Opatřit - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu opatřit.
Význam: Opatřit znamená zajistit si něco potřebného, potřebnou věc nebo materiál k uskutečnění činnosti nebo cíle.
získat
Získat: obdržet, získat, dosáhnout, nabytí něčeho, posílit si, zmocnit se.
obstarat
Zajišťovat nebo zakoupit věci nebo služby potřebné pro nějaký účel.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat; přinést, dovézt nebo získat činností nákupu.
postarat se <o co>
Postarat se o něco znamená udělat vše nezbytné k tomu, aby se to podařilo.
pořídit
Koupit, nakoupit, získat, dovézt, obstarat.
zprostředkovat (byt)
Zprostředkovat byt znamená poskytnout nájemci právo užívat a užívat si výhody bydlení v daném bytě.
dohodit
Dohodit znamená dosáhnout cíle, ať už je to v práci, ve škole nebo v jiné činnosti.
zjednat
Zjednat znamená vyřešit, uskutečnit nebo uskutečňovat něco.
vyjednat
Vyjednávat znamená vyjednávat dohody, jednat o smluvních podmínkách nebo dohodnutí nějakých požadavků.
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
zásobit
Zásobit: dodat něco ve velkém množství, aby se zajistil dostatek zásob pro budoucí potřeby.
zaopatřit (svátostí)
Umožnit někomu získat potřebné zdroje nebo pomoc potřebnou pro jeho blaho.
ohlédnout se <po kom n. po čem>
Ohlédnout se po kom/čem: vzpomenout si na někoho/něco jako součást minulosti.
podívat se
Podívat se znamená zkoumat nebo prohlédnout něco s větší pozorností, aby bylo důkladně prozkoumáno.
porozhlédnout se (po městě)
Prozkoumat město a projít se po něm, získat o něm co nejvíce informací.
orientovat se
Orientovat se znamená nalézt si v daném prostředí směr a získat přehled o situaci, abychom mohli plánovat a řídit své jednání.
najít
Najít vyhledat, objevit nebo získat něco, co bylo předtím skryto nebo neznámé.
Podobná synonyma
vycvičit <koho>
Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.
podívat se ven
Získat nový pohled na okolní prostředí tím, že se podíváme zvenčí.
zostudit <koho>
Zostudit
působení <na koho>
Působení
nasytit <koho>
Nasytit
přemlouvat <koho>
Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.
potěšit <koho>
Potěšit
nutit <koho k čemu>
Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.
orientovat
Orientovat se znamená najít si v cizím prostředí cestu k cíli, nebo se v něm zorientovat.
získat (úsilím)
Získat: obdržet po úsilí nebo snaze.
rozjitřit <koho n. co>
Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.
získat lepší místo
Získat lepší místo znamená dosáhnout vyšší úrovně profesního postavení, zvýšit své znalosti a dovednosti a získat větší pozornost.
podnítit <koho>
Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.
obléci <koho>
Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.
pozdravit <koho>
Pozdravit
dostat <koho n. co>
Dostat - získat; přijmout; obdržet.
dostat <koho do čeho>
Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.
popichovat <koho>
Popichovat
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat něco intenzivně a trvalou formou. Něco, na co je někdo vyzýván, jehož požadavky jsou silně zdůrazňovány.
rýpat <do koho>
Rýpat se znamená kriticky komentovat a případně pomlouvat někoho nebo něco.
dostat <koho>
Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.
vyplísnit <koho>
Vyplísnit
uškrtit <koho>
Uškrtit
poutat <koho k čemu>
Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.
vyburcovat <koho>
Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.
naštvat <koho>
Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.
předcházet si <koho>
Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.
poslat <koho ke komu>
Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.
prohnat <koho>
Prohnat znamená rychle projet, předjet nebo předběhnout alespoň s částečnou změnou směru.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.