Právo - synonyma

oprávnění

Oprávnění je právo něco dělat nebo činit, které má někdo kvůli zákonu, smlouvě nebo jinému právnímu dokumentu.

koncese

Koncese je dohoda mezi vládou a soukromou společností o udělení práva na provozování určitého druhu podnikání.

povolení

Povolení je souhlas nebo schválení k provádění něčeho.

volnost

Volnost je stav, ve kterém člověk má svobodu smysluplně a bez omezení jednat.

odchylka

Odchylka je rozdíl mezi skutečným a očekávaným výsledkem, který lze vyjádřit číslem.

licenciát

Licenciát je akademický titul, který se uděluje po úspěšném absolvování bakalářského programu.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.

případ (právní)

Případ je situace, která je předmětem soudního řízení; je to jedna strana proti druhé straně, která se snaží dosáhnout výhod prostřednictvím právních argumentů.

převést (práva)

Převést znamená předat nebo přenést něčí práva na jinou osobu nebo organizaci. To může zahrnovat práva k majetku, právo na nárok nebo práva k něčemu jako je patent.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

norma

Norma je pravidlo, standard, kritérium nebo obecně akceptovaný požadavek.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

popírat práva

Popírat práva je odmítat nebo zpochybňovat něčí právo na svobodu, stejné zacházení nebo jiné základní lidské právo.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

právní důvod

Právní důvod je zákonem stanovená podmínka, která musí být splněna pro vyvolání právního účinku.

volnost jednání

Volnost jednání je schopnost jednat a projevovat se podle svých přesvědčení bez cizího dohledu nebo omezení.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

právní

Právní: zahrnující nebo se týkající práva nebo právním předpisům; představující právní postup nebo právní normu.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

bez oprávnění

Bez oprávnění znamená bez povolení nebo dovolení; jedná se o akci, kterou člověk uskuteční bez příslušného souhlasu.

vyřizovat (povolení)

Vyřizovat znamená získávat, zařizovat a dokončovat věci, jako například získat povolení.

podle práva

Právní význam slova je definice určitého pojmu s právními důsledky.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

instituce (právní)

Instituce je organizace s právním postavením, která má konkrétní cíl a úkoly.

fakulta

Fakulta je část vysoké školy, která provádí učení a výzkum v oboru a zajišťuje výuku akademických oborů.

potlačit (práva)

Potlačit znamená omezit nebo zabránit někomu ve vyjádření nebo uplatnění práv.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

bez povolení

Bez povolení: nelegální, nespravedlivé, nedovolené.