Uhonit - synonyma

uštvat <koho>

Uštvat znamená obviňovat či urážet osobu, zejména verbálním napadením.

unavit

Unavit znamená vyčerpat tělesně i duševně, způsobit únavu.

ztrhat

Ztrhat znamená odtrhnout nebo odstranit něco, co je připevněno, například papír, látka nebo vlákno.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

chytit

Chytit znamená držet něco nebo někoho silou ruky nebo jinou částí těla, nebo zachytit něco v pohybu.

způsobit si

Způsobit si něco je udělat něco, čímž se dostanete do stavu, ve kterém jste předtím nebyli.

zavinit si (nemoc)

Zavinit si nemoc znamená ohrozit sebe sama tím, že ignorujete varování před rizikem a nedodržujete hygienické opatření.

sehnat (ženicha)

"Sehnat ženicha" znamená najít někoho, koho by člověk mohl požádat o ruku.

získat

Získat: získat něco znamená získat, získat nebo dosáhnout toho, po čem toužíte.

dopadnout

Dopadnout znamená dosažení (nejčastěji nežádoucího) výsledku nebo následku, jehož důsledky jsou známy až poté, co se stane.

dostat

Dostat: obdržet (něco), získat (něco) díky úsilí nebo úspěšnému snažení.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

utrmácet

Utrmácet je český výraz pro zničení nebo zranění něčeho nebo někoho způsobené silou.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest člověku za provedenou protiprávní činnost.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

předbíhat <koho>

Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát na jeho potřeby a potěšit jej.

poštvat <na koho> (psy)

Vzbudit agresi, podnítit, aby pes napadl cílovou osobu.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená pomáhat někomu v těžké situaci, povzbuzovat, uklidňovat a podporovat ho.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

opít <koho>

Opít znamená podávat někomu alkoholické nápoje až do stavu opilosti.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.

způsobit

Způsobit znamená vyvolat nebo zařídit, aby něco nastalo nebo se stalo.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho a pomáhat mu při činnosti, aby dosáhl svého cíle.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

infikovat <koho čím>

Infikovat znamená proniknout něčím (např. bakteriemi) do těla, organismu nebo systému a způsobit nemoc, poruchu nebo škodu.

dostávat <z koho> (přiznání)

Dostávat znamená získávat nějakou formu přiznání od dané osoby.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

vyložit <koho kde>

Vyložit znamená vysvětlit nebo blíže specifikovat něčí slova nebo myšlenky.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.