Smýšlet - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu smýšlet.

Význam: Smýšlení je proces vytváření myšlenek, kombinování informací, racionálního uvažování a uvažování o nás samých a o světě kolem nás.

soudit <jak>

Soudit znamená vyhodnotit, analyzovat a posuzovat situace nebo informace.

mít názor

Mít názor: mít vlastní, odlišný názor nebo myšlenku na nějaké téma.

mínit

Mínit znamená myslet, mít v úmyslu nebo zamýšlet plánovat nebo usilovat o něco.

zamýšlet <s kým>

Zamýšlet ~~znamená přemýšlet o něčem společně s někým.~~

rozsuzovat (spor)
Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.

odsuzovat (zločince)
Odsoudit, to je soudním procesem udělit trest konkrétnímu člověku za porušení zákonů.

posuzovat
Posuzovat znamená zhodnotit, zvážit, zkoumat, analyzovat a porovnávat informace.

myslit
Myslit - proces uvažování, který vede k pochopení, vytváření pojmů a vyvozování závěrů.

usuzovat
Usuzovat znamená vyvozovat závěry ze skutečností, důkazů nebo argumentů.

přisuzovat <komu> (osud)
Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

Podobná synonyma

názor
Názor je osobní postoj k čemukoli, který má člověk po důkladném zvážení všech důležitých informací.

svitnout <komu>
Svitnout znamená vyvolat v někom naději, náhlou myšlenku nebo nadšení.

dovolit <co komu>
Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

přiblížit <co komu>
Přiblížit se rozumí zpřístupnit něco blíže, přinést to způsobem, aby to bylo srozumitelné nebo snadno pochopitelné.

rozběhnout se <komu> (naproti)
Udělat rychlý krok a vyběhnout k někomu rychle a bez zbytečných otázek.

odcizit <co komu>
Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.

spor
Spor je rivality, diskuse nebo konflikt mezi dvěma nebo více stranami o nějaké otázce.

oznamovat <co komu>
Oznamovat znamená sdělovat nějakou informaci ostatním lidem.

ukázat <komu>
Ukázat znamená poukázat na něco, co je viditelné, a ukázat to někomu jinému.

odporovat <komu>
Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

opatřit <co komu>
Opatřit: dát/poskytnout něco komu.

oznámit <co komu>
Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.

vzít <co komu>
Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.

vyhovět <komu>
Vyhovět znamená splnit požadavek nebo přání druhé osoby.

nahradit <co komu>
Nahradit: zaměnit něčí místo jinou osobou/věcí; zastoupit koho/co.

dávat přednost <komu n. čemu>
Dávat přednost znamená preferovat, upřednostňovat nebo dát přednost někomu nebo něčemu.

zanechat <co komu>
Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.

uložit <co komu>
Uložit znamená přidělit nebo dát někomu něco pro uchování.

vytknout <co komu>
Vytknout někomu něco znamená poukázat na jeho chyby nebo připomenout nedostatky.

navlékat <co komu>
Navlékat znamená oblékat někomu něco nebo něčímu neco připínat, připevňovat, vkládat.

posmívat se <komu>
Posmívat se znamená se znevažujícím způsobem smát nebo se vysmívat.

nabít <komu>
Nabít znamená předat nebo doplnit něčemu energii nebo informace. V kontextu mezi lidmi znamená nabít někomu motivaci, energii nebo odvahu.

dát úplatek <komu>
Dát úplatek: vyplatit peníze nebo dárek výměnou za nezákonnou výhodu.

stávat se podobným <komu>
Stát se podobným znamená postupně adoptovat podobné postoje, názory nebo chování.

utít <komu> (řeč)
Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.

vyhlásit <komu> (válku)
Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

ukrást <co komu>
Ukrást: vzít někomu cizí věc bez jeho souhlasu nebo bez právního důvodu.