Popadnout - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu popadnout.
Význam: Popadnout znamená rychle zvednout, ale také chytit něco nebo někoho.
polapit <koho>
Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.
chytit
Chytit znamená uchopit nebo sebral něco fyzicky, zachycení či spoutání, vyřešit nějaký problém nebo pochopit něco.
chytnout
Chytnout znamená fyzicky sevřít či uchopit něco či někoho.
pustit
Pustit znamená uvolnit nebo uvolnit, aby se pohybovalo volně.
hmátnout <po čem>
Hmátnout: snažit se nalézt něco, co je schované nebo ztracené; hledat po čem.
sáhnout
Dotknout se něčeho nebo někoho fyzicky, načíst nebo přímo získat informace.
dřepnout
Dřepnout je pohyb, při kterém se skládá koleno až téměř k zemi a zároveň se zvedá zadek. Je používán při cvičení, obraně nebo jako gesto úcty.
usednout
Usednout je vyjadřovat si úmysl, aby se člověk usadil do pohodlné, vyvážené a uvolněné polohy.
chytit (kámen)
Uchopit, sevřít nebo držet kámen.
uchopit
Uchopit znamená zachytit, pochopit, vzít do ruky nebo se s něčím vyrovnat.
chopit se
Chopit se znamená jednat rychle a odvážně, přijmout odpovědnost a náročnou situaci.
drapnout
Drapnout znamená rychle a účelně se přesunout z místa na místo, obvykle používáno ve spojení s útěkem.
lapnout
Lapnout znamená chytit nebo stáhnout rychle nebo náhle, často za účelem zabránit něčemu nebo někomu uniknout.
ovládnout <koho> (vztek)
Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.
zmocnit se
Uchopit nebo získat kontrolu nad čímsi; získat moc, právo nebo vyjádřit svoji vůli.
přistihnout (zloděje)
Uchopit nebo zabránit člověku v provádění zločinu; zastavit zloděje, zadržet ho a předat policii.
dopadnout
Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného nebo nečekaného výsledku.
lapit
Lapit znamená chytat, chytit se nebo obklopit něco.
Podobná synonyma
vyhodit <koho>
Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.
vzrušovat <koho>
Vzrušovat
dopadat <na koho> (starosti)
Dopadat na někoho znamená obviňovat jej za následky nebo následky něčeho.
oslepit <koho>
Oslepit
zahubit <koho>
Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.
zaujmout <koho čím>
Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.
opatřit <koho>
Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.
napravit <koho>
Napravit: udělat opravu či opatření pro nápravu něčí chyby, nedostatku nebo poškození.
ochránit <koho n. co>
Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.
porazit <koho>
Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.
nakazit <koho>
Nakazit
okouzlovat <koho>
Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.
zatracovat <koho>
Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.
pošvihat <koho>
Pošvihat znamená dát člověku najevo, že mu schvalujete jeho čin nebo rozhodnutí.
znepřátelit si <koho>
Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.
ovládnout
Mít plnou kontrolu, mít přímou moc nad něčím nebo někým.
zaútočit <na koho>
Zaútočit
vzpružit <koho>
Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.
vytlačit <koho n. co>
Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.
vychystat <koho>
Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.
rozněcovat <koho n. co>
Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.
očistit <koho>
Očistit
přesvědčovat <koho o čem>
Přesvědčovat znamená přesvědčit ostatní o něčem prostřednictvím argumentů a důkazů.
vztek
Vztek je silný emocionální projev, charakterizovaný zlostí, zuřivostí, zuřením nebo hněvem.
sežehnout <koho n. co>
Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.
přezírat <koho>
Přezírat
poučovat <koho>
Poučovat
zjednat <koho na co>
Zjednat znamená přimět někoho k akci či k dosažení něčeho. Např. zjednat na někom shovívavost, přimět ho k ústupkům, získat jeho souhlas či prosadit svůj názor.
dotknout se <koho>
Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.