Urovnat - synonyma

narovnat (věci)

Urovnat věci do pořádku, aby byly uspořádané a přehledné.

vyrovnat

Vyrovnat znamená získat rovnováhu, udělat něco rovným, vyrovnat účty nebo srovnat věci.

srovnat

Srovnat znamená porovnat dvě nebo více věcí s cílem zjistit jejich vzájemné rozdíly a podobnosti.

uspořádat <co>

Uspořádat: sestavit do logického celku, pořádku a přehledu.

upravit

Upravit znamená přizpůsobit, změnit či zlepšit nějakou věc, aby vyhovovala požadavkům.

vyřešit (spor)

Vyřešit spor znamená dosáhnout dohody mezi stranami, aby nastala trvalá a uspokojivá shoda.

vyřídit <co jak>

Vyřídit znamená zařídit nebo dokončit něco, co je potřeba, aby se dostalo k výsledku.

předat vzkaz <komu>

Předat vzkaz : předat informaci, sdělení, zprávu, myšlenku nebo názor někomu jinému.

projednat <co>

Projednat: pečlivě prozkoumat a diskutovat o daném tématu nebo problému.

obstarat

Obstarat znamená zajistit, získat, vyřídit nebo zařídit si něco.

zařídit

Zajistit, aby všechno bylo připraveno a v pořádku; zařídit všechny potřebné záležitosti.

vyřešit

Vyřešit znamená nalézt řešení nebo vyřešit problém nebo situaci.

vyrovnat (řadu)

Urovnat řadu znamená uspořádat věci do pořádku, aby byly ve stejných rozestupech.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

zlikvidovat

Zrušit, ukončit nebo zničit.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout výsledku nebo cíle přestože to vyžaduje úsilí, odhodlání a vytrvalost.

potlačit <co>

Potlačit - omezit, zabrzdit nebo zastavit.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

vypořádat se

Vypořádat se s něčím znamená, že se s tím nějakým způsobem vypořádáte, zvládnete to.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

vyhýbat se <komu n. čemu>

Vyhýbat se je vyhnout se člověku nebo čemu, aby se vyhnul dané situaci.

oslňovat <koho>

Oslňovat znamená přitahovat pozornost a upoutat pohledy.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat rychlý krok a vyběhnout k někomu rychle a bez zbytečných otázek.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.

zničit

Zničit znamená zcela a způsobilým způsobem zničit, poškodit nebo destruovat.

vyvolat <koho>

Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se: vytvářet složité vztahy, které jsou obtížné rozluštit.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

vzdát se <čeho>

Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.

namluvit <co komu>

Namluvit znamená říci to, co má být slyšet.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

nakazit <koho>

Nakazit znamená infikovat nějakou nemocí, infekcí či jinou patogenní látkou.

připravit <koho o co>

Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

podlézat <komu>

Podlézat znamená účelově se k němu přizpůsobovat a naplňovat jeho požadavky, často v rozporu s vlastními názory.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

dařit se <co komu>

Dařit se znamená úspěšně se vyvíjet, prospívat nebo mít úspěch v čemkoli co člověk dělá.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

domluvit <komu>

Domluvit znamená dojít k dohodě nebo uzavřít smlouvu s druhou stranou.