Přidržovat se (zábradlí) - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu přidržovat se (zábradlí).
Význam: Držet se pevně, aby bylo zajištěno bezpečí a stabilitu.
pobývat <kde>
Pobývat znamená trávit čas na určitém místě, být přítomen.
být nablízku
Být nablízku znamená být fyzicky nebo emocionálně přítomen pro osobu nebo situaci, aby podpořil, pomohl nebo se postaral o ně.
hledět si <koho>
Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.
mít se <ke komu>
Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.
řídit se <čím>
Řídit se: při jednání se řídit něčím / nastavenými pravidly.
zachovávat <co>
Držet se, dodržovat; udržovat stávající stav nebo tradice.
dbát <čeho>
Dbát <čeho> znamená dbát pozornosti, přísně se řídit a věnovat čemu pozornost.
dodržovat <co>
Dodržovat je vyplývat z předpisů, zákonů nebo dohod, akceptovat a plnit je.
trvat (zvyk)
Trvat znamená udržovat se v něčem nebo něčemu odolávat; zvyk je obvyklé chování nebo způsob jednání.
udržovat se
Udržovat se znamená zachovávat si fyzickou i psychickou pohodu a zdraví, včetně udržování fyzické aktivity, vyvážené stravy a správného odpočinku.
vést si (dobře)
Vést si dobře znamená být zodpovědný, mít dobré morální hodnoty, zůstat přímočarý a vytrvalý ve svém úsilí.
osvědčovat se
Dokazovat svou hodnotu, schopnosti a úspěšnost; prokazovat svou dovednost a úspěch.
nepolevovat
Nepolevovat znamená dělat něco intenzivně a bez přestání, dělat to stále a neustále.
Podobná synonyma
usmrcovat <koho>
Usmrcovat znamená způsobit smrt člověku nebo jinému živému tvoru.
podporovat <koho>
Podporovat
dobře
Dobře je stav, ve kterém jsme spokojeni s naší prací, činemi a životem. Je to stav dobra, štěstí, uspokojení a šťastnosti.
dráždit <koho>
Dráždit
ztrestat <koho>
Ztrestat: udělit někomu trest za provedenou nezákonnou činnost, nebo za porušení pravidel.
shodit <koho>
Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.
uškrtit <koho>
Uškrtit
osvědčovat
Potvrzovat, že se něco stalo nebo že něco je pravdivé; dávat někomu důkaz o něčem.
naučit <koho co>
Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.
difamovat <koho n. co>
Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.
upozornit <koho na co>
Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.
upravovat <podle čeho>
Úprava: změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům.
vtipně odpovědět <komu>
Vtipně odpovídat je schopnost reagovat spontánně a originálně na určité situace, aby člověk druhého pobavil.
informovat <koho>
Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.
vychovávat <koho>
Vychovávat znamená vést, učit a pomáhat osobě růst a dosáhnout plného potenciálu.
svést <na koho> (vinu)
Svést
uspokojit <koho>
Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.
pomáhat <komu>
Pomáhat
odvézt <koho n. co kam>
Odvézt je slovo, které se používá k označení přepravy osob nebo věcí někam jinam.
prominout <co komu>
Prominout komu znamená odpustit mu jeho chybu nebo nezdary.
darovat <co komu>
Darovat znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco zcela bez nároku na náhradu.
velebit <koho>
Velebit je sloveso označující chválu, uznání nebo oslavu někoho či něčeho.
vynahradit <co komu>
Vynahradit je kompenzovat ztrátu nebo škodu, kterou někomu způsobíte.
vynadat <komu>
Vynadat je použít hrubé slovo nebo výhružku na adresu někoho, aby upozornil na jeho chybu nebo jeho chování.
týt <z čeho>
Týt je slangové slovo pro "ucpat" nebo "zastavit", obvykle používané ve vztahu k zastavení nějakého druhu chování.
pohnout <koho>
Pohnout
dotýkat se <čeho>
Dotýkat se čeho - fyzicky kontaktovat, případně se dotýkat částí těla; obecně, prožívat něčí přítomnost či zkušenost.
uhodit <koho>
Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.
vychvalovat <koho n. co>
Vychvalovat znamená hodnotit něco nebo někoho pozitivně, oslavovat a chválit.
vyhnat <koho odkud>
Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.