Facebook

Dostat se nahoru - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu dostat se nahoru.

Význam: Dostat se nahoru znamená dosáhnout úspěchu, vzestupu nebo vyššího postavení.

dát se na cestu

Začít cestovat, vyrazit na cestu, vydat se na cestu, aby bylo dosaženo cíle.

vydat se

Vydat se: začít cestu, vydávat se na cestu; odjet nebo odejít z místa.

vyrazit <kam>

Vyrazit znamená opustit místo, často cestovat, jít na někam jiným.

zdolat (kopec)

Zdolat: dosáhnout vrcholu, dojít nebo vyjet na vrchol a překonat všechny překážky na cestě.

vychýlit se (z dráhy)

Vychýlit se znamená udělat něco, co je v rozporu s očekáváním, pravidly či obvyklou dráhou.

sjet

Sjet znamená ukončit nebo dokončit něco, například používání čehokoli, přenášení, prohlížení nebo jinou činnost.

projet

Projet znamená projít určitou oblast nebo trasu rychlým tempem.

vyhloubit (koleje)

Vyhloubení kolejí je proces odstraňování půdy za účelem vytvoření tratě pro železniční vozidla.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

obořit se

Obořit se znamená zásadně vystoupit z nějakého společenského nebo náboženského systému a vymanit se z něj.

zaútočit

Napadnout, fyzicky nebo verbálně, se silou nebo násilím, aby se získalo nadvláda.

napadnout

Napadnout: fyzicky nebo verbálně napadat, útočit nebo ohrožovat.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

vyklouznout

Vyklouznout znamená, navzdory překážkám, úspěšně se dostat ven z nepříjemné situace.

Podobná synonyma

poslat <koho kam>

Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

ubezpečovat <koho>

Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.

vázat se <na koho n. co>

Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.

znesnadnit <co komu>

Znesnadnit: ztížit situaci nebo proces komu.

porážet <koho>

Porážet znamená vyhrávat nad ním, čímž se dosáhne jeho úplného zničení.

zasáhnout <koho>

Zasáhnout znamená ovlivnit situaci či člověka silou, aby se události vyvinuly do požadovaného směru.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

znechucovat <co komu>

Znechucovat (komu) znamená vyvolávat u někoho odpor, nesympatie nebo odmítání.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

vyklouznout <co komu>

Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést a připravovat někoho k dospělosti a zodpovědnosti, poskytovat mu hodnoty a návyky.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

přetížit <koho> (prací)

Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.

žehnat <komu>

Žehnání je projev přání štěstí, zdraví nebo úspěchu komu nebo něčemu.

vyznačit (cestu)

Vyznačit znamená jasně a zřetelně označit cestu.

nafilmovat <co na koho>

Natočit film o někom nebo něčem.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

zlákat <koho>

Zlákat znamená přitáhnout, přimět někoho jít někam nebo dělat něco.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

přenechat <co komu>

Přenechat: dát něčemu druhému do vlastnictví, do péče, do užívání.

vtisknout <co komu> (do ruky)

Vtisknout: dát něco do ruky druhé osobě.

zpravit <koho>

Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.

dát <komu> (titul)

Udělit někomu titul či jinou poctu.

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

balamutit <koho>

Balamutit znamená obviňovat někoho z bezdůvodných obvinění nebo vyvolávat nesmyslné konflikty.

polapit <koho>

Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.