Facebook

Trvat (zvyk) - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu trvat (zvyk).

Význam: Trvat znamená udržovat se v něčem nebo něčemu odolávat; zvyk je obvyklé chování nebo způsob jednání.

přidržovat se (zábradlí)

Držet se pevně, aby bylo zajištěno bezpečí a stabilitu.

pobývat <kde>

Pobývat znamená trávit čas na určitém místě, být přítomen.

být nablízku

Být nablízku znamená být fyzicky nebo emocionálně přítomen pro osobu nebo situaci, aby podpořil, pomohl nebo se postaral o ně.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

řídit se <čím>

Řídit se: při jednání se řídit něčím / nastavenými pravidly.

zachovávat <co>

Držet se, dodržovat; udržovat stávající stav nebo tradice.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená dbát pozornosti, přísně se řídit a věnovat čemu pozornost.

dodržovat <co>

Dodržovat je vyplývat z předpisů, zákonů nebo dohod, akceptovat a plnit je.

udržovat se

Udržovat se znamená zachovávat si fyzickou i psychickou pohodu a zdraví, včetně udržování fyzické aktivity, vyvážené stravy a správného odpočinku.

vést si (dobře)

Vést si dobře znamená být zodpovědný, mít dobré morální hodnoty, zůstat přímočarý a vytrvalý ve svém úsilí.

osvědčovat se

Dokazovat svou hodnotu, schopnosti a úspěšnost; prokazovat svou dovednost a úspěch.

nepolevovat

Nepolevovat znamená dělat něco intenzivně a bez přestání, dělat to stále a neustále.

Podobná synonyma

přitlačit <na koho>

Přitlačit znamená použít tlak, aby se dotyčný přiměl k nějakému jednání nebo akci.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získávat informace, inspiraci nebo podporu z něčeho.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

stát se <co komu>

Stát se = získat status, stát se čím/kým.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

vlichocovat se <komu>

Vlichocovat se komu znamená projevovat obdiv, oslavovat, chválit nebo se někomu líbit.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

nazvat <koho jak>

Nazvat člověka jménem: přidělit mu jméno, jakým je označován.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět danou osobu a porušit věrnostní slib.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat nebo vyšetřovat změny či chování dané osoby.

nafilmovat <co na koho>

Natočit film o někom nebo něčem.

nablízku

Nablízku znamená blízko; fyzicky, časově, vztahově atd.

oblékat se <do čeho>

Převléct se do daného oděvu nebo oblečení.

pocházet <z čeho>

Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

zbavovat se <čeho>

Odstranit či odložit či se zříci čeho/čeho.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást někomu jeho věci nebo peníze bez jeho souhlasu.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

splést <koho>

Splést znamená míchat, pomíchat nebo zaměňovat informace, názory nebo úsudky o určité osobě.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě cosi, odložit, nechat v pořádku.