Facebook

Vypracovávat (sloh) - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu vypracovávat (sloh).

Význam: Vypracovávat znamená vypracovat úkol, případně činnost krok po kroku, až do jejího dokončení.

ostřit (nůž)

Vyostření nůže - broušením čepelí do požadovaného tvaru a úhlu, aby byl ostrý a schopný krájet.

hladit

Hladit je forma láskyplného doteku, který je určen pro potěšení nebo uklidnění.

ohlazovat

Ohlazovat znamená provádět úpravy, přípravu nebo opravy nějakého materiálu, aby byly dosaženy požadované vlastnosti.

otupovat

Otupovat znamená ubírat na ostrosti, tvrdosti nebo výraznosti; zjemňovat, omezovat, zmírňovat.

tupit

Tupit znamená postupně opotřebovávat, ztenčovat a zkracovat něco, čím se snižuje jeho kvalita a funkčnost.

tříbit (rozum)

Tříbit rozum je proces vylepšování schopností logického myšlení, kritického uvažování a sebeovládání.

otírat se <o koho> (v řeči)

Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

chodit (za děvčaty)

Chodit za děvčaty znamená snažit se o získání pozornosti a přízeň opačného pohlaví.

toulat se

Chodit bez cíle, procházet se, obdivovat krajinu a získávat zkušenosti.

Podobná synonyma

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

pobavit <koho>

Pobavit znamená dát mu radost a vtipem ho rozveselit.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

rozum

Rozum je intelektuální schopnost člověka porozumět věcem, myšlenkám a situacím, včetně schopností logického uvažování a analytického myšlení.

vystrojit <koho>

Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

nastražit <co na koho>

Nastražit - připravit past nebo jiné zařízení na lov nebo na chytání něčeho.

zmást <koho>

Zmást : Usměrňovat jeho myšlení, aby se ve vztahu k něčemu nedokázal rozhodnout nebo udělat správný krok.

zadat <co pro koho>

Zadat co pro koho znamená obdržet informace od určité osoby nebo skupiny o čemkoliv, co potřebujete vědět.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

tříbit (chování)

Tříbit znamená vyvíjet pečlivou péči, aby se chování nebo schopnosti zlepšily.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

pohostit <koho>

Pohostit znamená přijmout a poskytnout pohostinnost, občerstvení a dobré zacházení během setkání.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

zpravovat <koho o čem>

Informovat někoho o něčem, sdělit mu nové informace.

pošvihat <koho>

Pošvihat znamená dát člověku najevo, že mu schvalujete jeho čin nebo rozhodnutí.

pohřbívat <koho>

Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

živit <koho>

Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

vystěhovat <koho>

Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.