Ztrácet se (štěstí) - synonyma

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

vzdalovat se

Vzdalovat se znamená odcházet či ustupovat, často s odkazem na vzdálenost.

vracet se

Vracet se: návrat do místa původu, či místa předcházejícího pobytu; obnovit původní stav.

vzdávat se (ideálů)

Vzdávat se znamená odvolat se od svých ideálů, přestat se jimi řídit a přijmout jiný směr.

zříkat se

Odmítnout nebo odmítnout přijetí něčeho; odmítnout svůj nárok nebo právo; vzdát se něčeho.

zanechávat

Zanechávat znamená opouštět a zanechat něco po sobě. Může to být myšlenka, vzpomínka, názor, věc, atd.

mizet

Mizet znamená ztrácet se nebo mizet, postupně se vzdalovat nebo zmizet z dohledu.

loučit se <s kým>

Loučit se: odcházet po rozloučení se všemi, kteří jsou přítomni.

umírat

Umírat je stav, ve kterém člověk ztrácí život a přestává existovat.

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

střelit <koho>

Střelit znamená zasáhnout danou osobu něčím jako je střela, kulka, projektil nebo náboj.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

pálit <do koho>

Pálit = působit někomu bolest, trápení, utrpení, ponižování nebo útisk.

upíchat <koho>

Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.

odcházet

Odcházet: odejít, opustit místo, vzdát se něčeho, končit, ukončit, zmizet.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená při každé příležitosti vyzvídat další informace o něčem (nejčastěji o člověku) nebo dotazovat se na něco.

utlačovat <koho>

Utlačovat znamená přísně omezovat nebo zneužívat moc nad druhými lidmi, aby se zabránilo jejich svobodě, rovnosti nebo právům.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená kritizovat někoho nebo něco ve velmi negativním smyslu.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

vyvolat <koho> (ve škole)

Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

ctít <koho>

Ctít znamená oceňovat a respektovat někoho nebo něco. Je to projev úcty k vyšší moci, nebo k lidem, které máme rádi.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

zadržet <koho n. co>

Zadržet znamená uchopit, zabránit pohybu nebo odstranit něco.

krmit <koho> (mateřským mlékem)

Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.