Myslit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu myslit.
Význam: Myslit - proces uvažování, který vede k pochopení, vytváření pojmů a vyvozování závěrů.
přemýšlet
Přemýšlet znamená analyzovat a zvažovat informace, které máme, abychom dosáhli závěru nebo odpovědi.
uvažovat
Uvažovat znamená analyzovat, srovnávat a zvažovat informace, aby se dosáhlo závěru nebo rozhodnutí.
přemítat
Přemítat znamená klást si otázky, vyvíjet úvahy a uvažovat o něčem.
hloubat
Hloubat znamená hloubkově analyzovat a přemýšlet o něčem, aby bylo pochopeno.
dumat
Dumat je proces zkoumání nebo uvažování o něčem; přemýšlení, snažící se porozumět nebo analyzovat.
mínit
Mínit znamená myslet či jednat s úmyslem, mít na mysli nebo zamýšlet.
domnívat se
Domnívat se je myšlenka, že je něco pravděpodobné, ale není to jisté.
mít za to
Mít za to znamená mít názor nebo předpoklad, že něco je pravdivé nebo je přesně tak, jak si myslíte.
představovat si
Představovat si znamená vytvářet si obrazy, myšlenky nebo situace ze svého vnitřního světa.
soudit
Soudit znamená odhadnout, zhodnotit, posoudit nebo vyvodit závěr.
usuzovat
Usuzovat znamená vyvozovat závěry z dříve získaných informací a vytvářet si tak svůj vlastní názor.
zamýšlet <co jak>
Zamýšlet se: přemýšlet, uvažovat nad čím, analyzovat pozorně a systematicky.
snažit se <o co>
Snažit se: usilovat o dosažení cíle; úsilím, prací, vytrvalostí dosáhnout požadovaného výsledku.
usilovat
Usilovat znamená systematicky a úporně pracovat za účelem dosáhnout cíle.
rozsuzovat (spor)
Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.
odsuzovat (zločince)
Odsoudit, to je soudním procesem udělit trest konkrétnímu člověku za porušení zákonů.
posuzovat
Posuzovat znamená zhodnotit, zvážit, zkoumat, analyzovat a porovnávat informace.
smýšlet
Smýšlení je proces vytváření myšlenek, kombinování informací, racionálního uvažování a uvažování o nás samých a o světě kolem nás.
přisuzovat <komu> (osud)
Přisuzovat osud
Podobná synonyma
přisuzovat
Přisuzovat znamená přiřazovat něčemu určitou hodnotu, vlastnost nebo funkci.
dlužit <co komu>
Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.
povstat <proti komu>
Povstat
nabít <komu>
Nabít (komu): dát člověku příležitost, případně podporu, aby mohl/a dosáhnout úspěchu.
vrazit <komu> facku
Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.
radit <co komu> (tajně)
Radit znamená nabízet názor nebo radu, aby se pomohlo druhému rozhodnout, co je pro něj nejlepší.
říci <co komu>
Říci
trpět <co komu>
Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.
ulehčit <komu>
Ulehčit
brát <komu> (povolení)
Brát
snažit se získat <co>
Snažit se získat: usilovat o dosažení cíle, být odhodlaný a vytrvalý.
vykázat <komu> (místo)
Vykázat
nadběhnout <komu>
Rozhodnout se rychle a předběhnout ostatní v něčem, čemu člověk předchází.
znechucovat <co komu>
Znechucovat (komu) znamená vyvolávat u někoho odpor, nesympatie nebo odmítání.
zaručit <co komu>
Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.
započítat <co komu>
Započítat znamená zahrnout do počítání, připočíst k něčemu.
spor
Boj, bitva nebo soutěž o něčem; jedna strana se snaží porazit druhou, aby dosáhla svého cíle.
nahradit <co komu>
Vyměnit jednu věc nebo osobu za druhou; nahrazovat.
nadržovat <komu>
Nadržovat je chování, při kterém se někomu dávají neoprávněné výhody nebo úlevy.
zavděčit se <komu>
Udělat něco, čím se dotyčné osobě zavděčíme, abychom jí projevili naši vděčnost.
ukrást <co komu>
Ukrást
být na škodu <komu>
Být na škodu znamená ublížit někomu nebo něčemu, způsobit škodu nebo škodlivý dopad.
znít <komu> (v uších)
Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.
ztížit <co komu>
Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.
ubližovat <komu>
Ubližovat
vzepřít se <komu>
Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.
usilovat <o co>
Usilovat znamená snažit se opakovaně a vytrvale o něco. Jedná se o úsilí vynaložené směrem k nějakému cíli, který se snažíme dosáhnout.
nestačit <komu>
Nestačit
nedovolit <co komu>
Nedovolit: označuje tak zakázat něco komu nebo něčemu.