Vzbouřit - synonyma

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

pobouřit

Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

rozvířit <co>

Rozvířit: vyvolat emoce, pocity nebo zmatek; způsobit, že se situace změní.

rozvlnit

Rozvlnit znamená roztáhnout, rozvolnit, změkčit nebo vláčně prohnout.

rozčeřit

Rozčeřit znamená rozhodit, rozvířit, rozrušit, rozdělit.

rozrušit <co>

Rozrušit: narušit, způsobit zmatenost, vyvolat šok nebo přerušit stávající klid.

zjitřit

Zjitřit znamená probudit, zvýšit pozornost, vzbudit zájem či zvýšit intenzitu.

potrestat <koho>

Potrestat znamená trestat, udělit trest někomu za provinění.

dostat <koho n. co>

Dostat - získat; přijmout; obdržet.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.

vázat se <na koho n. co>

Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.

kárat <koho>

Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

požádat <koho o co>

Požádat = prosit někoho o něco; žádat o pomoc, předmět, informace nebo další služby.

dopravovat <koho n. co> (s eskortou)

Dopravovat znamená převést osobu nebo věc z místa na místo s eskortou.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit, zcela zničit život.

rozhněvat se <na koho>

Rozhněvat se: projevit hněv, vztek na koho/co.

umořit <koho>

Umořit znamená splatit příslušnou částku dluhu najednou, čímž se zbavíme dluhu a jeho závazků.

ohromit <koho čím>

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

umístit <koho> (v řadě)

Umístit znamená uložit jej na požadované místo nebo pořadí.

doprovodit <koho>

Doprovodit znamená provázet někoho, aby se dostal tam, kam potřebuje.

vysvobozovat <koho> (penězi)

Vysvobozovat znamená poskytnout prostředky k zaplacení, aby se někdo osvobodil z finančního závazku.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

vydržovat <koho>

Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

ztrestat <koho>

Ztrestat: udělit někomu trest za provedenou nezákonnou činnost, nebo za porušení pravidel.

apelovat <na koho>

Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.

dotírat <na koho>

Dotírat se znamená trvalé naléhání, obtěžování či vytrvalé dotazy na někoho, aby udělal něco, co nechce.

ovlivnit <koho>

Ovlivnit znamená vlivnout na jeho myšlení, chování nebo rozhodnutí.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.