Skončit - synonyma

zakončit

Ukončit, dokončit, završit, zkončit.

ukončit

Ukončit znamená ukončit činnost, proces nebo dokončit činnost do konce.

začít

Začít znamená začít s něčím, začít s prací, začít s činností nebo procesem.

zemřít

Zemřít znamená ukončit život; fyzické i psychické utrpení; symbolizuje konec existence a počátek nového života.

zahynout

Zahynout znamená umírat, ztratit život.

skoncovat <s čím>

Ukončit, dokončit, zakončit; např. činnost, proces, časový úsek, práci apod.

ukončit <co>

Ukončit znamená dokončit, ukončit, uzavřít nebo ukončit činnost.

zrušit

Zrušit znamená odstranit nebo zlikvidovat něco, co je platné, existující nebo schválené.

vyřídit

Vyřídit znamená vyřešit, vyřízením se dosáhne konečného řešení.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

zavraždit

Zavraždit: zabití člověka; vražda.

odpravit

Odpravit znamená vyřídit, dodělat, dokončit nebo dokončovat nějakou činnost nebo úkol.

oddělat

Oddělat znamená odstranit překážku, odloučit se, odpojit se nebo odříznout.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

vyhladit

Vyhladit znamená zcela odstranit, zbavit se čeho nebo čeho zploštit nebo zředit.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout osobu nebo skupinu.

postrašit <koho>

Postrašit - vyvolat ve druhé osobě strach nebo obavy.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

zvolit <koho>

Zvolit je výběr určitého člověka či věci z více možností.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

dopadat <co na koho>

Dopadat znamená narážet nebo působit na někoho nebo něco, takže dopadat na někoho znamená mít vliv na jeho myšlení, jednání nebo emoce.

šťourat <do koho>

Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

vybídnout <koho k čemu>

Pozvat, aby se daná osoba zapojila do něčeho, co jí je nabídnuto.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si z možností něco nebo někoho, zvolit na základě vlastních preferencí.

shromáždit se <kolem koho>

Shromáždit se kolem někoho znamená sebrat se a seskupit se okolo něj, abyste mu vyjádřili podporu, respekt či úctu.

ohrožovat <koho>

Ohrožovat znamená ublížit, nebo poškodit někoho nebo něco.

zabít

Zabít je udělení smrti nebo nezvratného poškození jedinců nebo skupiny lidí.

plísnit <koho>

Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.

ochránit <koho n. co>

Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.

ubezpečovat <koho>

Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

podplatit <koho>

Podplatit znamená přesvědčit člověka k provedení nezákonného nebo nepoctivého jednání za úplatu.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

poslechnout <koho>

Slyšet a vyhovět žádosti, požadavkům nebo názorům dané osoby.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

zachytit <koho>

Zachytit znamená chytit, držet nebo uchopit danou osobu.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

vynutit <co z koho>

Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.

zastrašovat <koho>

Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.