Prvotní - synonyma
Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu prvotní.
Význam: Prvotní: Původní, základní, nejdříve existující.
původní
Původní: počátek nebo základ; původ, zdroj.
neodvozený
Neodvozený se odkazuje na slovo, které není vyrobeno z jiného slova. Je to slovo původního původu, které není derivátem jiného slova.
výchozí
Výchozí znamená počáteční, začínající nebo základní.
sekundární
Sekundární může znamenat sekundární účel, důležitost, informace nebo následky.
hlavní
Hlavní znamená nejdůležitější, nejvyšší, primární, nejvýznamnější nebo zásadní.
základní
Základní: nejdůležitější, nejzákladnější; základ, na kterém může být postaveno cokoliv dalšího.
první
První znamená nejdříve nebo nejstarší.
primární
Primární je to, co je nejdůležitější, nejzákladnější, nebo nejprve pořízené.
počáteční
Počáteční se vztahuje k něčemu, co je na začátku; je to první, iniciální část čehosi.
Podobná synonyma
první část, díl, oddíl
Část: část celku; část předmětu, činnosti nebo myšlenky; část jednotky.
pojem (základní)
Pojem je slovo nebo fráze, které označuje konkrétní věc, koncept, proces nebo kombinaci všech těchto věcí.
základní část
Základní část je nezbytnou součástí nějakého funkčního celku, jehož účel je základem pro vytváření dalších částí.
hlavní myšlenka
Hlavní myšlenka je základní myšlenka nebo myšlenka, která je obsažena ve větě nebo v textu a která vyjadřuje jeho smysl.
základní tvar slova
Základní tvar slova je nejběžnější podoba slova, ve které se nejčastěji objevuje ve slovnících.
hlavní chodba
Hlavní chodba je hlavní prostor nebo průchod v budově, který se obvykle používá k přístupu do jiných místností.
základní (číslovka)
Základní: základní se odkazuje na nezbytné, základní, nezbytné nebo důležité informace, informace nebo věci.
první uvedení díla
První uvedení díla je označení pro datum, kdy se dílo poprvé objeví veřejně.
první obratel (krční)
První obratel, také známý jako krční obratel, je první z obratlů v páteři, která je umístěna mezi krčním a hrudním obratlem.
první stupeň (klasifikace)
První stupeň je nejnižší úroveň klasifikace, která se obvykle vztahuje k základním nebo elementárním konceptům.
zřejmý na první pohled
Zřejmý: jasný, zjevný, patrný, očividný, prokazatelný, nezpochybnitelný, jednoznačný.
původní (smysl)
Původní: vznik, počátek.
původní dílo (výtvarné)
Původní dílo je originální umělecké dílo vytvořené autorem bez použití cizích prvků.
hlavní herec
Hlavní herec je hlavní postava ve filmu, televizním seriálu nebo divadelní hře. Je to ten, kdo je středem dění a odehrává nejvíce scén.
hlavní myšlenky
Hlavní myšlenka je stěžejní myšlenka nebo pointa, která je obsažena v nějakém textu nebo příběhu.
první místo
První místo je umístění na nejvyšší příčce, bývá nejvyšším oceněním pro ty, kteří dosáhli nejlepšího výsledku.
první třída (gymnázia)
První třída je první ročník v gymnáziu, kde studenti začínají svůj vzdělávací program.
první stupeň
První stupeň je nejnižší úroveň v systému vzdělávání, která se obvykle týká základního vzdělávání.
hlavní skupina
Hlavní skupina je největší skupina lidí ve skupinové dynamice, která se odlišuje od ostatních skupin menší velikosti.
úsilí (počáteční)
Úsilí je snažení se o dosažení něčeho, co je důležité. Je to vytrvalá práce, soustředění se a vytrvalost při dosahování cílů.
sled (první)
Sledování, zaznamenávání a zajišťování informací o poloze nebo pohybu osob, věcí nebo jiných objektů.
hlavní (nepřítel)
Hlavní nepřítel je úhlavní protivník, který je největším překážkou pro dosažení cíle.
základní myšlenka
Základní myšlenka je základní myšlenkový koncept, který je podstatou nebo východiskem něčeho.
hlavní (přednáška)
Hlavní: nejdůležitější, nejvyšší, vedoucí.
být první
Být první znamená mít přednost, být nejlepší, mít vůdčí roli a být uznáván.
první známka
První známka je obecný výraz pro nejprve zaznamenanou a nejstarší formu právní kontrakce. Označuje první doklad o uzavření kontraktu, smlouvy či jiné právní dohody.
výchozí (stav)
Výchozí stav je počáteční podmínka nebo situace, která je obvykle základem pro následné změny.
první pád
První pád je gramatický čas, ve kterém se hovoří o někom nebo něčem jako o předmětu věty.