Přemoci - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu přemoci.
Význam: Přemoci znamená zvítězit, porazit, vyhrát nebo převládnout nad něčím nebo někým.
opanovat (zemi)
Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.
zmocnit se <čeho>
Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.
podmanit si <co>
Podmanit si
ovlivnit (manžela)
Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.
usměrnit <koho>
Usměrnit
zkrotit (koně)
Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.
potlačit
Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.
zvládnout
Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.
naučit se (jazyk)
Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.
osvojit si
Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.
překonat (soupeře)
Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.
zdolat
Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.
zkrotit
Zkrotit znamená omezit nebo ovládat, aby bylo dané chování méně silné nebo podřízené.
porazit
Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.
zvítězit
Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.
Podobná synonyma
obskakovat (manžela)
Okřídleně obskakovat znamená opečovávat, stále dokola obtěžovat, být nepřetržitě kolem manžela.
odbývat <koho>
Odbývat
dávat se <do čeho>
Dávat se: vyvíjet úsilí, obětovat energii a čas pro dosažení cíle.
zmocnit se
Uchopit nebo získat kontrolu nad čímsi; získat moc, právo nebo vyjádřit svoji vůli.
navykat <koho na co>
Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.
vyloučit <koho> (z evidence)
Vyloučit
oceňovat <koho n. co>
Oceňovat znamená projevovat cenu, uznání a obdiv k něčemu či někomu.
šidit <koho>
Šidit: projevovat nespravedlivost, úmyslně uškodit jinému člověku, zneužít jeho slabosti nebo situace.
oblažovat <koho>
Oblažovat znamená povzbuzovat, uklidňovat, utěšovat nebo přinášet útěchu.
dotknout se <čeho>
Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: usilovat o to, aby někdo uznal něčí právo nebo nárok; uplatňovat něčí právo.
dolehnout <na koho>
Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.
ubít <koho>
Ubít
vrtat <do koho>
Vrtat (do koho/čeho) znamená buďto fyzicky vrtat do materiálu, nebo figurativně dotazovat se, dotazovat se někoho na něco.
velebit <koho>
Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.
potlačit <co>
Potlačit: omezit, stlumit nebo zabránit vyjádření nebo projevu.
preferovat <koho n. co>
Vybrat si, upřednostnit, dát přednost.
zmocnit
Zmocnit se něčeho znamená získat právo, autoritu nebo moc potřebnou k provádění nebo dosažení něčeho.
zesměšňovat <koho>
Zesměšňovat znamená ponižovat a očerňovat někoho, aby jeho sebeúcta byla poškozena.
potlačovat <koho>
Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.
spalovat <koho n. co>
Spalovat znamená zničit či zahladit něco ohněm.
vyléčit <koho>
Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.
udávat <koho>
Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.
míchat se <do čeho>
Míchat se: do čehokoliv, aby se zapojilo do činnosti nebo se změnila situace.
vyplísnit <koho>
Vyplísnit znamená kritizovat někoho nebo něco ve velmi negativním smyslu.
vážit si <koho n. čeho>
Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.
sníst <čeho> (hodně)
Sníst <čeho> hodně = zkonzumovat velké množství daného jídla.
zlobit <koho>
Zlobit se - projevovat nepřátelské, nespokojené chování k někomu; ukazovat neupřímnost, nespravedlnost a agresi.
ukrývat <koho n. co>
Ukrývat znamená skrýt, schovat někoho nebo něco před ostatními, zamaskovat, skrýt pravdu o něčem.
donutit <koho k čemu>
Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.