Myslit - synonyma

přemýšlet

Přemýšlet znamená analyzovat a zvažovat informace, které máme, abychom dosáhli závěru nebo odpovědi.

uvažovat

Uvažovat znamená analyzovat, srovnávat a zvažovat informace, aby se dosáhlo závěru nebo rozhodnutí.

přemítat

Přemítat znamená klást si otázky, vyvíjet úvahy a uvažovat o něčem.

hloubat

Hloubat znamená hloubkově analyzovat a přemýšlet o něčem, aby bylo pochopeno.

dumat

Dumat je proces zkoumání nebo uvažování o něčem; přemýšlení, snažící se porozumět nebo analyzovat.

mínit

Mínit znamená myslet či jednat s úmyslem, mít na mysli nebo zamýšlet.

domnívat se

Domnívat se je myšlenka, že je něco pravděpodobné, ale není to jisté.

mít za to

Mít za to znamená mít názor nebo předpoklad, že něco je pravdivé nebo je přesně tak, jak si myslíte.

představovat si

Představovat si znamená vytvářet si obrazy, myšlenky nebo situace ze svého vnitřního světa.

soudit

Soudit znamená odhadnout, zhodnotit, posoudit nebo vyvodit závěr.

usuzovat

Usuzovat znamená vyvozovat závěry z dříve získaných informací a vytvářet si tak svůj vlastní názor.

zamýšlet <co jak>

Zamýšlet se: přemýšlet, uvažovat nad čím, analyzovat pozorně a systematicky.

snažit se <o co>

Snažit se: usilovat o dosažení cíle; úsilím, prací, vytrvalostí dosáhnout požadovaného výsledku.

usilovat

Usilovat znamená systematicky a úporně pracovat za účelem dosáhnout cíle.

rozsuzovat (spor)

Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.

odsuzovat (zločince)

Odsoudit, to je soudním procesem udělit trest konkrétnímu člověku za porušení zákonů.

posuzovat

Posuzovat znamená zhodnotit, zvážit, zkoumat, analyzovat a porovnávat informace.

smýšlet

Smýšlení je proces vytváření myšlenek, kombinování informací, racionálního uvažování a uvažování o nás samých a o světě kolem nás.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

mít spor <s kým>

Mít spor je hádka nebo konflikt mezi dvěma lidmi nebo skupinami.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená naznačit, že se něco děje, nebo očekávat, že se něco stane. To se často děje nevyřčenou formou.

znesnadnit <co komu>

Znesnadnit: ztížit situaci nebo proces komu.

spor

Spor je boj (soutěžní či diskusní) o něčem, kde se obě strany snaží prosadit svůj názor či řešení.

pomoci <komu>

Pomoci někomu znamená věnovat čas nebo úsilí k uspokojení jeho potřeb.

nabít <komu>

Dát někomu (např. energii, znalosti, motivaci) zdroje, aby byl schopen určitou činnost provádět.

hnusit se <co komu>

Hnusit se: představovat si něco odporuplného, nechutného nebo odpudivého o někom nebo něčem.

usilovat <o co>

Usilovat znamená snažit se o dosažení něčeho, s maximálním úsilím se snažit o nějaký cíl.

oznámit <co komu>

Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.

mít důvěru <ke komu>

Mít důvěru ke komu znamená věřit v jeho schopnosti, čestnost a štěstí. Znamená podporovat a být věrný.

přimykat se <ke komu>

Přimykat se k něčemu znamená dělat všechno pro dosáhnutí toho cíle, ale zároveň se plně podřídit tomu, kdo má větší moc.

snažit se uhodnout

Pokusit se dosáhnout určitého cíle, vynaložit úsilí pro dosažení výsledku.

odporovat <komu>

Odporovat znamená bránit se, mluvit proti, čelit nebo se postavit proti .

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

zatelefonovat <komu>

Volat někomu na telefon.

povídat <co komu>

Mluvit s někým o čemkoli, obvykle o zážitcích, plánech nebo názorech.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

vykrást <komu> (byt)

Vykrást byt někoho: odcizit majetek z cizího domu silou nebo podvodem.

dávat <komu> (cenu)

Přidělit někomu cenu nebo ocenění za úspěch, výkon nebo zásluhy.

svědčit <komu> (zdraví)

Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.

posuzovat rukopis

Posuzování rukopisu: analyzování psaní a případného stylu, charakteristických rysů pro určení autorství, původu nebo pravosti textu.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

být podřízen <komu>

Být podřízen znamená poslouchat a plnit příkazy někoho, kdo je nad námi ve struktuře moci.

nedovolit <co komu>

Nedovolit: označuje tak zakázat něco komu nebo něčemu.

radit <komu>

Radit je dávat návody, doporučení, rady, zkušenosti či poučení pro jiné.

znechucovat <co komu>

Znechucovat (komu) znamená vyvolávat u někoho odpor, nesympatie nebo odmítání.