Pohybovat <čím> - synonyma

pobízet (k pohybu)

Pobízet znamená nutit někoho ke konání něčeho, přimět k pohybu.

nutit (k útěku)

Nutit znamená přinutit někoho k útěku nebo k provedení nějakého činu.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

vypuzovat <koho>

Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.

pohánět <co>

Pohánět znamená stimulovat nebo spouštět něco jako motor, akce nebo proces.

růst (prudce)

Zvýšení míry nebo intenzity, zpravidla v krátkém časovém úseku.

vyrážet

Vyrážet znamená opouštět určité místo nebo zařízení a pohybovat se někam jinam.

nutit <k čemu>

Nutit: přimět někoho k něčemu násilím nebo silou, bez ohledu na jeho vůli.

naléhat

Naléhat znamená vyžadovat něco bez odkladu, často s naléhavostí a urgence.

ponoukat

Ponoukat znamená vybízet někoho, aby udělal něco, často něco, co by jinak neudělal.

jít (rychle)

Ujít velkou vzdálenost rychle.

pospíchat

Pospíchat znamená dělat něco rychle, činit opatření s cílem dosáhnout co nejrychlejšího výsledku.

spěchat

Spěchat znamená dělat něco rychle, s naléhavostí a vytrvalostí.

chvátat

Chvátat znamená dělat něco rychle a spěšně, aby se nestálo čas.

představovat <koho>

Představovat znamená ukázat, představit někoho nebo něco ostatním lidem.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

hnát <koho> odkud

Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

polekat <koho>

Polekat znamená vtipně, nebo i vážně, napomenout člověka a vyjádřit mu svůj názor.

zlehčit <koho n. co>

Zlehčit znamená snížit intenzitu nebo závažnost něčeho. Zlehčit můžeme například tíhu, únavu nebo stres.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

věnovat se <čemu>

Věnovat se znamená intenzivně se zaměřit na něco, trávit čas činností či myšlenek k danému tématu.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.

odvézt <koho n. co kam>

Odvézt je slovo, které se používá k označení přepravy osob nebo věcí někam jinam.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

naučit se <čemu>

Učit se čemukoliv, abychom získali vědomosti, schopnosti nebo dovednosti.

stavět se <proti čemu>

Stavět se proti čemu znamená postavit se na odpor či se bránit proti něčemu.

vysílit <koho>

Vysílit znamená způsobit, že se něco rozšíří, například signál, informace nebo energie.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

pomlouvat <koho n. co>

Šíření nepravdivých a zkreslených informací, které poškozují jméno nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

růst^1

Růst je obecný pojem označující zvětšení velikosti nebo počtu čehokoliv. Může také označovat zlepšení nebo rozvoj čehokoliv.

vyrážet značku

Vyrážet značku znamená fixovat nebo označit nějakou část, místo nebo objekt.

nutit

Nutit znamená vynutit si něco silou nebo vydíráním, případně donutit druhou osobu k činnosti, kterou ta nechtěla udělat.

vykrádat <koho>

Vykrádat znamená ukrást někomu věci nebo peníze.

angažovat se <za koho>

Angažovat se znamená přijmout aktivní zapojení do něčeho ve prospěch druhého člověka nebo skupiny.

rychle

Rychle znamená s velkou rychlostí, rychlostí, která je vyšší než obvyklá.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást o majetek nebo peníze násilím nebo lstí.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je činit výsměch něčemu nebo někomu, dělat si z něčeho nebo někoho legraci.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

žalovat <na koho>

Žalovat: stěžovat si na někoho/něco před soudem nebo jinou autoritou.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.