Orientovat - synonyma

zaměřovat se <na co>

Zaměřovat se: soustředit pozornost na zvláštní oblast, určitou činnost nebo téma.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

seznámit <s čím>

Seznámit se s něčím: získat znalosti o něčem nebo někom, prohloubit si informace či poznat nové lidi.

dát přehled

Dát přehled znamená shrnout informace do stručného a jasného přehledu, aby byly snadno pochopitelné.

zaměřovat (polohu)

Určování pozice objektu pomocí metod zaměřování.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

změřit <co>

Změřit znamená zjistit velikost, množství nebo délku něčeho.

namířit <co kam>

Namířit znamená směřovat něco kamkoliv. Zejména tedy směřovat pohled, úmysl nebo zbraň na něco.

zamířit

Udělat kroky směřující k určitému cíli; snažit se dosáhnout požadovaného výsledku.

nastavit

Nastavit znamená nastavit, nastavit nebo nastavit něco (např. Nastavení, úroveň, parametr atd.) Do požadovaného stavu nebo pozice.

obrátit

Obrátit znamená změnit směr nebo pozici, otočit nebo obrácet se.

určit

Určit: stanovit, vymyslet, odhalit nebo zjistit požadovanou hodnotu nebo výsledek.

specializovat

Specializovat se znamená zaměřit se na určitou oblast nebo činnost a získat v ní hlubší znalosti.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

oživovat <koho n. co>

Oživovat = obnovovat/probouzet život, energii nebo aktivitu.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit dotyčnou osobu a plnit její úkoly.

převézt <koho>

Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.

zapudit <koho>

Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená napadnout, útočit nebo se dopustit násilí na někom v nečekaném útoku.

tisknout <koho> (k sobě)

Tisknout (k sobě): přitáhnout k sobě, aby byl blíž.

zbožňovat <koho>

Zbožňovat znamená projevovat velkou lásku a obdiv k někomu nebo něčemu.

dojímat <koho> (melodie)

Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

vzrušovat <koho>

Vzrušovat znamená vzbuzovat v něm napětí a těšení se na něco, co nastane.

nastavit (nit)

Nastavit (nit): zafixovat nit na konkrétní délku a napětí; zajišťuje správné napnutí materiálu.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

uplatit <koho>

Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.

přitlačit <na koho>

Přitlačit znamená použít tlak, aby se dotyčný přiměl k nějakému jednání nebo akci.

rozdrtit <koho>

Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

prohnat <koho>

Prohnat znamená rychle projet, předjet nebo předběhnout alespoň s částečnou změnou směru.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.