Odpovídat - synonyma

zodpovídat (dotazy)

Zodpovídat znamená odpovídat na dotazy, zodpovědně odpovídat na položené otázky a situace.

reagovat

Reagovat znamená adekvátně odpovídat na něco, co se stalo nebo něco, co řekl někdo jiný.

ptát se

Ptát se je vyjadřovat zvědavost a zjišťovat odpovědi na otázky.

klást otázky

Položit dotazy, aby se získaly informace nebo objasnila situace; zajímat se, získávat znalosti.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

mít odpovědnost

Mít odpovědnost znamená přijmout zodpovědnost za své činy a být schopen odpovídat za jejich výsledky.

souhlasit <co s čím>

Souhlasit znamená vyjádřit souhlas s názorem, návrhem či akcí druhé osoby.

shodovat se <co s čím>

Shodovat se znamená, že dvě věci/názory jsou stejné nebo se přibližují.

korespondovat <čemu>

Korespondovat = psát dopisy nebo jiné dokumenty, sdílet myšlenky a zkušenosti, komunikovat.

odporovat

Odporovat znamená postavit se proti něčemu nebo někomu, bránit svůj názor a stavět se na odpor.

vyptávat se

Vyptávat se znamená ptát se na něco, aby člověk získal informace.

dotazovat se

Položit otázku, požádat o vysvětlení; získat informace/odpovědi.

informovat se

Hledat informace, získávat informace a být informováni.

tázat se

Dotazovat se, zkoumat, ptát se; hledat odpověď na otázku.

zajímat se <o co>

Vyhledávat informace, získávat znalosti a prozkoumávat .

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

přenést <na koho> (vinu)

Převést odpovědnost za něco na osobu/organizaci.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

líbat <koho>

Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.

bránit <čemu>

Bránit je chránit před útokem nebo překážkou, ochránit před poškozením nebo ztrátou.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

honit <koho>

Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechtějí nebo odmítají udělat.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

zabránit <čemu>

Zabránit: předejít, omezit nebo zastavit něco, co se chystá nebo již probíhá.

převést <na koho> (majetek)

Přenést majetek na druhou stranu.

obelstít <koho>

Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.

přiléhat <co k čemu>

Přiléhat znamená být blízko nebo se dotýkat něčeho, být připojeno nebo přimknuté k čemukoliv.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

přemoci <koho>

Přemoci znamená porazit, zvítězit nad ním a dostat se do situace, kdy je druhá strana zcela bezmocná.

věnovat se <čemu>

Věnovat se čemu znamená zaměřit svou pozornost a úsilí na danou věc.

vyčíhat <koho n. co>

Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.

potupit <koho>

Potupit znamená jednat s ním neuctivě nebo ho ponižovat, čímž mu způsobí hanbu nebo jeho ponížení.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si z možností něco nebo někoho, zvolit na základě vlastních preferencí.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

pozdravovat <koho>

Pozdravovat znamená vyjádřit úctu a vlídnost někomu, koho znáte.

klást

Položit, umístit, zařadit, nastavit nebo uložit něco na jiné místo.

strašit <koho>

Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.

odstrašovat <koho>

Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.