Pobít (všechny) - synonyma

vystřílet

Vystřílet znamená úplně vystřelit nebo vystřelit co nejvíc střel, aby byl cíl dosažen.

poškodit <co>

Poškodit: učinit něco nefunkčním nebo ztratit jakoukoli kvalitu.

zničit

Zničit znamená úplně zničit, zcela zničit, zničit dokonale.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části nebo rozdrtit.

vytlouci (okna)

Vytlouci znamená vybít, vymlátit, rozbít nebo vypáčit okna.

vymlátit

Vymlátit: fyzicky napadnout nebo zmáčknout někoho, tvrdě a intenzivně bít; případně, intenzivně se s něčím zabývat.

vyplenit

Vyplenit znamená zpustošit území, opustit nebo zničit budovy a majetek.

vydrancovat

Vydrancovat znamená zbavit něco jeho obsahu nebo hodnoty, často násilím.

vyjmout náboj

Vyjmout náboj znamená odstranit, odebírat nebo odpojit náboj, např. z děla nebo zbraně.

nabít

Nabít znamená doplnit napětí baterie nebo akumulátoru, zásobit energií a umožnit tak provozování zařízení.

vymlátit se

Vymlátit se znamená úplně vysilovat se fyzicky nebo psychicky, vyčerpat se úplně.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

vydrancovat (vesnici)

nabít <komu>

Nabít znamená předat energii nebo silný pocit.

vyhlížet (z okna)

Vyhlížet znamená dívat se z okna a hledat něco, co není vidět okamžitě.

poškodit

Ublížit, způsobit škodu, zničit, způsobit újmu nebo zranit.

zničit (závit)

Zničit závit znamená odstranit požadovanou geometrii závitu.

zatlouci (okna)

Zatlouci znamená pomocí kladívka upevnit okenní kování tak, aby okno bylo pevně uzamčeno.

vyplenit (vesnici)

Vyplenit = zotročit, zničit, okradnout a opustit místo.

vyjmout <co>

Vyjmout znamená odstranit nebo odebrat určitou věc.

rozbít se (v autě)

Rozbít se ve vozidle znamená havarovat, dojít si na vozidle škody a často i zranění.

náboj

Náboj je druh energie, který může být obsažen v částici, atomu nebo molekule.

vkládat náboj (do pušky)

Vkládat náboj do zbraně: připojit střelivo do zbraně, aby bylo připraveno k výstřelu.

vložit náboj (do pušky)

Vložení náboje do pušky je proces zavedení náboje do komory zbraně, aby bylo možné vystřelit.

zničit <co>

Zničit: fyzicky či psychicky zničit či destruovat; poškodit nebo zmařit.

naklonit se (z okna)

Naklonit se z okna je umělecky vyjádřit, že se člověk podívá ven z okna.

rozbít (nádobí)

Rozbít nádobí znamená roztříštit ho na drobné kousky.

rozbít (na kousky)

Rozbít znamená rozdělit na menší části, roztříštit na kousky.

rozbít se

Rozbít se znamená rozdělit nebo rozrušit něco, např. materiál nebo strukturu, silou.

zničit (požár)

Zničit: zcela zničit, zlikvidovat, zmařit; v případě požáru: způsobit značnou materiální škodu.