Facebook

Potlačovat (odpor) - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu potlačovat (odpor).

Význam: Potlačovat odpor znamená bránit nebo omezovat něčí schopnost odporovat, protestovat nebo se bránit.

bránit v dýchání <komu>

Bránit někomu v dýchání znamená zabránit mu ve volném a neomezeném dýchání.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

hasit (oheň)

Hasit znamená uhasit, zastavit šíření oheň prostřednictvím použití vody nebo jiných prostředků.

přemáhat (pláč)

Přemáhat pláč znamená potlačit emoce a nedovolit, aby se projevily.

tlumit

Tlumit znamená omezovat nebo potlačovat různé zvuky, vibrace nebo signály.

utajovat

Skrývat, ukrývat, zamlčovat, zatajovat informace nebo činy.

trýznit

Trýznit znamená používat fyzické nebo psychické síly k tomu, aby se ovládala, podrobovala nebo ničila jiná osoba.

trápit

Trápit znamená způsobovat fyzické nebo psychické utrpení, týrat nebo mučit.

vařit (v páře)

Vaření v páře je způsob zpracování potravin, kdy jsou jídla vařena ve vodě nebo ve vlhkém prostředí, zatímco v páře, aby se dosáhlo lepšího výsledku.

pohlcovat (zvuk)

Pohlcovat znamená absorbovat či utlumit zvuk.

Podobná synonyma

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

ubližovat <komu>

Ubližovat = Činit fyzické nebo psychické bolesti člověku nebo zvířeti.

shromáždit se <kolem koho>

Shromáždit se kolem někoho znamená sebrat se a seskupit se okolo něj, abyste mu vyjádřili podporu, respekt či úctu.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

vyfotografovat <koho>

Zaznamenat fotografií.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

donést se (zvuk)

Donést se znamená přinést, dorazit nebo dostat se na určené místo.

utrhat <komu>

Utrhat znamená odebrat něčemu nebo někomu něco, co mu patří, vyvlastnit, odebrat.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

namluvit <co komu>

Namluvit - sdělit někomu něco verbálně, říci mu to.

obořit se <na koho>

Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.

být určen <komu>

Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.

naznačit <co komu>

Naznačit znamená dát najevo, naznačovat, nastínit.

vybrat <koho>

Vybrat znamená vyčlenit jednu osobu nebo věc z více možností.

být příliš shovívavý <ke komu>

Být příliš shovívavý k někomu znamená příliš tolerovat jeho chování nebo jednání.

obelstít <koho>

Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat je odvolat člověka z práce nebo jeho postavení, obvykle za nějaké disciplinární provinění.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

zjednat <pro koho co>

Zjednat: usilovat o dosažení něčeho, zajistit, vyřídit (pro koho/co).

zastrašovat <koho>

Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.

pohlédnout <na koho>

Pohlédnout na někoho znamená získat přímý pohled na něj a zkoumat jeho pohyby, výrazy a chování.

vyklouznout <co komu>

Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.