Přemlouvat <koho> - synonyma

utíkat

Utíkat znamená běžet rychle, často z místa nebo situace, která je zdrojem stresu, nebezpečí nebo nepohody.

běžet

Běžet znamená pohybovat se rychle a hbitě, obvykle pohybovat nohama po povrchu. Může to být konkurenční sport nebo jen běžná fyzická aktivita.

ujíždět

Ujíždět znamená odjíždět rychlým tempem, nebo v situaci, kdy někdo uniká před něčím nebo někým.

řítit se

Řítit se znamená rychle se pohybovat, někdy se také používá pro rychlé a nekontrolované pohyby.

hnát se

Hnát se znamená usilovat o něco s velkou intenzitou, velmi rychle a pečlivě.

pádit

Pádit je rychle běžet nebo jít, obzvláště ve stresující nebo naléhavé situaci.

upalovat

Upalovat znamená trestat osobu upálením na hranici smrti.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.

upomínat <koho>

Upomínat znamená vyžadovat, aby se někdo držel svých slibů nebo aby dodržel nějaké povinnosti.

pobízet

Pobízet znamená naléhat na někoho aby něco udělal, obvykle aby to udělal rychleji nebo lépe.

ukecávat

Ukecávat je neformální výraz pro vyjednávání a přesvědčování ostatních, aby dělali něco, co chcete.

oslovit <koho>

Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.

osvobodit <koho>

Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

zasypat <koho>

Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

ohodnotit <koho n. co>

Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.

ztrestat <koho>

Ztrestat: udělit někomu trest za provedenou nezákonnou činnost, nebo za porušení pravidel.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

balamutit <koho>

Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat znamená ponižovat a očerňovat někoho, aby jeho sebeúcta byla poškozena.

chystat se <na koho>

Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

dotknout se <koho>

Dotknout se znamená fyzicky nebo emocionálně tohoto člověka oslovit nebo se s ním setkat.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

přejímat <od koho> výsledky

Přejímat znamená přijmout výsledky v daném čase od určité osoby nebo instituce.

odbýt <koho>

Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

uctívat <koho>

Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.

smířit <koho s kým>

Smířit se: navázat klidný vztah po vzájemném odpuštění a přijetí odlišných názorů.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

hubovat <koho>

Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.