Nutit (k útěku) - synonyma

pobízet (k pohybu)

Pobízet znamená nutit někoho ke konání něčeho, přimět k pohybu.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

vypuzovat <koho>

Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.

pohánět <co>

Pohánět znamená stimulovat nebo spouštět něco jako motor, akce nebo proces.

pohybovat <čím>

Pohybovat se znamená hýbat, pohybovat konkrétním předmětem či osobou. Např. "Pohybuj se!", "Pohybuj tím židlem".

růst (prudce)

Zvýšení míry nebo intenzity, zpravidla v krátkém časovém úseku.

vyrážet

Vyrážet znamená opouštět určité místo nebo zařízení a pohybovat se někam jinam.

nutit <k čemu>

Nutit: přimět někoho k něčemu násilím nebo silou, bez ohledu na jeho vůli.

naléhat

Naléhat znamená vyžadovat něco bez odkladu, často s naléhavostí a urgence.

ponoukat

Ponoukat znamená vybízet někoho, aby udělal něco, často něco, co by jinak neudělal.

jít (rychle)

Ujít velkou vzdálenost rychle.

pospíchat

Pospíchat znamená dělat něco rychle, činit opatření s cílem dosáhnout co nejrychlejšího výsledku.

spěchat

Spěchat znamená dělat něco rychle, s naléhavostí a vytrvalostí.

chvátat

Chvátat znamená dělat něco rychle a spěšně, aby se nestálo čas.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

zamilovat si <koho>

Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.

vystřídat <koho>

Vystřídat znamená, že někdo nahradí někoho jiného ve funkci nebo činnosti.

sekýrovat <koho>

Sekýrovat znamená přísně a důsledně kritizovat, napadat nebo hodnotit.

poškozovat <koho>

Ublížit nebo poškodit osobě nebo věce, tím jí či mu způsobit újmu.

rychle

Rychle znamená s velkou rychlostí nebo rychleji než obvykle.

podplatit <koho>

Podplatit znamená za úplatu ovlivnit jeho chování či jednání ve prospěch toho kdo platí.

vyšetřovat <koho>

Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

sejít rychle (po schodech)

Sejít rychle znamená sesednout rychle po schodech, abyste dosáhli nižší úrovně v místnosti nebo budově.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

omámit <koho>

Omámit znamená působit na někoho tak, že jeho myšlení a chování je ovlivněno.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

položit <co k čemu>

Položit znamená umístit nebo dát něco na jiné místo, nebo na druhou stranu.

vyřadit <koho n. co>

Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

rozhodnout se <k čemu>

Udělat jasné rozhodnutí o tom, co je třeba udělat.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

lovit <koho n. co>

Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.

tíhnutí <k čemu>

Tíhnutí je nedobrovolný pocit přitahování nebo touhy po něčem nebo někom.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.