Facebook

Pohybovat <čím> - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu pohybovat <čím>.

Význam: Pohybovat se znamená hýbat, pohybovat konkrétním předmětem či osobou. Např. "Pohybuj se!", "Pohybuj tím židlem".

pobízet (k pohybu)

Pobízet znamená nutit někoho ke konání něčeho, přimět k pohybu.

nutit (k útěku)

Nutit znamená přinutit někoho k útěku nebo k provedení nějakého činu.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

vypuzovat <koho>

Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.

pohánět <co>

Pohánět znamená stimulovat nebo spouštět něco jako motor, akce nebo proces.

růst (prudce)

Zvýšení míry nebo intenzity, zpravidla v krátkém časovém úseku.

vyrážet

Vyrážet znamená opouštět určité místo nebo zařízení a pohybovat se někam jinam.

nutit <k čemu>

Nutit: přimět někoho k něčemu násilím nebo silou, bez ohledu na jeho vůli.

naléhat

Naléhat znamená vyžadovat něco bez odkladu, často s naléhavostí a urgence.

ponoukat

Ponoukat znamená vybízet někoho, aby udělal něco, často něco, co by jinak neudělal.

jít (rychle)

Ujít velkou vzdálenost rychle.

pospíchat

Pospíchat znamená dělat něco rychle, činit opatření s cílem dosáhnout co nejrychlejšího výsledku.

spěchat

Spěchat znamená dělat něco rychle, s naléhavostí a vytrvalostí.

chvátat

Chvátat znamená dělat něco rychle a spěšně, aby se nestálo čas.

Podobná synonyma

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

dívat se vzhůru <k čemu>

Dívat se vzhůru: pozorovat nebe nebo výše položené objekty.

nutit

Nutit znamená vynutit si něco silou nebo vydíráním, případně donutit druhou osobu k činnosti, kterou ta nechtěla udělat.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

pobouřit <koho>

Pobouřit znamená vzbudit v něm vášnivý, silný a rozhořčený emoční stav.

zachvět se (prudce)

Zachvět se: prudce sebou trhnout, pohnout se.

prudce

Rychle, intenzivně; silně, agresivně; šíleně, nečekaně.

pověřit <koho>

Pověřit znamená udělit mu určité pravomoce nebo úkoly a zmocnit ho k jejich vykonání.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

pobízet (ke spěchu)

Pobízet znamená vybízet někoho, aby se snažil dělat něco rychleji nebo aby byl rychlejší.

obeznámit <koho s čím>

Seznámit se s něčím/někým, získat o něm/ní podrobné informace a zkušenosti.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

rozumět <čemu>

Pochopit či porozumět čemu, pochopit smysl, význam nebo podstatu něčeho.

obveselovat <koho>

Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.

svalit <co na koho>

Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.

pomlouvat <koho> (v tisku)

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé nebo neúplné informace o druhých, které jim mohou uškodit.

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

zahřívat <koho n. co>

Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.

říci <co> (rychle)

Říci:vyjádřit myšlenku nebo názor slovy.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

dělat <co pro koho>

Udělat něco pro někoho: provádět činnosti, které pomáhají druhému.

vyhošťovat <koho odkud>

Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.