mizet, ztrácet se, docházet, vymírat.
pomíjet
Pomíjet znamená zanedbávat, opomíjet nebo přehlížet něco, co by mělo být uznáno nebo zohledněno.
přestávat
Přestávat znamená ukončit nebo přestat dělat něco, co se dříve dělalo.
rozplývat se
Vyjadřovat silnou radost, extázi nebo nadšení - rozplývat se je metafora pro stav, kdy se člověk obdivuje a dojetím roztává.
odcházet (nepozorovaně)
Odejít nepozorovaně, bez rozloučení.
odjíždět
Odjíždět znamená opouštět určité místo a vydat se na cestu do jiného místa nebo země.
odcházet <od koho>
Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.
vzdalovat se
Vzdalovat se znamená odcházet či ustupovat, často s odkazem na vzdálenost.
vracet se
Vracet se: návrat do místa původu, či místa předcházejícího pobytu; obnovit původní stav.
vzdávat se (ideálů)
Vzdávat se znamená odvolat se od svých ideálů, přestat se jimi řídit a přijmout jiný směr.
zříkat se
Odmítnout nebo odmítnout přijetí něčeho; odmítnout svůj nárok nebo právo; vzdát se něčeho.
zanechávat
Zanechávat znamená opouštět a zanechat něco po sobě. Může to být myšlenka, vzpomínka, názor, věc, atd.
ztrácet se (štěstí)
Ztrácet se (štěstí) znamená, že člověk pociťuje zklamání a ztrátu naděje v něčem, co mělo být pozitivní.
loučit se <s kým>
Loučit se: odcházet po rozloučení se všemi, kteří jsou přítomni.
umírat
Umírat je stav, ve kterém člověk ztrácí život a přestává existovat.
Podobná synonyma
škrtit <koho>
Škrtit
svést <na koho> (vinu)
Svést
polekat <koho>
Polekat vyjadřuje mírné napomenutí za něco, co se udělalo špatně.
ochladit <koho n. co>
Ochladit znamená zmírnit, uklidnit nebo zpomalit.
zaujímat <co koho>
Zaujímat je vyjadřovat názor nebo stanovisko k něčemu, zaujmout postoj, vyvolat pozornost.
ztrácet (po troškách)
Ztrácet znamená postupně ubývat.
vybavit zbraněmi <koho>
Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.
uklidňovat <koho n. co>
Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
narazit <na koho>
Narazit na někoho znamená setkat se s ním nečekaně, být si blízko.
pronásledovat <koho>
Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky a psychicky vyčerpat někoho, aby se cítili unavení a vyčerpaní.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.
rozjitřit <koho n. co>
Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.
pochovat <koho kam>
Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.
zmýlit <koho>
Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.
vyléčit <koho>
Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.
tísnit <koho>
Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.
řadit <koho kam>
Řadit znamená uspořádat či zařadit něco do určitého pořadí.
naklonit si <koho>
Vyjádřit sympatii a přízeň k někomu; usilovat o jeho příznivost.
podplatit <koho>
Podplatit
zaútočit <na koho>
Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.
uvalit <na koho> (daně)
Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.
podvádět <koho>
Podvádět
velebit <koho>
Velebit je sloveso označující chválu, uznání nebo oslavu někoho či něčeho.
ztrácet naději
Ztrácet naději znamená přestat doufat, že se situace zlepší, a rezignovat na získání požadovaného výsledku.
ztropit si žert <z koho>
Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.
ozbrojit <koho>
Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.
ošatit <koho>
Ošatit