Určit - synonyma

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

změřit <co>

Změřit znamená zjistit velikost, množství nebo délku něčeho.

namířit <co kam>

Namířit znamená směřovat něco kamkoliv. Zejména tedy směřovat pohled, úmysl nebo zbraň na něco.

zamířit

Udělat kroky směřující k určitému cíli; snažit se dosáhnout požadovaného výsledku.

nastavit

Nastavit znamená nastavit, nastavit nebo nastavit něco (např. Nastavení, úroveň, parametr atd.) Do požadovaného stavu nebo pozice.

obrátit

Obrátit znamená změnit směr nebo pozici, otočit nebo obrácet se.

orientovat

Orientovat se znamená najít si v cizím prostředí cestu k cíli, nebo se v něm zorientovat.

specializovat

Specializovat se znamená zaměřit se na určitou oblast nebo činnost a získat v ní hlubší znalosti.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

utrhovat se <na koho>

Utrhovat se znamená účelově vyhledávat osobu, s níž chceme mít kontakt.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky či psychicky vyčerpat, zbavit někoho sil nebo energie.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

zpravit <koho o čem>

Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.

informovat <koho>

Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

doprovodit <koho>

Doprovodit znamená provázet někoho, aby se dostal tam, kam potřebuje.

dloubat <do koho>

Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.

podplatit <koho>

Podplatit znamená přesvědčit člověka k provedení nezákonného nebo nepoctivého jednání za úplatu.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

stanovit (předem)

Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.

kousnout <koho>

Kousnout znamená úmyslně ohnout čelisti a nehty na rtech, aby se způsobil bolestivý zranění.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

vybavovat <koho čím>

Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.