Poznamenat - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu poznamenat.
Význam: Poznamenat znamená komentovat, upozorňovat, vzpomínat nebo zaznamenávat.
zapsat (jména)
Zapsat: zaznamenat, zapsat, zaznamenat do záznamu, zapsat na papír.
zaznamenat
Zaznamenat znamená zapsat nebo zaznamenat údaje nebo informace do paměti.
připomenout
Připomenout znamená připomínat, přivolat si na mysl něco, co už bylo zapomenuto.
zmínit se
Zmínit se znamená vzpomenout si na nějakou osobu, věc nebo událost a zmínit je ve větě.
podotknout
Podotknout znamená přidat k něčemu další myšlenku, poznámku nebo komentář.
glosovat
Glosovat znamená vyjadřovat názor na něčí slova nebo myšlenky. Je to forma komentáře nebo kritiky.
označit (karty)
Označit znamená identifikovat, označit nebo vyznačit karty tím, že je zaškrtnete, zbarvíte nebo označíte jiným způsobem.
poznačit
Označit, zaznamenat; potvrdit či zdůraznit něčí činy či názory.
postihnout (nemoc)
Postihnout (nemoc) znamená onemocnět, nakazit se danou nemocí nebo mít ji jako diagnózu.
zasáhnout
Zasáhnout znamená zasáhnutím nebo účinkem ovlivnit či změnit něco nebo někoho.
označkovat (zločince)
Označkovat znamená označit nebo identifikovat zločince čímkoliv, co jej odlišuje od ostatních.
ocejchovat
Ocejchovat znamená posuzovat a hodnotit něco podle určitých kritérií.
upozornit <koho na co>
Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.
upamatovat
Vytvořit si trvalou paměťovou záznam o něčem, provést si něco do paměti.
připamatovat
Zapamatovat si něco, dobře si to zapamatovat, čímž se dosáhne trvalého uchování informací v paměti.
dodat <co>
Poskytnout, dodávat; dát něco, co někomu patří nebo co je potřeba.
zmínit se <o čem>
Zmínit se o čem znamená krátce a stručně zmínit danou věc.
upomenout
Upomenout znamená připomenout někomu něco, co se ještě nesplnilo, nebo varovat před následky, které mohou nastat.
Podobná synonyma
napadnout <koho>
Napadnout
pustit <koho>
Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.
chránit <koho>
Chránit znamená ochraňovat, dbát o bezpečí a zdraví někoho.
postihnout
Postihnout znamená dopadnout na něčí činy výraznou sankcí, často finanční nebo trestní.
využít <koho>
Využít
trápit <koho s čím>
Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.
svatořečit <koho>
Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.
oblbovat <koho>
Oblbovat
přestávat dbát <o koho n. co>
Přestávat dbát: zapomínat, nevšímat si, ignorovat osobu nebo věc.
uhnat <koho>
Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.
dodat zbraně <komu>
Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.
uvidět <koho>
Uvidět
trápit <koho> (strach)
Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.
uklidnit <koho>
Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.
vytrhovat <koho>
Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.
ovládnout <koho> (vztek)
Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.
zaplatit <za koho>
Zaplatit
křičet <na koho>
Křičet
označit
Označit znamená označit něco jako jedinečné; identifikovat jeho charakteristiky; rozlišit je od ostatních.
hněvat se <na koho>
Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost
zlobit <koho co>
Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.
vydráždit <koho>
Vyvolat/rozvířit emoce, podráždění nebo hněv/zlost u někoho.
dozírat <na koho>
Dozírat na někoho znamená bedlivě sledovat jeho činy a pohyby.
nemoc
Nemoc je stav, kdy člověk trpí fyzickým či duševním onemocněním, které snižuje jeho fyzickou nebo mentální schopnost fungovat.
vyčíhat <koho n. co>
Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.
parádit <koho>
Parádit se znamená chovat se sebevědomě, přehnaně se chlubit a zdůrazňovat svou pozici a schopnosti.
porážet <koho>
Porážet
požadovat výkon <od koho>
Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.
vyčerpávat <koho>
Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.
vyplavit <koho n. co>
Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.