Postavit se - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu postavit se.
Význam: Stavět se: zaujmout stanovisko a vyjádřit svůj názor; odolat tlaku a bojovat za svá práva.
vstát
Vstát - změnit svou pozici z ležení nebo sedu na stojí a opřít se o nohy.
stoupnout si
Stoupnout si znamená postavit se a vystoupit z pozice, ve které se nacházíš.
stanout
Stanout znamená postavit se na nohy a/nebo stát na jednom místě.
zvednout se
Zvednout se znamená vstal/a z postele nebo se zvednul/a ze židle a odešel/a.
lehnout si
Lehnout si znamená uložit se do lehu a uvolnit se, aby se mohlo odpočívat a relaxovat.
zaujmout stanovisko
Vyjádřit oficiální názor, postoj nebo stanovisko k něčemu.
vzepřít se <komu>
Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.
odporovat <komu>
Odporovat
opřít se <komu>
Opřít se
nesouhlasit
Nesouhlasit znamená odmítnout, nebo se postavit proti něčemu.
zastat se <koho>
Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.
angažovat se <za koho>
Angažovat se znamená přijmout aktivní zapojení do něčeho ve prospěch druhého člověka nebo skupiny.
exponovat se
Expozovat se znamená veřejně předvádět myšlenky, názory nebo postoje.
mít erekci
Mít erekci znamená být sexuálně vzrušený a dosáhnout penisu v plné velikosti a tvrdosti.
ztopořit se
Ztopořit se znamená napnout a zvednout svaly, obvykle se to dělá jako odpověď na výzvu nebo jakákoli jiná forma podnětu.
zdvihnout se
Zvednout se, vstát z lůžka, postavení, zvednout hlas, vzepřít se, zvednout se z útlaku.
povstat
Povstat znamená stát se nezávislým, vymanit se z podřízenosti jinému státu nebo jiné moci a dosáhnout nezávislosti.
odejít (z hospody)
Odejít z hospody znamená opustit ji a opustit to místo.
Podobná synonyma
lekat se <koho n. čeho>
Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.
předhodit <co komu>
Předhodit znamená poskytnout něco někomu; dát ho mu nebo ho předat.
vysázet <komu> (na zadek)
Plácnout/uhodit někoho.
připravovat <koho o co>
Připravovat = usilovat o to, aby něco bylo připraveno předem pro požadované účely.
vyrozumívat <koho>
Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.
nadržovat <komu>
Nadržovat znamená příznivě nakloněně jednat vůči někomu, často ve prospěch toho komu nadržujeme.
vyburcovat <koho>
Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.
obávat se <koho>
Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.
pečovat <o koho>
V starostlivě se postarat o někoho; podpořit jeho zdraví a potřeby; dbát na jeho dobro a pohodu.
utišit <koho>
Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.
znemožnit <koho>
Znemožnit
pověřovat <koho>
Pověřovat znamená dát někomu právo nebo zodpovědnost za něco.
zprotivit <co komu>
Zprotivit se komu: oponovat, stavět se proti jeho názoru či činům.
vyzvat <koho k čemu>
Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.
strojit <koho>
Strojit znamená upravovat, dolaďovat a vylepšovat něčí vzhled, chování či dovednosti.
uchylovat se <ke komu>
Vyhýbat se komu, aby se zabránilo konfrontaci.
nabít <komu>
Nabít znamená poskytnout někomu informace, znalosti nebo sílu.
zaujmout <koho> (plně)
Zaujmout
vyznamenat <koho>
Vyznamenat znamená pochválit, ocenit a odměnit něčí zásluhy, úspěchy nebo výkon.
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.
zabít <koho>
Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.
zavrhovat <koho n. co>
Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.
oslavit <koho>
Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.
vypravit <koho n. co>
Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.
opatřit <koho>
Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.
působit <na koho>
Působit
vybízet <koho>
Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.
probouzet <koho>
Probouzet
zbavit <koho> (moci)
Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.
ukrást <co komu>
Ukrást: vzít někomu cizí věc bez jeho souhlasu nebo bez právního důvodu.