Smýšlet - synonyma
Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu smýšlet.
Význam: Smýšlení je proces vytváření myšlenek, kombinování informací, racionálního uvažování a uvažování o nás samých a o světě kolem nás.
soudit <jak>
Soudit znamená vyhodnotit, analyzovat a posuzovat situace nebo informace.
mít názor
Mít názor: mít vlastní, odlišný názor nebo myšlenku na nějaké téma.
mínit
Mínit znamená myslet, mít v úmyslu nebo zamýšlet plánovat nebo usilovat o něco.
zamýšlet <s kým>
Zamýšlet znamená přemýšlet o něčem společně s někým.
rozsuzovat (spor)
Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.
odsuzovat (zločince)
Odsoudit, to je soudním procesem udělit trest konkrétnímu člověku za porušení zákonů.
posuzovat
Posuzovat znamená zhodnotit, zvážit, zkoumat, analyzovat a porovnávat informace.
myslit
Myslit - proces uvažování, který vede k pochopení, vytváření pojmů a vyvozování závěrů.
usuzovat
Usuzovat znamená vyvozovat závěry ze skutečností, důkazů nebo argumentů.
přisuzovat <komu> (osud)
Přisuzovat osud
Podobná synonyma
ztížit <co komu>
Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.
posmívat se <komu>
Smát se na úkor někoho jiného.
dát <komu> (titul)
Udělit někomu titul či jinou poctu.
vyhulit <ho komu>
Vyhulit, vyjádření zastaralým slovníkem, znamená vyprovokovat, rozčílit či pobouřit.
dávat <komu> (požehnání)
Dávat
mít názor <na co>
Mít názor
pomoci <komu>
Pomoci: poskytovat někomu podporu nebo asistenci.
pravdivý názor
Názor, který je založen na faktech a je pravdivý.
spor
Spor je souboj dvou nebo více stran o dosahování něčího cíle nebo účelu, obvykle se souhlasem obou stran.
svěřit <co komu>
Svěřit znamená předat někomu moc nebo odpovědnost nad něčím.
posuzovat <co>
Posuzovat znamená zkoumat a hodnotit, aby bylo možné odvodit nějaké závěry.
zašeptat <co komu>
Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.
štvát <proti komu>
Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.
překážet <komu>
Překážet: představovat přítěž nebo bránit činu, úkolu nebo cíli.
domlouvat <komu>
Domlouvat
nechat <co komu>
Nechat
složitý (osud)
Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.
nastávat (spor)
Nastávat znamená nastupovat, začínat nebo dostávat se do stavu, situace nebo okolností.
poslat <co komu>
Poslat: předat (něco) komu; předat (něco) z jednoho místa na druhé.
jevit se <komu co jak>
Ukázat se / projevit se někomu jako něco ("jevit se
odplatit <co komu>
Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.
osud
Osud je nesmyslný náhodný proud událostí, které ovlivňují naše životy. Představuje to, co nemůžeme změnit, i když se snažíme.
vytmavit <co komu>
Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.
odpírat <co komu>
Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.
zbývat <co komu>
Zbývat: zůstávat, přetrvávat, zůstat nedotčený, být k mání.
zasáhnout <proti komu>
Zasáhnout
ukázat <co komu>
Ukázat
dát komu za vyučenou
Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.
vrazit <komu> facku
Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.