Přemoci - synonyma

opanovat (zemi)

Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

podmanit si <co>

Podmanit si znamená získat nad ním plnou kontrolu a mít vliv.

ovlivnit (manžela)

Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

zkrotit (koně)

Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.

potlačit

Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.

naučit se (jazyk)

Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.

osvojit si

Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.

překonat (soupeře)

Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.

zkrotit

Zkrotit znamená omezit nebo ovládat, aby bylo dané chování méně silné nebo podřízené.

porazit

Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.

zvítězit

Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.

balamutit <koho>

Balamutit znamená obviňovat někoho z bezdůvodných obvinění nebo vyvolávat nesmyslné konflikty.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je činit výsměch něčemu nebo někomu, dělat si z něčeho nebo někoho legraci.

čekat <na koho n. co>

Očekávat; předpokládat nebo doufat, že něco nebo někdo se stane/objeví.

požádat <koho o co>

Požádat: oslovit někoho s prosbou o něco; nabídnout někomu něco.

vytěsnit <co z čeho>

Vytěsnit znamená vyhnout se, vyloučit, odstranit nebo vyřadit co z čeho.

pobodat <koho> (vosy)

Pobodat vosy znamená udeřit je jejich bodnutím.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

připravit <koho o co>

Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.

litovat <čeho>

Litovat čeho znamená litovat, litovat nebo litovat čeho, co již bylo uděláno a nelze to změnit; projevuje se to lítostí a žalem.

povědět <co na koho>

Říci něco určitým člověkem nebo skupinou lidí, obvykle s informacemi nebo názory.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

vtěsnávat <co do čeho>

Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

zdolat (povstání)

Zdolat znamená porazit, překonat, převálcovat, vyřešit nebo vyhrát.

ubezpečit <koho>

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

zastiňovat <koho>

Zastiňovat znamená případně chránit, hájit nebo podporovat někoho.

uštvat <koho>

Uštvat znamená obviňovat či urážet osobu, zejména verbálním napadením.

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.

překonat

Porazit, překonat nebo překonat překážky nebo překážky a dosáhnout určitého cíle.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

vyrazit <koho>

Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.

zhroutit se (k zemi)

Padnout do kolen, předstírat mdloby, být tak zesláblý, že se člověk nemůže ani hýbat.