Ztrácet se (štěstí) - synonyma

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

vzdalovat se

Vzdalovat se znamená odcházet či ustupovat, často s odkazem na vzdálenost.

vracet se

Vracet se: návrat do místa původu, či místa předcházejícího pobytu; obnovit původní stav.

vzdávat se (ideálů)

Vzdávat se znamená odvolat se od svých ideálů, přestat se jimi řídit a přijmout jiný směr.

zříkat se

Odmítnout nebo odmítnout přijetí něčeho; odmítnout svůj nárok nebo právo; vzdát se něčeho.

zanechávat

Zanechávat znamená opouštět a zanechat něco po sobě. Může to být myšlenka, vzpomínka, názor, věc, atd.

mizet

Mizet znamená ztrácet se nebo mizet, postupně se vzdalovat nebo zmizet z dohledu.

loučit se <s kým>

Loučit se: odcházet po rozloučení se všemi, kteří jsou přítomni.

umírat

Umírat je stav, ve kterém člověk ztrácí život a přestává existovat.

rýt <do koho>

Rýt znamená vyrytí čehosi (např. nápisu, obrázku) do něčeho (např. dřeva, kamene).

odcházet

Odcházet znamená opouštět místo, situaci nebo osobu; opouštět formou fyzického pohybu.

zasypat <koho>

Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

okrášlit <koho n. co>

Zkrášlit; přidat na kráse, kouzlu a vzhledu.

obehrát <koho>

Obehrát znamená vymanit se z dané situace obratností a manipulací.

poznat <koho n. co>

Poznat znamená dozvědět se informace o něčem nebo někom, získat znalosti vyplývající z vlastní zkušenosti.

zasáhnout <koho> (infekce)

Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.

zneklidnit <co koho>

Zneklidnit: Vyvolat ve smyslu napětí a obavy u někoho.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

svléci <koho>

Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená potkat ho nečekaně.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.

zneklidnit <koho>

Zneklidnit znamená vzbudit ve vnímající osobě úzkost, neklid nebo strach.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

dostávat <koho z čeho>

Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

zachytit <koho>

Zachytit znamená chytit, držet nebo uchopit danou osobu.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co nechtěl, pomocí argumentů a vyjednávání.

předběhnout <koho>

Předběhnout znamená být rychlejší než konkrétní osoba a dosáhnout cíle dříve.

vložit <co do koho>

Vložit znamená fyzicky zasunout či umístit něco do něčeho jiného.