Facebook

Spatřit <koho n. co> - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu spatřit <koho n. co>.

Význam: Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

uzřít

Uzřít je pojem označující vidět, spatřit, objevit, viditelně prozkoumat nebo si uvědomit něco.

zpozorovat

Zpozorovat znamená vnímat, všímat si něčeho nebo někoho. Být si vědom a všímat si rozdílů mezi jevy.

postřehnout

Postřehnout znamená pozorovat a vnímat detaily a okolnosti, které jsou jinými lidmi často přehlíženy.

potkat se <s kým>

Setkat se s někým, aby si vyměnili myšlenky a zkušenosti, nebo aby se tyto osoby potkaly z jiných důvodů.

setkat se

Setkat se znamená potkat se, přijít do styku s jinou osobou nebo skupinou lidí.

shledat se

Setkat se, probrat si věci a navázat kontakt.

sejít se

Sejít se znamená shromáždit se na jednom místě, aby se mohli účastnit společné činnosti nebo diskutovat o něčem.

navštívit <koho>

Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.

poznat <koho n. co>

Poznat znamená dozvědět se informace o něčem nebo někom, získat znalosti vyplývající z vlastní zkušenosti.

Podobná synonyma

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

strašit <koho>

Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.

vyburcovat <koho>

Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.

pečovat <o koho>

V starostlivě se postarat o někoho; podpořit jeho zdraví a potřeby; dbát na jeho dobro a pohodu.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

poznat citem

Poznat citem znamená intuitivně rozpoznat pravdu nebo skutečnosti bez logického uvažování.

dloubat <do koho>

Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.

navštívit (všechno)

Navštívit znamená fyzicky přijít do místa nebo se setkat s někým osobně.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

vysvobozovat <koho> (penězi)

Vysvobozovat znamená poskytnout prostředky k zaplacení, aby se někdo osvobodil z finančního závazku.

postřehnout <co>

Postřehnout: pozorovat, všimnout si něčeho.

mentorovat <koho>

Mentorovat znamená poskytovat radu, podporu a vedení osobě, která se učí něco nového.

zkrátit <koho>

Zkrátit znamená učinit osobu kratší nebo kompaktnější.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

porobovat <koho>

Porobovat znamená páchat násilí nebo vydírání na někom, aby vám poskytl majetek nebo peníze.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

ctít <koho>

Ctít znamená oceňovat a respektovat někoho nebo něco. Je to projev úcty k vyšší moci, nebo k lidem, které máme rádi.

podporovat <koho>

Přispívat k tomu, aby daná osoba měla úspěch, tím, že jí poskytneme podporu a pomoc, aby dosáhla svých cílů.

dotknout se <koho>

Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : volat či vykřikovat něco na určitou osobu, aby si ji všimla.

uvést <koho> (k řediteli)

Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.