Přemoci - synonyma

opanovat (zemi)

Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

podmanit si <co>

Podmanit si znamená získat nad ním plnou kontrolu a mít vliv.

ovlivnit (manžela)

Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

zkrotit (koně)

Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.

potlačit

Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.

naučit se (jazyk)

Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.

osvojit si

Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.

překonat (soupeře)

Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.

zkrotit

Zkrotit znamená omezit nebo ovládat, aby bylo dané chování méně silné nebo podřízené.

porazit

Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.

zvítězit

Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.

zpozorovat <koho n. co>

Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.

přenést <co na koho>

Přenést znamená převést něco na někoho jiného.

vléci <co> (po zemi)

Vléci (po zemi) znamená táhnout něco po zemi nebo se pohybovat po zemi.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

obskakovat (manžela)

Okřídleně obskakovat znamená opečovávat, stále dokola obtěžovat, být nepřetržitě kolem manžela.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

potlačit <co>

Potlačit: zastavit či omezit projevování něčeho nebo někoho.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

trpět <za koho n. co>

Trpět znamená snášet bolest nebo strádat, obětovat se nebo se vzdát pro někoho/něco.

kousnout <koho>

Kousnout znamená udeřit zuby na někoho nebo něco jako útok nebo reakci na něčí chování.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky či psychicky vyčerpat, zbavit někoho sil nebo energie.

dopřát <komu čeho>

Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout znamená změnit pozici, směr nebo postoj.

znát (jazyk)

Znát: poznat, umět či rozumět něčemu; mít určité znalosti nebo informace.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

potlačit (povstání)

Potlačit: zmírnit nebo zastavit činnost, povstání nebo nepokoje použitím silného násilí nebo autority.

uklidnit <koho>

Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

pobavit <koho>

Pobavit znamená dát mu radost a vtipem ho rozveselit.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

hrát kopanou <za koho>

Hrát kopanou je aktivita, při které se hráči snaží skórovat góly do branky soupeře. Je to týmová hra, kde hráči hrají za vybraný tým.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco (nárokovat, požadovat, vyžadovat).

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

zlákat <koho>

Zlákat znamená přitáhnout, přimět někoho jít někam nebo dělat něco.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.