Zaútočit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu zaútočit.
Význam: Napadnout, fyzicky nebo verbálně, se silou nebo násilím, aby se získalo nadvláda.
dát se na cestu
Začít cestovat, vyrazit na cestu, vydat se na cestu, aby bylo dosaženo cíle.
vydat se
Vydat se: začít cestu, vydávat se na cestu; odjet nebo odejít z místa.
vyrazit <kam>
Vyrazit znamená opustit místo, často cestovat, jít na někam jiným.
dostat se nahoru
Dostat se nahoru znamená dosáhnout úspěchu, vzestupu nebo vyššího postavení.
zdolat (kopec)
Zdolat: dosáhnout vrcholu, dojít nebo vyjet na vrchol a překonat všechny překážky na cestě.
vychýlit se (z dráhy)
Vychýlit se znamená udělat něco, co je v rozporu s očekáváním, pravidly či obvyklou dráhou.
sjet
Sjet znamená ukončit nebo dokončit něco, například používání čehokoli, přenášení, prohlížení nebo jinou činnost.
projet
Projet znamená projít určitou oblast nebo trasu rychlým tempem.
vyhloubit (koleje)
Vyhloubení kolejí je proces odstraňování půdy za účelem vytvoření tratě pro železniční vozidla.
osopit se <na koho>
Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.
obořit se
Obořit se znamená zásadně vystoupit z nějakého společenského nebo náboženského systému a vymanit se z něj.
napadnout
Napadnout: fyzicky nebo verbálně napadat, útočit nebo ohrožovat.
uklouznout <komu> (slovo)
Uklouznout
vyklouznout
Vyklouznout znamená, navzdory překážkám, úspěšně se dostat ven z nepříjemné situace.
napadnout <koho>
Napadnout
atakovat
Atakovat znamená útočit nebo napadat, buď fyzicky nebo verbálně.
vrhnout se <na koho>
Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.
udeřit
Udeřit: fyzicky kontaktním způsobem napadnout nebo překonat pomocí násilí nebo síly.
Podobná synonyma
obehrát <koho>
Obehrát
ospravedlňovat <koho>
Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.
dohlédnout <na koho>
Dohlédnout na někoho znamená být pozorným a dbát na to, aby se co nejlépe zvládl úkol nebo situace.
zaujmout <koho>
Zaujmout
zaměňovat <koho kým>
Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.
vyčinit <komu>
Vyčinit
odměnit se <komu čím>
Odměnit se: dát někomu něco jako poděkování za úspěšnou práci.
vytknout <co komu>
Vytknout někomu něco znamená poukázat na jeho chyby nebo připomenout nedostatky.
vytlačit <koho> (z řady)
Vytlačit někoho z řady znamená vyřadit ho z nízké pozice a přesunout ho do vyšší pozice.
uškrtit <koho>
Uškrtit
přimět <koho k čemu> (násilím)
Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.
oslavovat <koho>
Projevovat úctu k někomu, veřejně ho chválit a oslavovat.
vylučovat <koho n. co>
Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.
zbavit <koho> dědictví
Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.
opřít se <komu>
Opřít se
vrazit <komu> (facku)
Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.
zavřít <koho>
Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.
vyhloubit (koryto)
Vyhloubit koryto znamená vyhloubit v něm dutinu, aby mohlo být využito k průtoku vody nebo odtoku odpadních tekutin.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
ukrást <co komu>
Ukrást: vzít někomu cizí věc bez jeho souhlasu nebo bez právního důvodu.
poroučet <co komu>
Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.
zamilovat si <koho n. co>
Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
otírat se <o koho> (v řeči)
Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.
vynadat <komu>
Vynadat komu je hrubým způsobem kritizovat, často s urážlivými slovy, a používat nevybíravého jazyka.
posadit <koho kam>
Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.
sbalit se (na cestu)
Sbalit se = připravit se na cestu, připravit potřebné věci, příp. odcestovat.
podléhat <komu n. čemu>
Podléhat znamená plnit přikázání nebo předpisy někoho nebo něčeho.