Vypadnout - synonyma

padnout přes (zábradlí)

Lehnout se přes zábradlí nebo se o něj opřít, aby se dostali na druhou stranu.

napadnout

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky napadnout nebo zaútočit na někoho nebo na něco.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

udeřit

Udeřit je silným fyzickým úderem nebo ránou způsobit bolest, zranění nebo poškození.

překvapit (vánice)

Překvapit znamená přijít nenadále nebo neočekávaně s něčím významným.

zaskočit

Zaskočit znamená překvapivě zasáhnout nebo reagovat na něco nečekaného.

padnout ven

Padnout ven znamená být nucen odejít, být vyhozen ze situace nebo z místa.

neudržet se <kde>

Neudržet se znamená nezvládnout situaci, být nezodpovědný nebo nerespektovat zákon.

odejít rychle

Odejít rychle = opustit místo rychle, být pryč.

vymáznout <odkud>

Vymazání je proces, při kterém je něco odstraněno, např. při vymazání dat z disku.

odpálit

Odpálit je výraz pro rychlou a intenzivní akci, která odstraní nebo zničí cíl.

vyhučet

Vyhučet znamená znít tak hlasitě, že je neslyšitelné nebo jehož zvuk není rozpoznatelný.

říci <co>

Říci: vyjádřit něco slovy, vyřčením.

uhnat <koho>

Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.

opít <koho>

Opít znamená podávat někomu alkoholické nápoje až do stavu opilosti.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

ztlouci <koho>

Ztlouci znamená fyzicky či psychicky zneužívat, ponižovat nebo omezovat člověka.

připravit <koho oč>

Připravit oč: předem si naplánovat a zorganizovat činnosti, které jsou nezbytné pro dosáhnutí úspěchu.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

postarat se <o koho>

Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.

osvobodit <koho>

Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít ho tím, že se přitiskne krk k oběšení, přehnutí nebo stlačení.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za provinění, například v podobě pokuty, omezení svobody nebo výchovného trestu.

odehnat <koho>

Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.

dostat <koho>

Dostat: získat, obdržet od někoho.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

ohlídat <koho n. co>

Ohlídat znamená dohlížet na něco nebo na někoho a mít o to pečlivý dohled.

chránit <koho>

Chránit znamená ochraňovat, dbát o bezpečí a zdraví někoho.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

pohybovat se rychle

Rychlý pohyb, pohybovat se s rychlostí.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho strach, vyrovnat jeho emoce a zklidnit jeho myšlenky.

hněvat se <na koho>

Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost .

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.