Vzbouřit - synonyma

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

pobouřit

Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

rozvířit <co>

Rozvířit: vyvolat emoce, pocity nebo zmatek; způsobit, že se situace změní.

rozvlnit

Rozvlnit znamená roztáhnout, rozvolnit, změkčit nebo vláčně prohnout.

rozčeřit

Rozčeřit znamená rozhodit, rozvířit, rozrušit, rozdělit.

rozrušit <co>

Rozrušit: narušit, způsobit zmatenost, vyvolat šok nebo přerušit stávající klid.

zjitřit

Zjitřit znamená probudit, zvýšit pozornost, vzbudit zájem či zvýšit intenzitu.

tvrdě cvičit <koho>

Cvičení s vytrvalostí a intenzitou, aby se dosáhlo určitého výsledku.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.

začlenit <koho n. co kam>

Začlenit znamená umístit kohosi (nebo něco) do již existující struktury nebo systému.

hanět <koho n. co>

Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.

zaučit <koho>

Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

svalovat <co na koho>

Svalovat na někoho znamená vyvíjet na něj nátlak, aby udělal něco, co se nám líbí.

odprásknout <koho>

Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

honit <koho>

Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.

rozdrtit <koho>

Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.

vyburcovat <koho>

Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.

dostat <koho>

Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.

rozčilit se

Rozčílit se znamená vztekat se a projevovat rozhořčení a nespokojenost.

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

uctívat <koho n. co>

Uctívat je vyjádřením úcty, obdivu nebo vážnosti k někomu či něčemu.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

představovat <koho>

Představovat znamená prezentovat, ukazovat nebo vystihovat někoho nebo něco.

pomluvit <koho>

Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

honorovat <koho>

Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit znamená nosit nebo používat zbraně jako způsob obrany, nebo nabídnout někomu zbraně pro obranu.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.