Vzbouřit - synonyma

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

pobouřit

Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

rozvířit <co>

Rozvířit: vyvolat emoce, pocity nebo zmatek; způsobit, že se situace změní.

rozvlnit

Rozvlnit znamená roztáhnout, rozvolnit, změkčit nebo vláčně prohnout.

rozčeřit

Rozčeřit znamená rozhodit, rozvířit, rozrušit, rozdělit.

rozrušit <co>

Rozrušit: narušit, způsobit zmatenost, vyvolat šok nebo přerušit stávající klid.

zjitřit

Zjitřit znamená probudit, zvýšit pozornost, vzbudit zájem či zvýšit intenzitu.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

soužit <koho> (vnitřně)

Soužití je tvoření vztahu mezi dvěma lidmi, kde jsou si plně vědomi, že jsou společně a jsou si blízcí ve všech ohledech.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

považovat <koho> (za přítele)

Považovat osobu za přítele, znamená mít s ní silné přátelské vztahy a důvěru.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

čekat <na koho n. co>

Očekávat; předpokládat nebo doufat, že něco nebo někdo se stane/objeví.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

hrát kopanou <za koho>

Hrát kopanou je aktivita, při které se hráči snaží skórovat góly do branky soupeře. Je to týmová hra, kde hráči hrají za vybraný tým.

omámit <koho>

Omámit znamená působit na někoho tak, že jeho myšlení a chování je ovlivněno.

zacvičit <koho>

Zacvičit je provést cvičení s někým, aby byl schopen provádět fyzickou aktivitu.

potupit <koho>

Potupit znamená jednat s ním neuctivě nebo ho ponižovat, čímž mu způsobí hanbu nebo jeho ponížení.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho a pomáhat mu při činnosti, aby dosáhl svého cíle.

zneužít <koho> (pohlavně)

Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená projevovat úctu, obdiv a oslavovat někoho nebo něco.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.

propouštět <koho>

Propouštět znamená propustit zaměstnance z práce.

zpravit <koho o čem>

Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

zadržet <koho n. co>

Zadržet znamená uchopit, zabránit pohybu nebo odstranit něco.

lokalizovat <koho n. co>

Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

zabíjet <koho>

Zabíjet znamená fyzicky usmrtit člověka nebo zvíře.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.