Soudit - synonyma

rozsuzovat (spor)

Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.

odsuzovat (zločince)

Odsoudit, to je soudním procesem udělit trest konkrétnímu člověku za porušení zákonů.

posuzovat

Posuzovat znamená zhodnotit, zvážit, zkoumat, analyzovat a porovnávat informace.

mínit

Mínit znamená naznačovat, myslet si, mít na mysli, zamýšlet, zvažovat nebo navrhovat.

myslit

Myslit - proces uvažování, který vede k pochopení, vytváření pojmů a vyvozování závěrů.

smýšlet

Smýšlení je proces vytváření myšlenek, kombinování informací, racionálního uvažování a uvažování o nás samých a o světě kolem nás.

usuzovat

Usuzovat znamená vyvozovat závěry ze skutečností, důkazů nebo argumentů.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

uvažovat

Uvažovat znamená přemýšlet a analyzovat informace, aby byly dosaženy optimální závěry.

rozvažovat

Rozvažovat znamená zvažovat různé alternativy a možnosti, aby se dospělo k nejlepšímu řešení.

vyvozovat <co z čeho>

Vyvozovat znamená získat závěry nebo závěry z informací, které jsou k dispozici.

dedukovat

Dedukovat znamená logicky odvozovat závěry z určitého předpokladu, nebo vyvozovat jednotlivé body z obecnějšího poznatku.

inferovat

Inferovat znamená odvodit, usoudit, dedukovat z dostupných informací.

ulehčit <komu>

Ulehčit znamená snížit či odstranit tíhu nebo zátěž, aby se mohla cítit lépe.

poskytnout <komu> obživu

Poskytnout obživu znamená zajistit pro něj prostředky k životu.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: uchopit, obdržet a převzít moc nad něčím.

odseknout <komu> (hlavu)

Odseknout hlavu = způsobit smrt zlomením krčních obratlů.

zabavit <komu> (majetek)

Zabavit majetek znamená postoupit tento majetek orgánům státní správy.

vydat <co komu>

Vydat: dodat něco komu; podat; poskytnout; dát do vlastnictví.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.

říkat <komu jak>

Říkat je vyjadřování názoru, myšlenky nebo přání nahlas, obvykle někomu jinému.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

překazit <co komu>

Překazit: zabránit někomu v dosáhnutí jeho cílů, zmařit někomu jeho úmysly.

dávat <komu> (cenu)

Přiznat/udělit někomu cenu/ocenění/odměnu/uznání za jeho úspěchy/výkon.

být oddán <komu>

Být oddán znamená si vážit a milovat někoho se vším srdcem a duší, být mu oddaný a věrný.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.

nechat <čeho>

Nechat: Zanechat či opustit něco nebo někoho, nechat být, nechat volný průběh nebo vyvíjet působení.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat provádět či dodržovat určitou činnost, udělat od ní krok zpět.

postupovat <co komu>

Jít/jednat krok za krokem po stanoveném postupu/plánu.

udělit absolutorium <komu>

Povolit někomu (např. řediteli firmy) ukončit své působení s pozitivním hodnocením.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

přenechat <co komu>

Přenechat: darovat či předat někomu jinému vlastnictví, moc či úkol.

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

vzít <komu> (papíry)

Vzít (papíry) znamená převzít do vlastnictví papíry, které byly původně vlastněné jinou osobou.

hrozit <komu>

Hrozit znamená vyhrožovat nebo dávat najevo, že se něco stane, pokud se nesplní nějaké požadavky.

dát <komu čeho> (hodně)

Dát (hodně): Darovat někomu větší množství čehosi.

vbodnout <co do čeho>

Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená zapíchnout do něčeho (např. kopí do země).

vydolovat <co z čeho>

Vydolovat znamená získat něco z něčeho díky úsilí a pracovnímu výkonu.

poroučet <co komu>

Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.