Facebook

Promrhat (majetek) - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu promrhat (majetek).

Význam: Promrhat znamená přežírat, obětovat, utrácet či ztratit majetek nebo peníze.

poházet (květy)

Poházet znamená obložit nebo zdobit něco květinami, listy nebo jinými přírodními materiály.

porozhazovat

Rozdělení, rozdávání nebo roztroušení něčeho mezi více lidí nebo míst.

posbírat

Posbírat znamená seskupit nebo sbírat různé předměty nebo informace společně.

promarnit

Promarnit znamená prohloupit nebo nevyužít příležitost, ztratit či zneužít nějaký přínosný čas, prostředky nebo příležitost.

rozbít (kůlnu)

Rozbít znamená roztrhnout, rozdrtit nebo rozdělit na menší části. V případě kůlny to znamená roztrhnout její stěny nebo rozdělit ji na části.

zničit

Zničit znamená zcela zničit, zrušit, zahladit nebo zničit úplně.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat rozrušení, vztek nebo hněv.

vyvést z míry

Vyvést z míry znamená způsobit obrovskou změnu nebo zmatení.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

pokazit si to <u koho>

Pokazit si to znamená provést něco, co se nepovede a následně způsobit škodu nebo ostudu dotyčné osobě.

Podobná synonyma

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

vybavovat <koho čím>

Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená omezit jeho svobodu pohybu a vzít jeho práva.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.

zabavit <koho čím>

Zabavit: provést něco, co je zábavné a užitečné, aby se dotyčný zasmál a trávil čas s ostatními.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

pobodat <koho> (vosy)

Pobodat vosy znamená udeřit je jejich bodnutím.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

hodnotit <koho n. co>

Hodnotit je posuzovat a vyjadřovat názor na něčí činy, výkony nebo jiné věci.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

podporovat <koho>

Podporovat znamená dávat mu oporu, pomáhat jim a poskytovat jim prostředky, aby mohli dosáhnout svých cílů.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

ohodnotit <koho n. co>

Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.

velebit <koho>

Velebit je sloveso označující chválu, uznání nebo oslavu někoho či něčeho.

ošetřit <koho>

Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

mámit <co z koho>

Mámit je vyvolat u někoho pocit, který není autentický nebo je založen na nesprávných informacích.

chránit <koho>

Chránit znamená ochraňovat, dbát o bezpečí a zdraví někoho.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

otírat se <o koho>

Otírat se znamená upínat pozornost, aby se získal něčí přízeň nebo pozornost.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.