Vynahradit - synonyma

odměnit se <komu čím>

Odměnit se: dát někomu něco jako poděkování za úspěšnou práci.

odsloužit se

Ukončit činnost, práci nebo službu, zbavit se závazku nebo povinnosti.

odplatit <co komu>

Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.

nahradit <co>

Vyměnit za něco jiného.

odplatit <komu čím>

Vrátit stejnou platnost; provést stejnou činnost; protože někomu něco uděláno.

odvděčit se

Odvděčit se znamená splatit dluh nebo poděkovat za něco, co nám bylo poskytnuto.

odměnit se

Ocenit se, za odvedenou práci, obdržet nějakou formu osobní satisfakce a uznání.

poskytovat <co komu>

Poskytovat znamená dávat něco komu, co potřebuje nebo očekává.

dávat <komu> (cenu)

Přiznat/udělit někomu cenu/ocenění/odměnu/uznání za jeho úspěchy/výkon.

ukázat <komu>

Ukázat znamená poukázat na něco, co je viditelné, a ukázat to někomu jinému.

darovat <co komu>

Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.

žehnat <komu>

Žehnání je projev přání štěstí, zdraví nebo úspěchu komu nebo něčemu.

vypovědět <komu> (válku)

Vypovědět válku znamená oznámit otevřenou válku, která může být mezi dvěma státy nebo mezi dvěma skupinami.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

dát <co komu> (pod nátlakem)

Dát někomu něco pod nátlakem znamená použít donucovací prostředky, aby člověk poskytl to, co se od něj požaduje.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat někoho nebo něco za jeho chyby nebo nedostatky.

dokázat <komu> (vinu)

Ukázat, že dotyčný je zodpovědný za nějaké zločin nebo špatné jednání.

dát <komu> výprask

Udeřit nebo trestat někoho fyzicky, například bičem, páskem nebo remcáním.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

mít důvěru <ke komu>

Mít důvěru ke komu znamená věřit v jeho schopnosti, čestnost a štěstí. Znamená podporovat a být věrný.

uznat <komu> (zkoušku)

Uznat (zkoušku) znamená přiznat, že dotyčná osoba získala potřebné znalosti a schopnosti, aby splnil požadavky zkoušky.

dát <komu> (facku)

Udeřit fyzickou silou do obličeje, být agresivní.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

prozradit <co komu>

Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

rozsvětlit se <komu> (v hlavě)

Dostat pochopení/jasnost v myšlení/názoru o čemkoli.

vyslovovat <komu> (lásku)

Vyjadřovat lásku někomu nahlas.

dodat zbraně <komu>

Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.

vzít <co komu>

Vzít: převzít něco od někoho, brát si na vlastní užití.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

ublížit <komu>

Ublížit znamená fyzicky či psychicky poškodit člověka nebo způsobit mu bolest.

vyhovět <komu>

Udělat něco, co je požadováno, žádáno nebo požadováno od někoho jiného.

navrhnout <co komu>

Navrhnout: předložit návrh, který může být buď přijat nebo odmítnut.

přenechat <co komu>

Přenechat: darovat či předat někomu jinému vlastnictví, moc či úkol.

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

dát zabrat <komu>

Namáhat, obtížit či přetížit někoho na maximum.

poručit <co komu>

Poručit: rozkázat někomu, aby něco udělal.