Facebook

Vypadnout - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu vypadnout.

Význam: Vypadnout znamená odchod, vyřazení, vyhazov nebo vyloučení z něčeho.

padnout přes (zábradlí)

Lehnout se přes zábradlí nebo se o něj opřít, aby se dostali na druhou stranu.

napadnout

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky napadnout nebo zaútočit na někoho nebo na něco.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

udeřit

Udeřit je silným fyzickým úderem nebo ránou způsobit bolest, zranění nebo poškození.

překvapit (vánice)

Překvapit znamená přijít nenadále nebo neočekávaně s něčím významným.

zaskočit

Zaskočit znamená překvapivě zasáhnout nebo reagovat na něco nečekaného.

padnout ven

Padnout ven znamená být nucen odejít, být vyhozen ze situace nebo z místa.

neudržet se <kde>

Neudržet se znamená nezvládnout situaci, být nezodpovědný nebo nerespektovat zákon.

odejít rychle

Odejít rychle = opustit místo rychle, být pryč.

vymáznout <odkud>

Vymazání je proces, při kterém je něco odstraněno, např. při vymazání dat z disku.

odpálit

Odpálit je výraz pro rychlou a intenzivní akci, která odstraní nebo zničí cíl.

vyhučet

Vyhučet znamená znít tak hlasitě, že je neslyšitelné nebo jehož zvuk není rozpoznatelný.

říci <co>

Říci: vyjádřit něco slovy, vyřčením.

Podobná synonyma

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.

následovat <koho kam>

Jít po někom nebo něčem, co je před námi; sledovat jeho nebo jeho pokyny a postupovat podle nich.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

zostudit <koho>

Zostudit znamená učinit jeho činy nebo povahu trapnými a hanlivými.

otravovat <koho čím>

Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

odměňovat <koho>

Odměňovat znamená poskytovat nějakou formu odměny za nějakou službu nebo činnost člověku.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

přesvědčit <koho>

Uvést někoho do přesvědčení, že něco je pravda nebo správné.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

odejít (rychle)

Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.

sejít rychle (po schodech)

Sejít rychle znamená sesednout rychle po schodech, abyste dosáhli nižší úrovně v místnosti nebo budově.

balamutit <koho>

Balamutit znamená obviňovat někoho z bezdůvodných obvinění nebo vyvolávat nesmyslné konflikty.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

vyplatit <koho>

Uhradit částku, kterou je komu náleženo, a to v hotovosti nebo jiným způsobem.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená vyzývat někoho něco udělat, například změnit postoj nebo vykonat nějakou činnost.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

živit <koho>

Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.

působit <na koho> (silně)

Působit na někoho silně: vyvolat na něj významný, zřetelný a trvalý vliv.

dorážet <na koho>

Naléhavě a opakovaně dotazovat se na něco, prosit nebo důrazně prosit o něco.

zavřít <koho>

Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.