Trvat (zvyk) - synonyma

přidržovat se (zábradlí)

Držet se pevně, aby bylo zajištěno bezpečí a stabilitu.

pobývat <kde>

Pobývat znamená trávit čas na určitém místě, být přítomen.

být nablízku

Být nablízku znamená být fyzicky nebo emocionálně přítomen pro osobu nebo situaci, aby podpořil, pomohl nebo se postaral o ně.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

řídit se <čím>

Řídit se: při jednání se řídit něčím / nastavenými pravidly.

zachovávat <co>

Držet se, dodržovat; udržovat stávající stav nebo tradice.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená dbát pozornosti, přísně se řídit a věnovat čemu pozornost.

dodržovat <co>

Dodržovat je vyplývat z předpisů, zákonů nebo dohod, akceptovat a plnit je.

udržovat se

Udržovat se znamená zachovávat si fyzickou i psychickou pohodu a zdraví, včetně udržování fyzické aktivity, vyvážené stravy a správného odpočinku.

vést si (dobře)

Vést si dobře znamená být zodpovědný, mít dobré morální hodnoty, zůstat přímočarý a vytrvalý ve svém úsilí.

osvědčovat se

Dokazovat svou hodnotu, schopnosti a úspěšnost; prokazovat svou dovednost a úspěch.

nepolevovat

Nepolevovat znamená dělat něco intenzivně a bez přestání, dělat to stále a neustále.

dostat <koho n. co>

Dostat - získat; přijmout; obdržet.

vrhnout se <na koho>

Rozhodnout se něco udělat a okamžitě se do toho pustit.

přát <komu> (k svátku)

Přát znamená vyjádřit někomu upřímnou gratulaci a přání štěstí k oslavě.

zradit <koho od čeho>

Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.

zatelefonovat <komu>

Volat někomu na telefon.

hodnotit <koho n. co>

Hodnotit je posuzovat a vyjadřovat názor na něčí činy, výkony nebo jiné věci.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

vyvolávání <čeho>

Vyvolávání je proces, který spouští vyvolávání reakce, při kterém se očekávaný výsledek dosáhne pomocí určitého podnětu.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

brzdit <koho n. co>

Brzdit znamená omezovat, zpomalovat či držet někoho nebo něco v úzkých mezích.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

vzdát se <čeho>

Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená nadměrně kritizovat a upozorňovat na chyby druhého.

ubezpečovat <koho>

Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.

kritizovat <koho>

Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

napadat <koho>

Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

dlužit <co komu>

Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.

zbít <koho>

Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit kritiku nebo obviňování někomu za nějakou chybu nebo přečin.

odnímat <co komu>

Odnímat je vzít něco někomu, co mu právem patří.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

chránit se <čeho>

Bránit se nebezpečí, škodlivým vlivům nebo poškození.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.