Facebook

Vyrovnat (řadu) - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu vyrovnat (řadu).

Význam: Urovnat řadu znamená uspořádat věci do pořádku, aby byly ve stejných rozestupech.

předat vzkaz <komu>

Předat vzkaz : předat informaci, sdělení, zprávu, myšlenku nebo názor někomu jinému.

projednat <co>

Projednat: pečlivě prozkoumat a diskutovat o daném tématu nebo problému.

obstarat

Obstarat znamená zajistit, získat, vyřídit nebo zařídit si něco.

zařídit

Zajistit, aby všechno bylo připraveno a v pořádku; zařídit všechny potřebné záležitosti.

vyřešit

Vyřešit znamená nalézt řešení nebo vyřešit problém nebo situaci.

urovnat

Uspořádat, rozdělit do soustředných částí, vyrovnat.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

zlikvidovat

Zrušit, ukončit nebo zničit.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout výsledku nebo cíle přestože to vyžaduje úsilí, odhodlání a vytrvalost.

potlačit <co>

Potlačit - omezit, zabrzdit nebo zastavit.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

vypořádat se

Vypořádat se s něčím znamená, že se s tím nějakým způsobem vypořádáte, zvládnete to.

Podobná synonyma

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

dělat <komu> místo

Dělat místo někomu znamená zastoupit jeho práci a povinnosti, aby mohl být nepřítomen.

vynadat <komu>

Vynadat je projevit nespokojenost nebo hněv někomu slovním projevem.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit či poškodit vzhled člověka nebo věci.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

vklad <do čeho>

Vklad je peněžní nebo jiná hodnota vložená do finančního ústavu či na účet, která je použita jako základ pro poskytování úvěrů nebo jiných finančních služeb.

základy <čeho>

Základy jsou základní principy nebo podmínky, na kterých je něco postaveno.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

uvrhovat <koho kam>

Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

posmívat se <komu>

Posmívat se (někomu) znamená vyjadřovat nespokojenost, ironii nebo pobavení nad něčím, co dotyčný udělal nebo řekl.

uznat <komu> (zkoušku)

Uznat (zkoušku) znamená přiznat, že dotyčná osoba získala potřebné znalosti a schopnosti, aby splnil požadavky zkoušky.

přilepit se <na koho>

Přilepit se znamená získat jeho pozornost a vážnost a vyžadovat jeho účast nebo souhlas.

dávat se <do čeho>

Dávat se: vyvíjet úsilí, obětovat energii a čas pro dosažení cíle.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

zprdávat <koho>

Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat, učit a radit jim o něčem, aby se naučili, porozuměli a/nebo si to zapamatovali.

zařídit se

Zařídit se znamená vyřídit všechny potřebné záležitosti, vyřešit problém či situaci.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

vžít se <do čeho>

Vstoupit do čeho, zaujmout pozici, cítit se součástí něčeho.

účastnit se <čeho>

Účastnit se znamená být součástí daného dění, aktivně se do něj zapojovat a podílet se na něm.

bránit v dýchání <komu>

Bránit někomu v dýchání znamená zabránit mu ve volném a neomezeném dýchání.

pozbýt <čeho>

Ztratit; zbavit se čeho.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, prosit o něco nebo naléhat na někoho, aby učinil určitou činnost.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.