Pohybovat <čím> - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu pohybovat <čím>.
Význam: Pohybovat se znamená hýbat, pohybovat konkrétním předmětem či osobou. Např. "Pohybuj se!", "Pohybuj tím židlem".
pobízet (k pohybu)
Pobízet znamená nutit někoho ke konání něčeho, přimět k pohybu.
nutit (k útěku)
Nutit znamená přinutit někoho k útěku nebo k provedení nějakého činu.
vyhánět <koho>
Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.
vypuzovat <koho>
Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.
pohánět <co>
Pohánět znamená stimulovat nebo spouštět něco jako motor, akce nebo proces.
růst (prudce)
Zvýšení míry nebo intenzity, zpravidla v krátkém časovém úseku.
vyrážet
Vyrážet znamená opouštět určité místo nebo zařízení a pohybovat se někam jinam.
nutit <k čemu>
Nutit: přimět někoho k něčemu násilím nebo silou, bez ohledu na jeho vůli.
naléhat
Naléhat znamená vyžadovat něco bez odkladu, často s naléhavostí a urgence.
ponoukat
Ponoukat znamená vybízet někoho, aby udělal něco, často něco, co by jinak neudělal.
jít (rychle)
Ujít velkou vzdálenost rychle.
pospíchat
Pospíchat znamená dělat něco rychle, činit opatření s cílem dosáhnout co nejrychlejšího výsledku.
spěchat
Spěchat znamená dělat něco rychle, s naléhavostí a vytrvalostí.
chvátat
Chvátat znamená dělat něco rychle a spěšně, aby se nestálo čas.
Podobná synonyma
podporovat (přednostně) <koho>
Podporovat znamená přispívat silou, časem a/nebo finančně k úspěchu někoho.
probudit <koho>
Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.
pustit se <do koho>
Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.
zničit <koho n. co>
Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.
usmrtit <koho>
Usmrtit
přimět <koho k čemu>
Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).
očekávat <koho>
Očekávat
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat něco intenzivně a trvalou formou. Něco, na co je někdo vyzýván, jehož požadavky jsou silně zdůrazňovány.
pohanět
Pohnanět je česká slovesná tvořenina, která znamená vyburcovat, nastartovat, podnítit nebo motivovat.
strčit <do koho>
Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.
vyvlastňovat <koho n. co>
Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.
jet (rychle)
Jet je odezva na požadavek rychlého pohybu - být rychlejší než obvykle.
vybavit zbraněmi <koho>
Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.
rychle
Rychle znamená přesně a rychle. Je to synonymum pro rychlé akce nebo činnosti.
uvyknout <čemu>
Uvyknout se znamená naučit se, jak se zachovat, nebo jak fungovat v určité situaci.
oslovit <koho>
Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.
odolávat <čemu>
Odolávat znamená vystavovat se odporu nebo odmítat, jít proti čemu nebo se tomu bránit.
vykrást <koho n. co>
Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.
přenést <co na koho>
Přenést znamená převést něco na někoho jiného.
vystavit <co čemu>
Uveřejnit informaci, prodávanou věc nebo umělecké dílo, aby bylo viditelné a přístupné ostatním.
vzít <koho> (za ruku)
Vzít za ruku znamená uchopit ruku druhého člověka jako symbol lásky, náklonnosti a podpory.
chránit <koho n. co>
Chránit znamená ochraňovat někoho nebo něco před nebezpečím, zraněním nebo újmou.
vzhledem k čemu
Vzhledem k: vymezování konkrétní souvislosti mezi dvěma jevy nebo skupinou jevů.
vytrhovat <koho>
Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.
přimknout se <k čemu>
Připojit se k čemu, pevně se držet, být odhodlaný.
následovat <koho kam>
Jít po někom nebo něčem, co je před námi; sledovat jeho nebo jeho pokyny a postupovat podle nich.
strčit <koho kam>
Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.
seřvat <koho>
Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.
přistoupit <k čemu>
Přistoupit znamená učinit krok nebo čin, který je potřebný k uskutečnění něčeho.