Ztrácet se (štěstí) - synonyma

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

vzdalovat se

Vzdalovat se znamená odcházet či ustupovat, často s odkazem na vzdálenost.

vracet se

Vracet se: návrat do místa původu, či místa předcházejícího pobytu; obnovit původní stav.

vzdávat se (ideálů)

Vzdávat se znamená odvolat se od svých ideálů, přestat se jimi řídit a přijmout jiný směr.

zříkat se

Odmítnout nebo odmítnout přijetí něčeho; odmítnout svůj nárok nebo právo; vzdát se něčeho.

zanechávat

Zanechávat znamená opouštět a zanechat něco po sobě. Může to být myšlenka, vzpomínka, názor, věc, atd.

mizet

Mizet znamená ztrácet se nebo mizet, postupně se vzdalovat nebo zmizet z dohledu.

loučit se <s kým>

Loučit se: odcházet po rozloučení se všemi, kteří jsou přítomni.

umírat

Umírat je stav, ve kterém člověk ztrácí život a přestává existovat.

provést <koho>

Provést znamená provedení jeho úkolu, úkonu, příkazu nebo jiného úkolu.

pečovat <o koho>

V starostlivě se postarat o někoho; podpořit jeho zdraví a potřeby; dbát na jeho dobro a pohodu.

podrazit <koho>

Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

vzdělat <koho>

Vzdělat: poskytnout někomu kvalitní vzdělání/vzdělávací zkušenosti.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená propustit jeho z pracovního poměru z důvodu neplnění pracovních povinností nebo porušení pracovních pravidel.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

zradit <koho>

Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

působit <na koho> (sugescí)

Působit znamená vytvářet vliv na někoho, ovlivňovat jeho myšlení, činy nebo rozhodnutí.

pověřit <koho>

Pověřit znamená udělit mu určité pravomoce nebo úkoly a zmocnit ho k jejich vykonání.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

zadusit <koho>

Zadusit je fyzicky potlačit člověka, aby nedýchal, a tím zabránit jeho dalšímu životu.

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

naklonit si <koho>

Vyjádřit sympatii a přízeň k někomu; usilovat o jeho příznivost.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

líbat <koho>

Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

odcházet (nepozorovaně)

Odejít nepozorovaně, bez rozloučení.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.