Rozbít - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu rozbít.
Význam: Rozbít znamená rozdělit na menší části nebo rozdrtit.
roztlouci (nádobí)
Roztlouci znamená rozbití něčeho, obyčejně nádobí, pomocí násilí, aby se zničilo či zmenšilo na malé kousky.
roztříštit
Roztříštit znamená násilně rozdělit na menší části nebo rozdrtit.
rozbořit
Rozbořit znamená zničit, demolovat, zbourat nebo zpříčit stavbu.
zmařit (jednání)
Zmařit znamená zrušit, zahodit, zneplatnit nebo znemožnit, aby činnost měla nějaký účinek.
zničit
Zničit: způsobit trvalou a nevratnou ztrátu nebo škodu; zničit úplně a dokonale.
roztrhat (boty)
Roztrhat znamená fyzicky rozdělit na menší části. U bot se jedná o trhání stehu a rozdělení boty na části.
rozlámat
Rozlámat: rozdělit na menší části; rozštěpit, rozdrtit.
postavit (tábor)
Postavit tábor znamená vybudovat stanoviště, kde se lidé mohou schovat, spát a užívat volného času.
zřídit
Zřídit - ustanovení něčeho, vyřízení všech potřebných administrativních úkonů k uskutečnění něčeho.
utábořit se
Utábořit se znamená ustavit si na nějakém místě stan, postavit střechu nad hlavou pro přespání.
vystřílet
Vystřílet znamená úplně vystřelit nebo vystřelit co nejvíc střel, aby byl cíl dosažen.
pobít (všechny)
Pobít znamená fyzicky či psychicky poškodit, zabít nebo zničit.
poškodit <co>
Poškodit: učinit něco nefunkčním nebo ztratit jakoukoli kvalitu.
vytlouci (okna)
Vytlouci znamená vybít, vymlátit, rozbít nebo vypáčit okna.
vymlátit
Vymlátit: fyzicky napadnout nebo zmáčknout někoho, tvrdě a intenzivně bít; případně, intenzivně se s něčím zabývat.
vyplenit
Vyplenit znamená zpustošit území, opustit nebo zničit budovy a majetek.
vydrancovat
Vydrancovat znamená zbavit něco jeho obsahu nebo hodnoty, často násilím.
vyjmout náboj
Vyjmout náboj znamená odstranit, odebírat nebo odpojit náboj, např. z děla nebo zbraně.
nabít
Nabít znamená doplnit napětí baterie nebo akumulátoru, zásobit energií a umožnit tak provozování zařízení.
Podobná synonyma
zmařit
Zmařit znamená zničit, zrušit nebo zabránit úspěšnému dokončení něčeho.
roztrhat
Roztrhat: fyzicky rozdělit na menší části nebo roztříštit něco silou.
zničit <koho>
Zničit
sklidit (nádobí)
Uložit nádobí do skříně/myčky po ukončení používání.
nádobí
Nádobí jsou předměty používané k uchovávání, servírování a konzumaci potravin.
obnosit (boty)
Obnosit znamená nosit boty tak dlouho, až se začnou opotřebovávat.
nabít <komu>
Nabít
rozbořit (dům)
Demolovat, zničit, zbořit, rozpadnout se.
jednání
Činnost, kterou člověk provádí, aby dosáhl svého cíle; činnost, kterou člověk dělá, aby dospěl k výsledku.
vymlátit se
Vymlátit se znamená úplně vysilovat se fyzicky nebo psychicky, vyčerpat se úplně.
zničit (výbuchem)
Zničit: zcela zničit, zničit úplně, zničit výbuchem.
pracovní tábor (sovětský)
Pracovní tábor (sovětský): místo, kde se vězní, pracují a vykonávají tresty lidé přinuceni totalitními režimy.
zničit <koho n. co>
Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.
vytloukat (okna)
Vytloukat okna znamená fyzicky je rozbít pomocí násilného úderu, aby bylo možné se dovnitř dostat.
zřídit si (podnik)
Zřídit si podnik znamená založit a provozovat komerční činnost za účelem získání zisku.
volnost jednání
Volnost jednání je schopnost jednat a projevovat se podle svých přesvědčení bez cizího dohledu nebo omezení.
vyjmout (ze souvislosti)
Vyjmout znamená odstranit, oddělit nebo odpojit něco od ostatního.
zničit (ponožky)
Zničit: roztrhat, poškodit nebo zničit nevratně.
poškodit (autoritu)
Oslabit, poškozit nebo zpochybnit autoritu nebo důvěru.
vyplenit (vesnici)
Vyplenit znamená okrást o majetek, zabít obyvatele a zničit celou vesnici.
postavit (dům)
Vybudovat, stavět, postavit dům; vytvořit trvalou stavbu, která bude sloužit jako bydlení.
postavit se (na nohy)
Posadit se na nohy a zvednout se, aby člověk mohl stát a chodit.
postavit se (na čí stranu)
Postavit se (na čí stranu): přijmout postoj či stanovisko, které je v souladu s něčím, co si člověk váží/podporuje.
postavit se (před soud)
Postavit se před soud: stát se obžalovaným, zodpovídat se z obvinění a případně čelit trestu.
cvičný (náboj)
Cvičný náboj je náboj bez střeliva, který slouží k trénování a zkušebnímu zaměřování zbraní.
orosovat se (okna)
Mytí okenních tabulí vodou a saponátem, aby byla okna čistá.