Urovnat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu urovnat.
Význam: Uspořádat, rozdělit do soustředných částí, vyrovnat.
narovnat (věci)
Urovnat věci do pořádku, aby byly uspořádané a přehledné.
vyrovnat
Vyrovnat znamená získat rovnováhu, udělat něco rovným, vyrovnat účty nebo srovnat věci.
srovnat
Srovnat znamená porovnat dvě nebo více věcí s cílem zjistit jejich vzájemné rozdíly a podobnosti.
uspořádat <co>
Uspořádat: sestavit do logického celku, pořádku a přehledu.
upravit
Upravit znamená přizpůsobit, změnit či zlepšit nějakou věc, aby vyhovovala požadavkům.
vyřešit (spor)
Vyřešit spor znamená dosáhnout dohody mezi stranami, aby nastala trvalá a uspokojivá shoda.
vyřídit <co jak>
Vyřídit znamená zařídit nebo dokončit něco, co je potřeba, aby se dostalo k výsledku.
předat vzkaz <komu>
Předat vzkaz
projednat <co>
Projednat: pečlivě prozkoumat a diskutovat o daném tématu nebo problému.
obstarat
Obstarat znamená zajistit, získat, vyřídit nebo zařídit si něco.
zařídit
Zajistit, aby všechno bylo připraveno a v pořádku; zařídit všechny potřebné záležitosti.
vyřešit
Vyřešit znamená nalézt řešení nebo vyřešit problém nebo situaci.
vyrovnat (řadu)
Urovnat řadu znamená uspořádat věci do pořádku, aby byly ve stejných rozestupech.
zničit <koho>
Zničit
zlikvidovat
Zrušit, ukončit nebo zničit.
zdolat
Zdolat znamená dosáhnout výsledku nebo cíle přestože to vyžaduje úsilí, odhodlání a vytrvalost.
potlačit <co>
Potlačit - omezit, zabrzdit nebo zastavit.
zbavit se <čeho>
Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.
vypořádat se
Vypořádat se s něčím znamená, že se s tím nějakým způsobem vypořádáte, zvládnete to.
Podobná synonyma
hubovat <koho>
Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.
nasměrovat <koho n. co>
Nasměrovat znamená přesměrovat někoho nebo něco na správnou cestu.
zničit
Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit nebo zničit věc, nebo zabránit něčemu, aby se dalo dál používat.
podlézat <komu>
Podlézat
odcizit <co komu>
Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.
pobízet <koho>
Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.
povstat <proti komu>
Povstat je vystoupení proti něčemu nebo někomu, aby se dosáhlo požadovaných cílů.
sledovat <koho>
Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.
zesměšňovat <koho>
Zesměšňovat znamená ponižovat a očerňovat někoho, aby jeho sebeúcta byla poškozena.
převzít <co z čeho>
Převzít: vzít na sebe odpovědnost, přijmout něco, čím se zavazujeme plnit.
křivdit <komu>
Křivdit
ponižovat<koho>
Ponižovat znamená jednáním či slovy znevažovat, podceňovat a omezovat práva druhého člověka.
vyhubovat <komu>
Vyhubovat
připisovat <co komu>
Připisovat znamená přiřazovat nebo přičítat nějakou vlastnost, činnost nebo odpovědnost komukoliv.
přinutit <koho k čemu>
Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.
obstarat si
Zajistit si, získat, nakoupit či objednat nezbytné věci pro splnění nějakého účelu.
napadnout <koho>
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.
nařídit <co komu>
Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.
určovat <co komu>
Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.
dát úplatek <komu>
Darovat peníze nebo jinou výhodu (např. úlevu) nekalým způsobem někomu, aby se vyhnul spravedlivému rozhodnutí nebo postihu.
vytrénovat <koho>
Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.
oslepit <koho>
Oslepit
přimět <koho k čemu>
Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.
zkazit <koho n. co>
Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.
ztropit si žert <z koho>
Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.
poutat <koho k čemu>
Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.
sledovat <koho> (tajně)
Sledovat
převézt <koho>
Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.
odstoupení <od čeho>
Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.
spor
Spor je slovní či fyzický konflikt mezi dvěma nebo více stranami o něčem, co se liší nebo nesouhlasí.