Vzbouřit - synonyma

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

pobouřit

Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

rozvířit <co>

Rozvířit: vyvolat emoce, pocity nebo zmatek; způsobit, že se situace změní.

rozvlnit

Rozvlnit znamená roztáhnout, rozvolnit, změkčit nebo vláčně prohnout.

rozčeřit

Rozčeřit znamená rozhodit, rozvířit, rozrušit, rozdělit.

rozrušit <co>

Rozrušit: narušit, způsobit zmatenost, vyvolat šok nebo přerušit stávající klid.

zjitřit

Zjitřit znamená probudit, zvýšit pozornost, vzbudit zájem či zvýšit intenzitu.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

podnítit <koho>

Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

uvědomit <koho>

Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.

porážet <koho>

Porážet znamená vyhrávat nad ním, čímž se dosáhne jeho úplného zničení.

pustit se <do koho>

Začít se něčím zabývat, pustit se do činnosti, kterou provádí dotyčný.

laskat <koho> (rukou)

Hladit či jemně šimrat rukou druhého, aby udělalo radost nebo aby se cítilo uvolněně.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

napravit <koho>

Napravit: udělat opravu či opatření pro nápravu něčí chyby, nedostatku nebo poškození.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

zaměstnávat <koho>

Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.

živit <koho>

Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.

zradit <koho>

Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.

platit <za koho> kauci

Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

nafilmovat <co na koho>

Natočit film o někom nebo něčem.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

dívat se <na koho>

Vnímat pozorně a zkoumat pohledem, obzvláště na někoho nebo něco.

krmit <koho> (mateřským mlékem)

Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.