Dopadnout - synonyma

padnout (až kam)

Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.

přistihnout (zloděje)

Přistihnout zloděje znamená nalézt nebo vidět, jak se zloděj dopouští krádeže nebo jiného zločinu.

chytit

Chytit: fyzicky sevřít, držet; získat, zachytit, ulovit, zmocnit se.

nachytat <při čem>

Nachytat: chytit (při čemkoliv), ulovit, získat.

pochodit

Pochodit znamená navštívit někoho nebo něco, projít kolem, obcházet nebo projít, obvykle proto, aby bylo viděno nebo si užít zážitku.

pořídit

Koupit, získat, zařídit, zrealizovat.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout cíle, odvrátit se z určité situace nebo jednoduše odejít.

povést se

Zachovat se, dělat nebo jednat určitým způsobem; projevit se.

vydařit se (zkouška)

Vydařit se znamená uspět, splnit cíl, dosáhnout požadovaného výsledku.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

chytit (kámen)

Uchopit, sevřít nebo držet kámen.

uchopit

Uchopit znamená zachytit, pochopit, vzít do ruky nebo se s něčím vyrovnat.

chopit se

Chopit se znamená jednat rychle a odvážně, přijmout odpovědnost a náročnou situaci.

drapnout

Drapnout znamená rychle a účelně se přesunout z místa na místo, obvykle používáno ve spojení s útěkem.

lapnout

Lapnout znamená chytit nebo stáhnout rychle nebo náhle, často za účelem zabránit něčemu nebo někomu uniknout.

pustit

Pustit znamená uvolnit, propustit, nechat odejít, odstranit nebo umožnit průchod.

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

zmocnit se

Uchopit nebo získat kontrolu nad čímsi; získat moc, právo nebo vyjádřit svoji vůli.

lapit

Lapit znamená chytat, chytit se nebo obklopit něco.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená při každé příležitosti vyzvídat další informace o něčem (nejčastěji o člověku) nebo dotazovat se na něco.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat znamená přesvědčit ostatní o něčem prostřednictvím argumentů a důkazů.

uklidňovat <koho n. co>

Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

utlouci <koho>

Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu trest za jeho chování nebo prohřešek.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

nasměrovat <koho n. co>

Nasměrovat znamená přesměrovat někoho nebo něco na správnou cestu.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

zdravit <koho>

Zdravit znamená vyjádřit pozdrav člověku s úsměvem nebo pohlazením.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

vydařit se (počasí)

proklínat <koho>

Proklínat = přát někomu neštěstí nebo věcím zla, aby trpěli újmou nebo poklesem.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

porušit (zákon)

Porušit zákon znamená porušit jeho pravidla nebo jej nedodržet.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat nebo vyšetřovat změny či chování dané osoby.

postihnout

Postihnout znamená udělit trest, sankci nebo trestní stíhání za porušení pravidel nebo zákona.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

hnát^5 <koho> ven

Hnát někoho ven znamená donutit ho odejít, vyhnat ho, zbavit ho přístupu.