Facebook

Přepadnout - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu přepadnout.

Význam: Přepadnout znamená fyzicky napadnout a zabrat něčí majetek nebo osobu.

osopit se

Osopit se znamená vzdát se odporu, přijmout situaci a užít si jí nebo se s ní smířit.

utrhnout se

Utrhnout se: odtrhnout se od něčeho, osvobodit se od omezení, zmocnit se své svobody.

rozkřiknout se

Rozkřiknout se znamená hlasitě a nahlas vykřiknout.

pustit se <do koho>

Pustit se do čeho: znamená začít se něčím zabývat, jít do toho s plným nasazením.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

napadnout

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky napadnout jedince nebo skupinu.

padnout přes (zábradlí)

Lehnout se přes zábradlí nebo se o něj opřít, aby se dostali na druhou stranu.

vypadnout

Vypadnout znamená odchod, vyřazení, vyhazov nebo vyloučení z něčeho.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

udeřit

Udeřit je silným fyzickým úderem nebo ránou způsobit bolest, zranění nebo poškození.

překvapit (vánice)

Překvapit znamená přijít nenadále nebo neočekávaně s něčím významným.

zaskočit

Zaskočit znamená překvapivě zasáhnout nebo reagovat na něco nečekaného.

Podobná synonyma

ohlídat <koho n. co>

Ohlídat znamená dohlížet na něco nebo na někoho a mít o to pečlivý dohled.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

pustit

Pustit znamená nechat nebo dovolit, aby něco proběhlo nebo se stalo, nebo aby něco nebo někdo odešel nebo odešel.

domlouvat se <na koho>

Domlouvat se znamená jednat a dojednat podmínky mezi dvěma stranami.

podporovat <koho>

Podporovat znamená poskytovat pomoc a podporu, aby dotyčná osoba mohla dosáhnout svých cílů.

prohnat <koho>

Prohnat znamená rychle projet, předjet nebo předběhnout alespoň s částečnou změnou směru.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

přijímat <koho>

Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

zatracovat <koho>

Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.

pověřit <koho čím>

Pověřit znamená svěřit někomu odpovědnost nebo autoritu, aby mohl provádět určité úkoly nebo činnosti.

zahřívat <koho n. co>

Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

vyšetřovat <koho>

Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.

křičet <na koho>

Křičet znamená volat na někoho s hlasitou a silnou intenzitou.

líbat <koho>

Líbat je fyzická a emocionální aktivita, která spočívá ve vzájemném polibku jednoho člověka na druhého.

dohonit <koho>

Dohonit znamená vyčerpat danou osobu ve vzdálenosti, kterou mezi sebou máte.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

potlačovat <koho>

Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.

dotírat <na koho>

Dotírat je trvalé a obtěžující připomínání, přesvědčování nebo vyžadování něčeho od někoho.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.