Právo - synonyma

oprávnění

Oprávnění je právo něco dělat nebo činit, které má někdo kvůli zákonu, smlouvě nebo jinému právnímu dokumentu.

koncese

Koncese je dohoda mezi vládou a soukromou společností o udělení práva na provozování určitého druhu podnikání.

povolení

Povolení je souhlas nebo schválení k provádění něčeho.

volnost

Volnost je stav, ve kterém člověk má svobodu smysluplně a bez omezení jednat.

odchylka

Odchylka je rozdíl mezi skutečným a očekávaným výsledkem, který lze vyjádřit číslem.

licenciát

Licenciát je akademický titul, který se uděluje po úspěšném absolvování bakalářského programu.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

právní důvod

Právní důvod je důvod, který poskytuje zákonnou ochranu nebo oprávnění k určité činnosti.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

obstarat (povolení)

Obstarat znamená získat, vyřídit nebo zařídit, například získat povolení.

převést (práva)

Převést znamená předat nebo přenést něčí práva na jinou osobu nebo organizaci. To může zahrnovat práva k majetku, právo na nárok nebo práva k něčemu jako je patent.

norma

Norma je obecně přijímané standardní norem pro určitou činnost, obecně akceptovaný požadavek nebo kritérium.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

volnost jednání

Volnost jednání je schopnost jednat a projevovat se podle svých přesvědčení bez cizího dohledu nebo omezení.

právní

Právní: vztahující se k právu; týkající se právních předpisů, principů a předpisů, které regulují lidské jednání a vztahy.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

bez povolení

Bez povolení: nelegální, nespravedlivé, nedovolené.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

získat volnost

Získat volnost znamená poznat svobodu a nezávislost, kterou dává volba dělat, co člověk chce, kdy chce a jak chce.

bez oprávnění

Bez oprávnění znamená bez povolení nebo dovolení; jedná se o akci, kterou člověk uskuteční bez příslušného souhlasu.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která jedná jménem jiné osoby a zastupuje její práva a zájmy.

fakulta

Fakulta je část vysoké školy, která provádí učení a výzkum v oboru a zajišťuje výuku akademických oborů.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.

potlačit (práva)

Potlačit znamená omezit nebo zabránit někomu ve vyjádření nebo uplatnění práv.

popírat práva

Popírat práva je odmítat nebo zpochybňovat něčí právo na svobodu, stejné zacházení nebo jiné základní lidské právo.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.