Přemoci - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu přemoci.
Význam: Přemoci znamená zvítězit, porazit, vyhrát nebo převládnout nad něčím nebo někým.
opanovat (zemi)
Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.
zmocnit se <čeho>
Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.
podmanit si <co>
Podmanit si
ovlivnit (manžela)
Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.
usměrnit <koho>
Usměrnit
zkrotit (koně)
Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.
potlačit
Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.
zvládnout
Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.
naučit se (jazyk)
Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.
osvojit si
Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.
překonat (soupeře)
Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.
zdolat
Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.
zkrotit
Zkrotit znamená omezit nebo ovládat, aby bylo dané chování méně silné nebo podřízené.
porazit
Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.
zvítězit
Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.
Podobná synonyma
vzít <koho> do práce
Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.
léčit <koho>
Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.
naučit
Naučit se znamená získat nebo zdokonalit znalosti, dovednosti a schopnosti.
potupit <koho n. co>
Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.
zvítězit <nad kým>
Zvítězit nad někým znamená dosáhnout úspěchu v soutěži, boji nebo jiném konfliktu, kde jeden získává převahu nad druhým.
inicializovat <koho>
Inicializovat je proces nastavení počátečních hodnot pro něco, např. program, systém nebo objekt.
dopátrat se <čeho>
Dopátrat se znamená získat informace o něčem, vyšetřit příčinu či okolnosti nečeho.
napadat <koho>
Napadat
vrhnout se <na koho>
Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.
následovat <koho>
Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.
nasytit <koho>
Nasytit
vytrhnout <koho> (ze snění)
Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.
být důsledkem <čeho>
Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.
okouzlovat <koho>
Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.
narazit <na koho>
Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.
vysvobodit <koho> (penězi)
Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.
zanítit <koho>
Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.
vytrhnout <co z čeho>
Vytrhnout = odstranit něco z něčeho násilným trháním.
vyznamenat <koho>
Vyznamenat znamená pochválit, ocenit a odměnit něčí zásluhy, úspěchy nebo výkon.
obklíčit <koho>
Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.
srazit <koho>
Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).
zhanobit <koho n. co>
Zhanobit = dehonestovat, ponížit, osočit.
hubovat <koho>
Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.
poděsit <koho>
Poděsit
nasycovat <koho>
Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.
pustit se <do čeho>
Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.
vystěhovat <koho>
Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.
oddělit se <od čeho>
Odejít z místa, ve kterém se nacházíme, nebo se od něčeho odtrhnout.
dráždit <koho>
Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.