Vzbouřit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu vzbouřit.
Význam: Vzbouřit se znamená projevit odpor a nesouhlas, buď násilně, nebo nečinným odmítnutím.
rozbouřit <co>
Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.
povstat
Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.
vyburcovat
Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.
podráždit <koho>
Podráždit
rozjitřit
Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.
pobouřit
Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.
rozrušit
Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.
rozčilit
Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.
rozvířit <co>
Rozvířit: vyvolat emoce, pocity nebo zmatek; způsobit, že se situace změní.
rozvlnit
Rozvlnit znamená roztáhnout, rozvolnit, změkčit nebo vláčně prohnout.
rozčeřit
Rozčeřit znamená rozhodit, rozvířit, rozrušit, rozdělit.
rozrušit <co>
Rozrušit: narušit, způsobit zmatenost, vyvolat šok nebo přerušit stávající klid.
zjitřit
Zjitřit znamená probudit, zvýšit pozornost, vzbudit zájem či zvýšit intenzitu.
Podobná synonyma
dostat <koho kam>
Dostat
rozčilit se
Rozčílit se znamená vyvolat určitou míru hněvu a zlosti, vyjádřit rozhořčení nebo znechucení.
ovládat <koho>
Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.
pomluvit <koho>
Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.
potrestat <koho>
Potrestat znamená udělit trest za provinění, například v podobě pokuty, omezení svobody nebo výchovného trestu.
odvrátit <koho od čeho>
Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.
zastihnout <koho>
Zastihnout
tupit <koho n. co>
Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.
být odpovědný <za koho>
Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.
ignorovat <koho n. co>
Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.
nepřipadat <co na koho>
Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.
honit <koho>
Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.
mluvit <do koho>
Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.
vytáhnout <co na koho>
Vytáhnout: zvednout, či zmocnit se čeho (osoby, předmětu) silou, násilím nebo podvodem.
poděsit <koho>
Poděsit
přezírat <koho>
Přezírat
zlákat <koho>
Zlákat znamená přitáhnout, přimět někoho jít někam nebo dělat něco.
povstat <proti komu>
Povstat
střídat <koho kým>
Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.
vychovávat <koho>
Vychovávat znamená vést, učit a pomáhat osobě růst a dosáhnout plného potenciálu.
ošetřit <koho>
Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.
využívat <koho n. co>
Využívat znamená využití času, prostředků nebo schopností k dosažení nějakého cíle.
obviňovat <koho>
Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.
uklidňovat <koho n. co>
Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.
pustit se <do koho>
Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.
šikanovat <koho>
Šikanovat znamená fyzicky či psychicky napadat, ponižovat nebo obtěžovat někoho, koho se dotyčný bojí nebo cítí být ohrožen.
propouštět <koho>
Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.
zlobit <koho co>
Zlobit se znamená dělat něco, co je proti pravidlům nebo proti přání druhé osoby.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.