Dostat se nahoru - synonyma

dát se na cestu

Začít cestovat, vyrazit na cestu, vydat se na cestu, aby bylo dosaženo cíle.

vydat se

Vydat se: začít cestu, vydávat se na cestu; odjet nebo odejít z místa.

vyrazit <kam>

Vyrazit znamená opustit místo, často cestovat, jít na někam jiným.

zdolat (kopec)

Zdolat: dosáhnout vrcholu, dojít nebo vyjet na vrchol a překonat všechny překážky na cestě.

vychýlit se (z dráhy)

Vychýlit se znamená udělat něco, co je v rozporu s očekáváním, pravidly či obvyklou dráhou.

sjet

Sjet znamená ukončit nebo dokončit něco, například používání čehokoli, přenášení, prohlížení nebo jinou činnost.

projet

Projet znamená projít určitou oblast nebo trasu rychlým tempem.

vyhloubit (koleje)

Vyhloubení kolejí je proces odstraňování půdy za účelem vytvoření tratě pro železniční vozidla.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

obořit se

Obořit se znamená zásadně vystoupit z nějakého společenského nebo náboženského systému a vymanit se z něj.

zaútočit

Napadnout, fyzicky nebo verbálně, se silou nebo násilím, aby se získalo nadvláda.

napadnout

Napadnout: fyzicky nebo verbálně napadat, útočit nebo ohrožovat.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

vyklouznout

Vyklouznout znamená, navzdory překážkám, úspěšně se dostat ven z nepříjemné situace.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

trpět <za koho n. co>

Trpět znamená snášet bolest nebo strádat, obětovat se nebo se vzdát pro někoho/něco.

vydat <co komu>

Vydat znamená dát někomu něco, jako například vydat knihu, vydat pokyn, vydat rozsudek apod.

usmrtit <koho>

Usmrtit znamená způsobit smrt člověka, zvířete nebo jiného živého tvoru.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

prošlapat (cestu)

Prošlapat znamená doslova „zatlačit“, „prohnat“ nebo „prošlápnout“ cestu, aby byla pro další lidi snadnější.

vyrazit (obilí)

Vyrazit obilí znamená sesbírat ho do siláže nebo do snopků.

vyloupit <koho n. co>

Vyloupit znamená ukrást a rozbit otevřením dveří či okna.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat někoho nebo něco za jeho chyby nebo nedostatky.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

uznávat <koho>

Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.

nedůvěřovat <komu>

Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

blahoslavit <koho>

Blahoslavit znamená oslavovat či chválit někoho.

vyhloubit <co>

Vyhloubit: vytvářet hlubokou rýhu, drážku nebo jámu, obvykle pomocí nástroje.

vybízet <koho>

Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.

sdělovat <komu>

Předávat informace, zprávy, myšlenky nebo vyjádření druhé osobě.

vynadat <komu>

Vynadat někomu znamená ostře ho kritizovat a zpochybňovat jeho činy nebo postoje.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho,dbát na jeho zdraví a pohodu, dbát na jeho potřeby, být jeho oporou a podporovat jeho rozvoj.

šidit <koho>

Šidit: projevovat nespravedlivost, úmyslně uškodit jinému člověku, zneužít jeho slabosti nebo situace.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.