Urovnat - synonyma

narovnat (věci)

Urovnat věci do pořádku, aby byly uspořádané a přehledné.

vyrovnat

Vyrovnat znamená získat rovnováhu, udělat něco rovným, vyrovnat účty nebo srovnat věci.

srovnat

Srovnat znamená porovnat dvě nebo více věcí s cílem zjistit jejich vzájemné rozdíly a podobnosti.

uspořádat <co>

Uspořádat: sestavit do logického celku, pořádku a přehledu.

upravit

Upravit znamená přizpůsobit, změnit či zlepšit nějakou věc, aby vyhovovala požadavkům.

vyřešit (spor)

Vyřešit spor znamená dosáhnout dohody mezi stranami, aby nastala trvalá a uspokojivá shoda.

vyřídit <co jak>

Vyřídit znamená zařídit nebo dokončit něco, co je potřeba, aby se dostalo k výsledku.

předat vzkaz <komu>

Předat vzkaz : předat informaci, sdělení, zprávu, myšlenku nebo názor někomu jinému.

projednat <co>

Projednat: pečlivě prozkoumat a diskutovat o daném tématu nebo problému.

obstarat

Obstarat znamená zajistit, získat, vyřídit nebo zařídit si něco.

zařídit

Zajistit, aby všechno bylo připraveno a v pořádku; zařídit všechny potřebné záležitosti.

vyřešit

Vyřešit znamená nalézt řešení nebo vyřešit problém nebo situaci.

vyrovnat (řadu)

Urovnat řadu znamená uspořádat věci do pořádku, aby byly ve stejných rozestupech.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

zlikvidovat

Zrušit, ukončit nebo zničit.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout výsledku nebo cíle přestože to vyžaduje úsilí, odhodlání a vytrvalost.

potlačit <co>

Potlačit - omezit, zabrzdit nebo zastavit.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

vypořádat se

Vypořádat se s něčím znamená, že se s tím nějakým způsobem vypořádáte, zvládnete to.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé informace o někom, které jeho pověst poškozují.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

odchýlit se <od čeho>

Odchýlit se od čeho znamená činit něco odlišného či jiného, než je obvyklé či očekávané.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

připadnout <co komu>

Připadnout znamená přidělit, přisoudit nebo přiřadit něco komu - například práci, úkol nebo odpovědnost.

uspořádat

Uspořádat znamená upravit nebo uspořádat pořádek ve věcech, činnostech nebo informacích.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

přisuzovat <co komu>

Přisuzovat: dávat někomu nebo něčemu určité vlastnosti, kvality nebo funkce.

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít do místa, kde se někdo nachází, a strávit tam čas.

odporovat <komu>

Odporovat znamená bránit se, mluvit proti, čelit nebo se postavit proti .

vznikat <z čeho>

Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím nebo nějakou situací.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

svalovat <co na koho>

Svalovat na někoho znamená vyvíjet na něj nátlak, aby udělal něco, co se nám líbí.

věnovat se <komu>

Věnovat se znamená poskytnout čas a energii do toho, aby se pomohlo komu, nebo čemu.

přilákat <koho>

Přilákat: vyvolat zájem a přitáhnout pozornost, vyvolat účast či zájem.

věnovat <co komu>

Věnovat znamená darovat, věnout něco někomu jako dar nebo oběť.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

potěšit <koho>

Potěšit = uspokojit, udělat radost, přinést pocit štěstí; uspokojit touhu, snažit se uspokojit potřeby.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.

ublížit <komu>

Ublížit znamená fyzicky či psychicky poškodit člověka nebo způsobit mu bolest.

prozradit <co komu>

Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.