Dopadnout - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu dopadnout.
Význam: Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného nebo nečekaného výsledku.
padnout (až kam)
Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.
přistihnout (zloděje)
Přistihnout zloděje znamená nalézt nebo vidět, jak se zloděj dopouští krádeže nebo jiného zločinu.
chytit
Chytit: fyzicky sevřít, držet; získat, zachytit, ulovit, zmocnit se.
nachytat <při čem>
Nachytat: chytit (při čemkoliv), ulovit, získat.
pochodit
Pochodit znamená navštívit někoho nebo něco, projít kolem, obcházet nebo projít, obvykle proto, aby bylo viděno nebo si užít zážitku.
pořídit
Koupit, získat, zařídit, zrealizovat.
vyjít
Vyjít znamená dosáhnout cíle, odvrátit se z určité situace nebo jednoduše odejít.
povést se
Zachovat se, dělat nebo jednat určitým způsobem; projevit se.
vydařit se (zkouška)
Vydařit se znamená uspět, splnit cíl, dosáhnout požadovaného výsledku.
dolehnout <na koho>
Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
chytit (kámen)
Uchopit, sevřít nebo držet kámen.
uchopit
Uchopit znamená zachytit, pochopit, vzít do ruky nebo se s něčím vyrovnat.
chopit se
Chopit se znamená jednat rychle a odvážně, přijmout odpovědnost a náročnou situaci.
drapnout
Drapnout znamená rychle a účelně se přesunout z místa na místo, obvykle používáno ve spojení s útěkem.
lapnout
Lapnout znamená chytit nebo stáhnout rychle nebo náhle, často za účelem zabránit něčemu nebo někomu uniknout.
pustit
Pustit znamená uvolnit, propustit, nechat odejít, odstranit nebo umožnit průchod.
ovládnout <koho> (vztek)
Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.
zmocnit se
Uchopit nebo získat kontrolu nad čímsi; získat moc, právo nebo vyjádřit svoji vůli.
lapit
Lapit znamená chytat, chytit se nebo obklopit něco.
Podobná synonyma
zkouška
Zkouška je proces hodnocení schopností, znalostí a dovedností osoby nebo skupiny na základě kritérií.
donutit <koho k čemu>
Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.
označit <koho>
Označit
chytat se <koho>
Chytat se někoho znamená držet se ho, být v jeho blízkosti a případně se na něj spoléhat.
urazit <koho>
Urazit
probudit <koho>
Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.
odstrašovat <koho>
Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.
pomlouvat <koho n. co>
Šíření nepravdivých a zkreslených informací, které poškozují jméno nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.
zrovnoprávnit <koho n. co>
Zrovnoprávnit znamená dát stejná práva nebo stejný status těm, kteří byli obecně považováni za nedostateční.
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.
zadávit <koho>
Zadávit
kousnout <koho>
Kousnout
doběhnout <koho>
Doběhnout
probouzet <koho>
Probouzet
eliminovat <koho n. co>
Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.
zmocnit
Zmocnit se něčeho znamená získat právo, schopnost nebo moc nad něčím.
opojit <koho>
Opojit
zkazit <koho n. co>
Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.
vyloudit <co z koho>
Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.
nepřipadat <co na koho>
Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.
předběhnout <koho>
Předběhnout
podpořit <koho>
Podpořit
odvrátit <koho od čeho>
Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.
upřednostnit <koho n. co>
Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.
vzrušovat <koho>
Vzbuzovat silnou emoci v někom; stimulovat jeho city a myšlenky.
pustit (televizi)
Pustit znamená zapnout (zprovoznit) televizi.
hrát kopanou <za koho>
Hrát kopanou je aktivita, při které se hráči snaží skórovat góly do branky soupeře. Je to týmová hra, kde hráči hrají za vybraný tým.
orodovat <za koho>
Orodovat znamená hájit někoho, bránit jeho jméno, čest a práva.
opravná zkouška
Opravná zkouška je druh zkoušky, která se obvykle používá k opravě neúspěšného pokusu na první zkoušce.
pohřbít <koho n. co>
Pohřbít znamená provést rituál, kterým se symbolicky uzavírá život člověka nebo zvířete.