Uzákonit <co> - synonyma
Celkem nalezeno 3 synonyma ke slovu uzákonit <co>.
Význam: Uzákonit znamená schválit zákonem.
stanovit
Stanovit znamená určit, stanovit nebo definovat jasná pravidla, limity nebo zásady.
vybrat
Vybrat znamená vyhledat a vybrat si z určité nabídky to, co odpovídá našim potřebám.
svatořečit <koho>
Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.
Podobná synonyma
vykrást <koho n. co>
Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.
zlobit <koho>
Zlobit
poškozovat <koho>
Poškozovat
zastoupit <koho>
Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.
přivítat <koho n. co>
Přivítat znamená přijmout někoho či něco s laskavostí a vřelostí.
parádit <koho>
Parádit se znamená chovat se sebevědomě, přehnaně se chlubit a zdůrazňovat svou pozici a schopnosti.
oslavovat <koho>
Projevovat úctu k někomu, veřejně ho chválit a oslavovat.
zneužít <koho n. co>
Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.
zohyzďovat <koho n. co>
Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.
dovléci <koho kam>
Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.
zbít <koho>
Zbít koho: fyzickým násilím na někoho způsobit zranění nebo bolest.
ukolébávat <koho>
Ukolébávat
zjednat <pro koho co>
Zjednat: usilovat o dosažení něčeho, zajistit, vyřídit (pro koho/co).
ovlivnit <koho>
Ovlivnit
odstěhovávat <koho n. co>
Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.
postříkat <koho n. co> (blátem)
Nastříkat blátem koho/co.
odcházet <od koho>
Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.
poučovat <koho>
Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.
zbavit <koho> (soudnosti)
Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.
zdržovat <koho>
Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.
unavit <koho>
Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.
porazit <koho> (autem)
Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.
burcovat <koho n. co>
Burcovat: vzbuzovat pozornost, povzbuzovat k činu.
urazit <koho>
Urazit
kompromitovat <koho>
Kompromitovat
osvobodit <koho>
Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.
vyrazit <koho>
Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.