Zjitřit - synonyma

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

podráždit

Vyvolat rozruch, zvýšit ostražitost, popudit k nepříznivému jednání.

roznítit

Zapálit, zahřát, povzbudit.

rozvířit <co>

Rozvířit: vyvolat emoce, pocity nebo zmatek; způsobit, že se situace změní.

rozvlnit

Rozvlnit znamená roztáhnout, rozvolnit, změkčit nebo vláčně prohnout.

rozčeřit

Rozčeřit znamená rozhodit, rozvířit, rozrušit, rozdělit.

rozrušit <co>

Rozrušit: narušit, způsobit zmatenost, vyvolat šok nebo přerušit stávající klid.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená projevit odpor a nesouhlas, buď násilně, nebo nečinným odmítnutím.

pobouřit

Pobouřit znamená vzbudit silné nevolnosti, odpor nebo odmítnutí.

těšit <koho co>

Těšit: přinášet štěstí a radost něčím .

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená potkat ho nečekaně.

oklamat <koho>

Oklamat - použít podvodu nebo lsti, aby se dosáhlo nespravedlivého nebo nezákonného výsledku.

oblažovat <koho>

Oblažovat znamená povzbuzovat, uklidňovat, utěšovat nebo přinášet útěchu.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

zneužít <koho> (pohlavně)

Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.

přemoci <koho>

Přemoci znamená porazit, zvítězit nad ním a dostat se do situace, kdy je druhá strana zcela bezmocná.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.

dohonit <koho>

Dohonit znamená dosáhnout stejného postavení, rychlosti nebo úrovně jako někdo jiný.

naučit dělat <koho co>

Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

pokárat <koho>

Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.

dostat <koho>

Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorně se dívat na jeho činy, pohyby nebo vystupování.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.