Vzbouřit - synonyma

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

pobouřit

Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

rozvířit <co>

Rozvířit: vyvolat emoce, pocity nebo zmatek; způsobit, že se situace změní.

rozvlnit

Rozvlnit znamená roztáhnout, rozvolnit, změkčit nebo vláčně prohnout.

rozčeřit

Rozčeřit znamená rozhodit, rozvířit, rozrušit, rozdělit.

rozrušit <co>

Rozrušit: narušit, způsobit zmatenost, vyvolat šok nebo přerušit stávající klid.

zjitřit

Zjitřit znamená probudit, zvýšit pozornost, vzbudit zájem či zvýšit intenzitu.

vyčlenit <koho n. co>

Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená napadnout, útočit nebo se dopustit násilí na někom v nečekaném útoku.

zastat se <koho>

Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

ignorovat <koho n. co>

Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

poděsit <koho>

Poděsit znamená vyvolat strach, úzkost nebo hrůzu.

informovat <koho>

Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.

vyhošťovat <koho odkud>

Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.

vyloupit <koho n. co>

Vyloupit znamená ukrást a rozbit otevřením dveří či okna.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

smířit <koho>

Smířit se znamená přijmout skutečnost, že něco se už nemůže změnit, a najít klid v urovnání vztahu s druhou stranou.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

zachytit <koho>

Zachytit znamená chytit, držet nebo uchopit danou osobu.

umořit <koho>

Umořit znamená splatit příslušnou částku dluhu najednou, čímž se zbavíme dluhu a jeho závazků.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

tlačit <na koho>

Tlačit znamená vyvíjet silný psychický nebo nátlakový tlak, aby se dotyčný přizpůsobil dané situaci.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

požadovat výkon <od koho>

Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.