Vzbudit - synonyma

vyvolat

Vyvolat znamená vzbudit, způsobit, vyvolávat emoce, reakce nebo debatu.

způsobit

Způsobit znamená vyvolat nebo zařídit, aby něco nastalo nebo se stalo.

pobídnout

Pobídnout znamená vzbudit zájem, motivovat někoho k něčemu nebo jej k tomu povzbudit.

popřivádět

Předvádět, vysvětlovat, ukazovat nebo přibližovat; představovat, prezentovat, odhalovat, předložit.

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.

probrat

Probrat znamená pečlivě prozkoumat, prodiskutovat nebo projednat nějakou problematiku.

vzkřísit

Vzkřísit znamená obnovit život, oživit nebo oprášit něco, co bylo předtím zapomenuto nebo zemřelo.

způsobit (rozruch)

Vyvolat ohlas, bouři, vášně nebo emoce.

podnítit

Podnítit znamená vyvolat, navodit nebo urychlit aktivitu nebo vývoj.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

vyrušit

Narušit soukromí nebo nerušený průběh něčeho; přerušit nebo přerušovat.

buzerovat <koho>

Buzerovat znamená ponižovat někoho fyzickým nebo psychickým tlakem a obviňovat ho z nedostatků.

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

podvádět <koho>

Podvádět znamená užívat nepoctivých praktik k získání nespravedlivé výhody nebo k omezení někoho jiného.

oblíbit si <koho>

Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.

deportovat <koho>

Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.

způsobit (konflikt)

Způsobit: vyvolat, přivodit, zapříčinit. Konflikt: spor, střet, roztržka mezi lidmi nebo skupinami.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest člověku za provedenou protiprávní činnost.

probrat se (ze spánku)

Probrat se ze spánku znamená probudit se, vstát z postele a připravit se na nový den.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout osobu nebo skupinu.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

napomínat <koho>

Napomínat znamená vybízet nebo povzbuzovat ke správnému chování a jednání.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

zastihnout <koho>

Zastihnout znamená narazit (nečekaně) na někoho, potkat ho nebo ho najít.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

přitahovat <co koho>

Přitahovat je vyvíjet přitažlivost směrem k někomu nebo něčemu; znamená vyvolávat silnou touhu nebo chuť.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

vystopovat <koho>

Vystopovat znamená zjistit informace o něčím nebo o někom, zjistit jeho pohyby a minulost.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.