Odsuzovat (zločince) - synonyma

rozsuzovat (spor)

Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.

posuzovat

Posuzovat znamená zhodnotit, zvážit, zkoumat, analyzovat a porovnávat informace.

mínit

Mínit znamená naznačovat, myslet si, mít na mysli, zamýšlet, zvažovat nebo navrhovat.

myslit

Myslit - proces uvažování, který vede k pochopení, vytváření pojmů a vyvozování závěrů.

smýšlet

Smýšlení je proces vytváření myšlenek, kombinování informací, racionálního uvažování a uvažování o nás samých a o světě kolem nás.

usuzovat

Usuzovat znamená vyvozovat závěry ze skutečností, důkazů nebo argumentů.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

spor

Spor je názorová nebo činnostní konfrontace dvou nebo více stran o nějakém tématu.

posmívat se <komu>

Smát se na úkor někoho jiného.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

zošklivit se <co komu>

Udělat si nevzhledný vzhled; vyvolat špatný dojem.

půjčit <co komu>

Půjčit: poskytnout něco druhému osobě, často na dobu určitou, s tím, že to bude vráceno.

padnout <komu> (šaty)

Padnout komu: dobře sedět, skvěle vypadat, být přesně na míru.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

zaslat <co komu>

Poslat něco někomu; max. 120 znaků: Odeslat něco k někomu prostřednictvím pošty nebo jiného způsobu.

nadržovat <komu>

Nadržovat je chování, při kterém se někomu dávají neoprávněné výhody nebo úlevy.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

předčítat <co komu>

Předčítat: číst něco před publikem, představovat někomu text nebo učivo.

vypovědět <komu> (válku)

Vypovědět válku znamená oznámit otevřenou válku, která může být mezi dvěma státy nebo mezi dvěma skupinami.

namlouvat <co komu>

Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

zabránit <komu v čem>

Zabránit: překážet někomu v něčem, udělat mu překážku, aby nemohl dosáhnout svého cíle.

posuzovat <co jak>

Posuzovat znamená vyhodnocovat, analyzovat a hodnotit.

vyprávět <co komu>

Vyprávět = líčit někomu příběh, vyprávět osobě události, zážitky, zkušenosti, historii, atd.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

dopřát <komu čeho>

Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.

vlichocovat se <komu>

Vlichocovat se komu znamená projevovat obdiv, oslavovat, chválit nebo se někomu líbit.

urovnávat (spor)

Řešit, smířit, usmířit a dojít k dohodě ve sporu.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

zadržet <komu> (plat)

Zadržet (plat) znamená odmítnout či odložit přijetí či vyplacení částky, kterou bylo určeno.

protivit se <komu n. čemu>

Bránit se, odporovat, postavit se proti něčemu/někomu.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

vzít <co komu>

Vzít: převzít něco od někoho, brát si na vlastní užití.

vysvětlovat <co komu>

Vysvětlovat znamená vysvětlit člověku myšlenku, pojem nebo logiku, aby jim bylo více jasné.

osud

Osud je všeobecně přijímaný pojem pro nevyhnutelný výsledek, který nelze změnit. Je to nezměnitelná skutečnost, která člověka omezuje.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.